all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 26.09. 2018 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    včera  Úřední deska
- Rozpočtové opatření č. 5
24/09/18 Současnost
- Oslavy 100 let republiky
21/09/18 Úřad městyse
- Rozpočtové opatření č.9

Krátké zprávy:
22/09/18 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 24…
18/09/18 DSO Tišnovsko
- Konkurs
06/09/18 Základní škola
- Staré dobré věci
Celý přehled   [8]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  01/2018

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
05/2018 ve formátu *.pdf

Zpravodaj MAS
Zpravodaj MAS Brána Brněnska
04/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- SRPEN 1968 - výsta...
- Náměstí v Letovicí...
- Na veřejný prostor...
- Po 18 letech KONEČ...
- SVATOVÁCLAVSKÉ HOD...

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Dvacet let poté...

21.12.2009

V listopadu jsme si všichni připomněli dvacáté výročí od pádu komunismu, či sametové revoluce nebo prostě jen od velké změny, která se v naší vlasti udála a která se významným způsobem dotkla i Doubravníku.

Nebylo snad v historii obce období, které by se dalo s uplynulým dvacetiletím srovnávat, ať již z pohledu změn v územněsprávním členění nebo významných investic do infrastruktury městečka.

Můžeme začít třeba tím, že se osamostatnila Česká republika; vždyť hranice státu se měnily naposledy odtržením Zakarpatské Ukrajiny a rozpadem Rakouska - Uherska, a to vždy jako důsledek světových válek. Zaniklo původní krajské uspořádání státu, aby bylo v nadcházejícím období opět a ve zcela jiné podobě obnoveno; zanikly okresní úřady, jejich pravomoci převzaly nově vytvořené úřady krajské a pověřená města. Česká republika se stala plnohodnotným členem Severoatlantické aliance a Evropské unie - kdo by si to byl v dobách Varšavské smlouvy a RVHP pomyslel?

I Doubravník samotný se dočkal změn - při nově rodícím se krajském uspořádání byl spolu s okresem Žďár nad Sázavou zařazen do kraje Jihlavského, později Vysočina. Tento kraj nerespektuje historické hranice Moravy a Čech a je složen z okresů jihomoravských, východočeských a jihočeských. Proto vznikla iniciativa několika obcí a výsledkem bylo to, že Doubravník byl převeden do Jihomoravského kraje, do okresu Brno - venkov, pod pověřené město Tišnov. Obec se v současnosti skládá ze dvou částí (Doubravník a Křížovice), z nichž Křížovice v návalu "porevolučního nadšení" byly v letech 1990-1994 samostatným územně správním celkem, ale od roku 1995 jsou již trvale místní částí obce.

Doubravníku byl navrácen historický statut městys, stejně jako například Nedvědici či Deblínu.

Doubravník také oslavil významné jubileum - v roce 2008 uplynulo 800 let od první písemné zmínky o obci, a tak se celý loňský rok nesl ve znamení těchto oslav.

Obec je i členem dvou dobrovolných svazků obcí - Tišnovsko a Mikroregion Pernštejn.

Mnohé se změnilo i ve vedení a v práci obce i úřadu. Ve vedení obce se vystřídali tři starostové, pět místostarostů a celkem 45 doubravnických občanů bylo zvoleno zastupiteli v pěti volebních obdobích. Starostové obce převzali z rukou předsedy Poslanecké sněmovny znak a následně i prapor obce.

