Mateřská škola: Od podzimu do léta


Podle dochovaných archivních zápisů a fotografií víme, že v obci Doubravník existuje mateřská škola od roku 1946. Za tu dlouhou dobu prošla mnoha změnami, dvěma režimy, vychovala spoustu dětí, zaměstnala spoustu pedagogických i nepedagogických pracovnic A i když některé z nás, současných, jsou již také pamětnice, popíšeme teď život v dnešní moderní mateřské škole.


Navštěvujeme tradiční akce

Školní rok zahajujeme tradičně v září. To se děti sejdou po prázdninách se svými novými malými kamarády, navzájem se poznávají a zkoušejí si spolu hrát a povídat. Také se podílejí na vytváření pravidel, která společně dodržujeme, aby nám bylo ve školce dobře, abychom se cítili spokojení a šťastní a měli se rádi. Všímáme si všeho, co se kolem nás děje; hned v září nastanou doubravnické hody - chodíme se dívat, jak se staví v parku pódium pro tanečníky a taky si na něm zatancujeme. Jsme nedílnou součástí společenského života v obci, a tak se účastníme i různých kulturních událostí jako je rozsvícení vánočního stromu na náměstí, vítání dětí, různé oslavy a akce, na kterých někdy předvádíme taneční vystoupení. Na základě lidových tradic a zvyků jsme vytvořili naše vlastní tradice a rituály: lampionový průvod, čertovské koledování, průvod tří králů do kostela, vynášení Moreny, čarodějnický rej na školní zahradě, loučení s předškoláky a přespávání ve školce.

Ptáte se, co vlastně děti celý den ve školce dělají? Hrají si! Kreslí a malují obrázky, vystřihují z papíru a vytvářejí z různých materiálů krásné výrobky, staví nejrůznější díla ze stavebnic, z velkých kostek dovedou postavit opravdu velké stavby - komíny, ohrady, domečky a pelíšky pro plyšová zvířátka, garáže pro auta nebo třeba překážkovou dráhu na prolézání, převlékají se za princezny, za policisty, za hasiče, vozí kočárky, vaří v kuchyňce, jezdí s auty a vláčky. A při tom všem hraní se nenásilnou formou učí mnoho věcí, které budou v dalším životě potřebovat - od správného držení tužky přes slušné chování a navazování prvních kamarádských známostí až po ohleduplné vztahy mezi lidmi.


Poznáváme okolí

Při procházkách pozorujeme práci lidí i strojů, třeba stavění nebo bourání domů, opravy silnice nebo kolejí, bagrování potoka, pravidelně potkáváme popelářský vůz. Podnikáme i delší vycházky na některý z kopců kolem Doubravníka: na Bozinku ke kapličce, na Pláňavu ke kolotoči, na Záhomí, do Dubiny a na Brdo. Chodíme i k potoku Rakovci na Horní nebo Dolní Rakovec, do Luhačovic k řece Svratce, ke splavu, za nádraží či k čističce. Blízké i vzdálenější okolí naší školky máme opravdu dobře prochozené. A když se nám nechce nikam daleko chodit a je příznivé počasí, vyběhneme na zahradu. Tady se aspoň můžeme vyřádit! Máme tu kola, koloběžky, pro menší děti odrážedla, hračky a auta na písek. Kromě pískovišť jsou na zahradě prolézačky, kolotoče, klouzačka, houpačky, dokonce i šplhací strom, který moc rádi prozkoumáváme. Na malém hřišti můžeme hrát fotbal a pořádáme tam závody na kolech. Okolo dvou domečků si hrajeme na honěnou nebo na schovávanou.


Radost ze sněhu i ze sluníčka

Sledujeme střídání ročních období a s ním spojené změny v přírodě - na podzim opadávání listí, sklizeň ovoce v zahrádkách i na naší školní zahradě, ukládáme broučky k zimnímu spánku. V zimě rádi využíváme sněhové pokrývky (pokud je) a jezdíme na bobech, stavíme sněhuláky, děláme stopy ve sněhu. Do krmelce u lesa nosíme krmení pro zvěř - kaštany, žaludy, jablka, seno. Vyhozením Moreny do Svratky zaženeme zimu a doneseme (aspoň do školky) zelené líto (ozdobený strom podobný májce), abychom přivolali jaro. A když se pak všechno probouzí k životu, probudíme i broučky, aby tu jarní krásu nezaspali.

My rozhodně nezaspíme a využíváme čím dál teplejšího počasí k dalším hrám a pobytům v přírodě: vydáváme se na výlety do okolí Doubravníka, buď pěšky, vlakem nebo autobusem a už jsme jeli i na traktoru (jenom kousek!). Byli jsme v Sejřku-Mansberku, v Ujčově-Kasanech, na Prudké, v Maňové, v Borači i v Černvíře. Do Tišnova jezdíme do knihovny, do solné jeskyně, do kina, v Brně navštěvujeme loutkové divadlo Radost, byli jsme v Planetáriu a jeli jsme parníkem na Brněnské přehradě. Na školní výlet letos pojedeme do ZOO a do DinoParku ve Vyškově.

A než se nadějeme, bude tu červen, zazvoní zvonec a bude školnímu roku konec. Rozloučíme se s dětmi předškoláky, které jsme od jejich tří let pomáhaly vychovávat, snad jsme je i něco důležitého naučily a něco potřebného jim předaly. Školka už jim začíná být "malá", potřebují se dozvídat nové věci, získávat nové dovednosti, objevovat nové světy a poznávat nové lidi! A tak odejdou do 1. třídy, aby udělaly místo jiným tříletým dětem, a celý koloběh od podzimu do léta se mohl opakovat.


Za kolektiv pracovnic Mateřské školy "Na paloučku" Doubravník



Alena Šikulová