all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 25.11. 2017 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Pohostinství
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Zastupitelstvo
- Usnesení č.ZM-26/2017
23/11/17 Úřední deska
- Pozvánka na člens...
19/11/17 Fotogalerie
- Srnec obecný

Krátké zprávy:
    včera  Školní jídelna
- Jídelní lístek od 27…
23/11/17 SŽDC, s.o.
- Výluka
06/11/17 Kulturní komise
- Otevírání adventu
Celý přehled   [7]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2017

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
02/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- Výstava VÁCLAV HAV...
- Beseda o indiánech
- Tradiční výstava b...
- ŠLECHTIČNY ZAVŘOU ...
- Adventní jarmark š...

Počasí:

pocasi  pocasi

Aktuální předpověď

radar chmu

Srážkový radar ČHMÚ


Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Hody v Doubravníku [2]

02.12.2004

Letošním hodům příliš nepřálo počasí, takže mnozí hosté byli ochuzeni o "zlatý hřeb" nedělního odpoledne - totiž čtení Ortelu.
Ale netřeba zoufat.
Díky moderní technice, přinášíme Ortel v plném znění.

ORTEL 2004

Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
Proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce,
zábavy hojné, milé velice.
Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba
abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.
Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.
Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:



§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.

§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.

§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.

§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.


Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.

Dnes obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomuto poslední amnestie, konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.
Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.

Tato obžaloba je datována dne 14. září 2004, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.

A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.

Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.

Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.

1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.

Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.

Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.

2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.

Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!
Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!

1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.


2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to ovšem k zlosti.

Chudák beran, velký hříšník, dostal z toho strach,
opil se on do němoty, tak jak káže mrav.

Uvězněn byl na radnici, kde v šatlavě hnípil,
ortel v jeho přítomnosti budeme tu čísti.





Loňské hody v Doubravníku
jako skoro každým rokem
pro jednoho z účastníků
skončili pořádným šokem!

Že jsou stárci divná chasa
to my tady dobře víme,
teď společně s Vámi na ně
pořádně si posvítíme.

Líní jsou jak lenochodi,
ruce jak princátka mají,
když by měli čuchnout k práci
jen sedí a nadávají!

A kdyby je první stárek
aspoň trošku nehlídal,
byl by div, kdyby tu vůbec
tenhle zelený strom stál!

A tak přesně před rokem
na hodovou neděli
když pod májí utichnul už
všechen rej a veselí,

tahle banda na náměstí
v restauraci ″U Hlemýždě″
na tvrdých dubových židlích
uvelebila své hýždě.

Kořalku do hrdla lejí,
oplzlé písničky pějí,
holky opile se kření;
že vám bando hanba není!

Druhý stárek po půlnoci
když stárkovou poslal spát,
poslední zábrany ztratil,
rum do hlavy začal cpát.

Snad neodhad' svoje síly,
snad byl hroznou žízní hnán,
tak či tak za malou chvíli
ožralej byl jako Dán!

Dávno je po zavíračce
vrchní už je ospalý,
a tak nezdárného hosta
z restaurace vyhnali.

Na Rakovec cesta dlouhá
nohy už moc neslouží,
nakonec však chlapec zpitý
k domovu se doplouží.

Domů se však neodvážil,
potkat rodiče se bál,
tak za domem potají se
na zahradu vyškrábal.

Po zahradě dál klopýtá,
nožky už jsou čím dál těžší;
už mu jen pár kroků zbývá,
na teplou postel se těší.

V altánku si může schrupnout,
tam rodiče neprobudí!
Co se to však náhle děje?!
Co ho to po těle studí?!

To se jenom hošíkovi
nepříjemná ta věc stala,
že ze všeho toho rumu
hlava se mu zamotala,

a tak než se stárek nadál,
ztropil hroznou scénu,
když po hubě dolů padal
rovnou do bazénu!

Ve vodě se chvíli plácá,
nemůže se dostat ven,
smutně chápe, že dnes k pití
nevybral si správný den!

Když konečně vyškrábal se
na břeh mokrý jako žok,
asi posté slibuje si:
″Od zítřka už ani lok!″

Berana chci přede všemi
zažalovati dnes tu,
že jeho zločiny vloni
zůstali zas bez trestu,

a když přímo z popraviště
katovi zas živý utek',
chudáka stárka tam z toho
popadl takový smutek,

že jak každým rokem, zas
ožral se tam jako ďas!

§ huba plná vody,
nalej, už mám k pití svody!





Horníci, horníci
maj dubovou palici,
játra jako z ocele,
neposedný prdele!

Na Rožínce v potu tváře
dobývají rudu,
večer potom u Slávečka
zapíjejí nudu!

Berana že taky láká
akční život uraňáka,
každé ráno dolů fárá,
výplatu pak shrábne stará.

Jednou takhle brzy zrána
beran, stará havířina,
vyjel jako každodenně
vyzkoušet si, co je dřina.

Jeho starý rudý němec
k Rožínce už si to frčí,
parťáci z okolních dědin
spolu s ním se v autě krčí.
Cesta pěkně ubíhá jim,
kolem auta vítr kvílí,
když však vtom berana náhle
jiné větry překvapili!

Řek si: ″Jsme tu samí chlapi,
tak žádný stres, žádná hokna,
prostě trošku uprcnu si,
když tak jim otevřu okna!

Jaké ale překvapení
pro berana potom bylo,
když ucítil že se cosi
v kalhotách mu objevilo!

Brzdy kvílí, auto stojí
beran spěchá do přírody,
zkontrolovat, co napáchal
na garderóbě za škody.

Ostatní než pochopili,
co vlastně to tam vyvádí,
beranův červený Passat
zpátky k Doubravníku pádí!

Rychlá sprška, čisté hadry
a už beran vyjevený
s pedálem až na podlaze
snaží se stihnout začátek směny.

Dobrou radu tady máme,
beranovi rádi dáme:
Nechceš-li si nikdy více
pozdě píchnout u vrátnice;

vyslechl sis od manželky
nadávek už víc než dosti...
Nikdy tedy milý chlapče
neprď už ve společnosti!

§ neudržel svěrač v řiti,
nalej nám dobrého pití!





V Doubravníku na náměstí
hospůdku útulnou máme,
společně v ní mladí, staří
každý večer sedáváme.

Taky beran z Rakovce si
cestičku sem často najde,
na řezanou dvanáctku
s kamarády denně zajde.

Jednou když tak jeho žena
na bicyklu vyjela si,
beran hnedka odpoledne
do hospůdky si to hasí.

Pivečko je jako křen,
beranovi chutná vskutku,
po červené Marlborce mu
samo klouže do žaludku!

Zanedlouho jeho žena,
z jízdy celá uřícená,
kolo ve forhauzu nechá,
a už za manželem spěchá
po hodince plné dřiny
doplniti vitamíny.

Tak tam sedí spolu
u jednoho stolu,
pivečkem se nalívají,
z okna ven se nedívají.

Žena, když si náhle všimla,
že je venku tma jak v ranci,
manželovi k další rundě
nedala už žádnou šanci,

zavelela: ″Jde se domů!″,
ničím obměkčit se nedá,
a tak nenasytný beran
smutně ze židle se zvedá.

U pultu manželé ještě
zaplatili útratu
a dosti nejistým krokem
vydali se k návratu.

Na cyklistku čekalo však
nepříjemné překvapení,
když zjistila, že její oř
nikde ve forhauzu není!

Vyděšeně oči kulí,
slzy tečou po papuli!
K uklidnění panáka
a hystericky huláká:

″Lumpové, hovada,
okradli nebohou robu!
To všechno ti politici,
to, jakou dnes máme dobu!″

Prohledala každý koutek,
na zahrádce plaší mladé,
zda někdo nespatřil toho,
kdo jí její kolo krade.

Po forhauzu pobíhá a
vykřikuje: ″To je v loji!
Tady stálo, co to cizí
škaredé teď kolo stojí!″

Ani tento bicykl však
neměl uvnitř majitele,
to když žena uslyšela,
obsluze hned hlásí směle:

″Já bez kola neodejdu,
tohle si teď beru domů!
Až přijede jeho vlastník,
vyřiďte volovi tomu,
ať mi kolo doveze,
až pak své si odveze!″

Když pak všichni mysleli si,
že už dáma dávno spinká,
uslyšel pan vrchní, jak mu
telefon v kuchyni cinká;

na lince paní beranová
jenom těžko hledá slova,
kterými by vysvětlila,
co to vlastně natropila!

Že to kolo, co odvezla
domů celá nasupená,
byla jen ta její herka,
ta údajně ukradená!

§ když chlastá, kolo nepozná
nalej, žízeň je věc hrozná!





Po tom, co teď vyslechli jste,
povíme Vám milí hosti,
cože beran na bicyklu
sám vyváděl za blbosti.

Nemohl se víc už dívat
na svou pivní cíchu,
vrozená ješitnost jeho
překonala pýchu.

Však on s tuky poradí si,
krásný chlapík bude hned,
tělo denně trápit bude,
koupí si velocipéd!

Na bicyklu prohání se,
těší se jak bude zas
lamač srdcí krásných dívek,
samá šlacha, outlý pas.

Jednou beran své slušivé
rudé šortky navlíkl
a z garáže vytáhl svůj
naleštěný bicykl.

Do šlapátek hned se opřel,
vítr kolem hlavy fučí,
po kopcích a po údolích
beran svoje údy mučí.

Cestou zpátky na Rakovci
ztratil beran zbytek sil,
tak u cesty na Záhomí
na chvilku se zastavil.

Jak tam vsedě síly sbírá,
kolem sebe tupě zírá,
vtom ho cosi z výšky
trefilo do šišky.

Za beranovými zády
je zahrádka maličká,
přes plot trčí větve, na nich
ringle jako vajíčka.

Když to beran vidí, hned mu
sliny tečou po bradě.
Nic nehledí na to, že strom
stojí v cizí zahradě.

Jak jen k ringlím dostane se?
úpěnlivě přemýšlí,
ještě k tomu aby na to
majitelé nepřišli!

Vtom však dostal skvělý nápad,
kolo opřel o tarásek,
na štanglu si stoupnul, teď už
nedosáhne jen o vlásek.

Na kole se beran vzpouzí,
užuž sahá na větev,
najednou však po Rakovci
rozezněl se hrozný řev!

Nikdo dnes už vlastně neví,
co se přesně dělo,
každopádně pod beranem
kolo se rozjelo,

ten rukama v luftu plácá,
pak už k zemi padá,
hned má hubu plnou štěrku,
potlučená záda.

Až doma však chudák beran
co je pravá bolest zjistí,
když mu stará celý večer
peroxidem rány čistí!

Cyklistu tak místo mlsu
těšit může jedině,
že byl s hubou poškrábanou
pro smích celé dědině!

§ beran hubou v zemi ryje
nalej co se dobře pije!





Rybařina v Doubravníku
každoročně jenom kvete,
šikovnější udice snad
nikde v kraji nenajdete!

Také beran z Pláňavy v ní
zalíbení našel,
s kamarády velmi rád si
občas k vodě zašel.

Jednou takhle brzy zjara
k rybníku se vydal,
by nějaký pěkný kousek
do své sbírky přidal.

Chvilku tam na břehu sedí,
co se to však náhle stalo?
Pod hladinou beranovi
cosi prutem zacukalo!

Ten vyskočil jak střelený,
nic nehledí na svůj věk,
tohle totiž vypadá na
kapitální úlovek!

Vlasec naplý až k prasknutí,
čelo potem zbrocené,
však on tu bestii z vody
jednou provždy vyžene!

A že rybář věru svoje
řemeslo ovládá skvěle,
už se na mělčině plácá
kapr jako malé tele!

Beran bulvy vyvaluje,
hlava se mu z toho točí,
takovouhle horu šupin
prvně vidí na vlastní oči.

Už se těší, jak popíše
kamarádům tuhle dřinu,
už se vidí na obálce
rybářského magazínu!

Kapra lapl do náručí,
běží k nejbližšímu stromu,
tam ho šoupne do tašky a
honem s ním pomaže domů.

V rozčílení bohužel však
chudák beran nepostřeh',
že to po čem utíká, je
mokrý rozbahněný břeh,

nakonec se tedy vlastně
dalo čekat docela
že při všem tom jeho spěchu
holínka mu ujela,

a tak milý pantáta
plesknul hubou do bláta!
Ještě k tomu chudák děda
rybu v rukou marně hledá,

protože když ve vzduchu se
jako káča točil,
kluzký kapr beranovi
z náručí vyskočil,

ten teď jenom smutně zírá,
jak šupináč jeho vinou
místo doma na pánvici
skončil zpátky pod hladinou!

§ povedená rybařina,
nalej třebas kapku vína!





Poslyšte teď hosté milí
příběh jako pohádku
o chlapovi, co ho trefil
amorův šíp do zadku!

Dříve beran nikdy moc se
po děvčatech nedíval,
mnohem radši na náměstí
pivo hrdlem prolíval,

a pak vždycky, když se opil,
nějakou ostudu ztropil.
Tak ho znali kamarádi,
takhle jsme ho měli rádi...

Letos se však v jeho žití
stala radikální změna,
když tak, jako dříve pití
učarovala mu žena!

Na procházkách po náměstí
za ručičku si ji vodí,
ke Slávkovi na točenou
limonádu spolu chodí.

Tak bývalý bouřlivák teď
na obláčku lítá,
poznává, jakéže krásy
život ve dvou skýtá.

Po nějaké době ještě
dostal beran nápad hloupý,
aby svůj vztah upevnili,
že společně psa si koupí.

Do svého hnízdečka lásky
dovezli si chlupů hrst,
jakési přerostlé morče,
žádné tělo, samá srst.

Jednou beran havířina
na týden do služby musí,
no to víte, tak čerstvý vztah
na takovou dálku zkusí!

Hned první den mladá žena
cítí se tak opuštěná,
že za chvilku všeho nechá
a hned k telefonu spěchá,
hrozným steskem hnána snad
na Rožínku žhaví drát!

Tak po síti cvrlikají,
na samotu naříkají,
než je po pořádné chvíli
divné zvuky vyrušili.

Z balkónu se ozývají,
tam, co si slečna prádlo suší.
Ta hned na verandu běží,
smutnou pravdu už však tuší...

A jak dveře rozrazila,
vidí rozlícenou fenku,
jak tam v hubě převaluje
rozkousanou podprsenku!

Dodnes snad má čokl ještě
žaludeční potíže,
z toho, jak paničce tenkrát
sežral kousek negližé!

Tak milostný telefonát
prodražil se bohužel,
beran dodnes shání novou
podprsenku XXL...

§ podprsenka v tlamě,
nalej a nešetři na mně!





Vysokoškoláci
mají dobrou práci,
krásné ženy, velký love,
to jsou pane šikulové!

To Vám loni u beranů
jedli, pili, hodovali,
když jim v Brně jejich synka
inženýrem promovali!

Ten hnedle jak po státnicích
zahodil poslední knihu,
na náměstí naložil se
na dva měsíce do lihu.

Jedno ráno hoškovi však
těžká chvilka nastala,
když ho náhle Česká pošta
z deliria probrala.

Tak ten mladý inteligent
pročítá si smutné psaní,
že na něho vzpomněli si
uniformovaní páni.

Prý ho na rok rádi zbaví
každodenních strastí,
až se samopalem v ruce
sloužit bude vlasti!

Beran řek' si: ″Nenechám se
buzerovat ani chvilku
od nějakých puberťáků!
Radši půjdu na civilku?″

Proto mladý alkoholik
oběhl úřadů kolik,
než se domů s glejtem vrací,
s domluvenou skvělou prací!

Tak když hokna beranovi
milejší než vojna byla,
nastoupil na Pernštejn jako
pomocná pracovní síla...

Místo by se plazil v blátě,
teď se v dobré náladě,
tenhle mladý inženýrek
poflakuje po hradě.

Jednou hradní hostinský ho
o službičku poprosil,
by k udírně na nádvoří
kupu dřeva nanosil.

Když byl beran hotov, v peci
oheň spolu rozdělali,
osmdesát kilo maso
do udírny naskládali,

a když tedy konečně už
přichystáno všechno měli,
na nádvoří spolu sedli,
lahvinku si otevřeli.

Kořalkou si chvíli krátí,
na masíčko čekají,
v žaludku jim kručí, sliny
po papuli stékají...

Láhev je za chvilku prázdná
a oba dva hradní páni,
místo by hlídali vatru,
ožralí jsou jako Dáni!

Vtom zpod dveří do udírny
hustý černý dým se valí,
když to páni uviděli,
honem do běhu se dali.

Uvnitř vyděšeně hledí
na starý strop dřevěný,
který tam teď olizují
třímetrové plameny!

Až když potom uhasili
všechny trámy dřevěné,
všimli si, že všechno maso
na uhel je spálené...

Dodnes mají z toho tiky,
protože se mohlo stát,
že jen kvůli troše žvance
moh' jim shořet celý hrad!

Takže co nesvedli Švédi
po obci se dneska říká,
to dokázal málem jeden
inženýrek z Doubravníka...

§ Pernštejn doutná
nalej, a ať nám to chutná!





Slyšte, jaký v Doubravníku
podařený spolek máme,
HAPRDI si říkávají,
však je všichni dobře známe!

Rozhodli se, že zbytečně
nebudou se dříti,
radši budou u Slávečka
pivo a rum píti.

Také jeden beran mladý
rozšířil haprdů řady,
na fušky teď s nimi chodí,
dobrý love mu to hodí.

Od rána po střechách běhá,
tam je žízeň veliká,
tak po šichtě v pohostinství
s kořalkou se potýká!

Žena však pro jeho pití
nemá příliš pochopení,
on ožralý taťka beran
příliš rodinný typ není...

A tak vždycky u beranů
hrozná scéna nastane,
když z něj po návratu z práce
zelená zas zavane.

Jednou tak po zavíračce
útratu zaplatit chtěl,
vtom však vidí, že si doma
peněženku zapomněl.

Ráno ženu nasupenou
beran v domku nechal
a v hodinu otvírací
do hospody spěchal.

Slíbil, že jen dloužek splatí,
a pak hned se domů vrátí.
Dnes se bude jedině
věnovati rodině!

V putyce už ale sedí
všichni kamarádi,
ti hned taťku od rodiny
ke kořalce svádí,

ten se chvilku brání, ale
pak si řekl: ″U sta hromů,
však se stará nezblázní, vždyť
jednu dám a mažu domů!″

Znáte ale, jak to chodí,
když takový chlap si sedne,
z minuty je hodina,
z hodiny celé odpoledne...

Když už po pár kořaličkách
beranovi hlava padá,
pan vrchní mu povídá, že
venku si ho kdosi žádá.

Chlapík ze židle se zvedá,
pokouší se rovně jít
a napjatí kamarádi
koukaj', co se bude dít.

Sotva vkročil do forhauzu
hroznou řachu slyšet bylo,
beranovi v tu ránu se
před očima zajiskřilo!

To na schodkách pijan potkal
svoji milovanou ženu,
ta mu tam takovou práskla,
že hned druhou vzal o stěnu!

Za límec opilce lapla,
zuřivě ho domů táhne,
beran tuší, že teď dlouho
paty z domu nevytáhne...

§ rána jako z děla,
nalej, než mi jazyk zbělá!





Nakonec tu ještě jeden
krátký příběh pro Vás máme,
o holčičí marnivosti
chvilku si povykládáme.

Jo ty dnešní mladé dívky,
to je pane rasa!
Na světě je zajímá jen
bohatství a krása!

Za dob našich maminek
to Vám jiná káva byla,
dnes každá kouká jen, jak by
boháče si ulovila...

Také u nás na náměstí
jednu takovouhle mají,
všichni pěkní chlapi před ní
raději se schovávají!

Kdesi četla, že pro krásu
něco obětovat musí,
tak ji napadlo, že piercing
do huby si strčit zkusí.

Až pan doktor udělá jí
do jazyka díru,
chlapi o ní prát se budou,
v tom má pevnou víru...

Zanedlouho neslušně už
děvče jazyk vyplazuje,
když stříbrnou náušnici
kamarádkám ukazuje.

Ta se ale dívce v puse
příliš dlouho neohřála,
protože už za pár dnů se
nepříjemná věc jí stala.

Málokdo dnes krasavici
tenhle příběh věří,
že svou drahou ozdobičku
spolkla při večeři...

Dva dny po doktorech lítá
a svou cennou náušnici
chudák holka ještě týden
hledá potom ve stolici...

Teď jejímu beranovi dáváme za vinu,
že slečna provedla takovou koninu,
že už u něj býti chtěla,
šroub utáhnout zapomněla!

Taky tady radu máme,
snad se jí ta děva chytí:
náušnici z gumy kup si,
ta nebude škrábat v řiti...

§ po náušnici v míse pátrá,
nalej, ať mi ztvrdnou játra!





2. soudce:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to hříchy,
které beran stačil za rok s námi všemi splíti.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.
Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.


1. soudce:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:



Pardón, pardón !!!

celý text ortelu si můžete stáhnout zde.
(pravým tlačítkem - uložit jako...)

Celý článek | přečteno 3.860 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2017