Sídlem obce se v roce 2001 stala opravená kulturní památka stará škola a po mnoha desetiletích byla opuštěna tradiční radnice, jejíž potřebná rekonstrukce je zatím pouze v úvahách. Zásadně se změnila práce na úřadě, počátkem devadesátých let byl zakoupen první počítač, dnes zde funguje celá počítačová síť s několika pracovními stanicemi. Porovnávat tehdejší a současné technické parametry výpočetní techniky je myslím zbytečné; cyklostyl nahradila digitální kopírka a jen pro vlastní potřebu vyhotoví úřad 40 až 50 tisíc kopií dokumentů ročně. Ale pokrok se zastavit nedá, vždyť kdo slyšel před dvaceti lety o internetu, mobilním telefonu a kdybyste někomu v té době řekli, že mu pošlete e-mail, nejspíš by se chystal něco natřít. Stejně je tomu u digitálních fotoaparátů, a když jsme poprvé zaslechli něco o plazmové televizi, mnohé jistě napadlo, že se jedná o nějakou neznámou, nejspíš meziplanetární hmotu ze sci-fi literatury. Podstatně se za ta léta změnil i systém kontrol hospodaření obce, kdy místo dvou bodrých pánů důchodového věku provádí audity týmy odborně vyškolených a velmi náročných pracovníků krajského úřadu. Co zůstalo je práce a můžu říci, že jí za ty roky rozhodně neubylo, spíše naopak. Je pravda, že s pomocí výpočetní techniky a moderních komunikačních metod se práce na úřadě stala rychlejší a efektivnější, ovšem stále další navyšování a rozšiřování pracovní náplně úřadu, v poslední době třeba povinnost vést elektronickou matriku, zavedení systému czech point či datových schránek, kladou nemalé nároky na všechny pracovníky úřadu.

Změnou prošla i hospodářská činnost obce, dříve jakési tradiční středisko služeb (nejen) občanům a navíc možnost zaměstnání v místě bydliště pro místní obyvatele, které při obci fungovalo řadu let. S příchodem tržní ekonomiky ji však opustili někteří pracovníci a začali, mnohdy velmi úspěšně, soukromě podnikat. A i když obec v roce 1999 koupila od pana Doubka bývalou textilku jako její nové sídlo, přestala být hospodářská činnost konkurenceschopná, svými cenami prací a zastaralým technickým vybavením nemohla soupeřit se specializovanými odbornými firmami, a tak postupně docházelo k úbytku pracovníků a dnes již prakticky neexistuje. Pouze několik zaměstnanců zařazených do hospodářské činnosti pracuje téměř výhradně pro potřeby obce, případně poskytuje drobné služby občanům, výjimkou jsou stále žádané práce vysokozdvižnou plošinou.

Co se týče kultury v obci, přetrvávala tradice pořádání letní filmové přehlídky na střelnici, na podzim se pravidelně konají tradiční krojované hody a začátkem prázdnin přibyly Slavnosti Pernštejnského panství. Funguje sbor pro občanské záležitosti, který organizuje vítání občánků a tradiční návštěvy u jubilantů. Nadále se pořádají zájezdy do divadel, i když zájem občanů je s postupem let spíše klesající. Na Křížovicích již řadu let velmi úspěšně funguje galerie "Z ruky". Galerie kromě stálých expozic každoročně uskutečňuje celou řadu výstav či koncertů. Velkou tradici mělo v Doubravníku pořádání plesů a zábav na sokolovně. Tato tradice v průběhu devadesátých let zcela zanikla, v posledních několika letech však již opět ožívá. Zde svou úlohu sehrál dlouho se vlekoucí soudní spor o sokolovnu, který zmrazil na mnoho let veškeré nejen kulturní, ale i sportovní aktivity.

Dnes vlastní sokolovnu Česká obec sokolská a prostřednictvím její místní tělocvičné jednoty se před několika lety začalo s opravami sokolovny. Sokolovna je dnes hojně využívána především mládeží v několika sportovních oddílech.

Zcela neodmyslitelně patřila k Doubravníku vždy i kopaná. Fotbalový oddíl SK FC se v roce 1994 osamostatnil od místní tělovýchovné jednoty a během několika let zaznamenal grandiózní vzestup, když první mužstvo hrálo nejvyšší možnou krajskou soutěž. Jak výrazný byl tento vzestup, o to bolestivější pád o několik úrovní níže a následné ukončení činnosti celého oddílu a tím i konec kopané v Doubravníku. Nenajde se již zřejmě nikdy "pár nadšenců", kteří by byli schopni zašlou tradici obnovit - jde v neposlední řadě o to, že dnes již nestačí pouze toto nadšení, ale jde zde především o ekonomickou stránku celé věci. Kopaná dnes není vůbec levnou záležitostí a navíc dnešní mládež preferuje spíše jiné druhy sportů.

Přes kulturu a sport jsme se dostali ke školství, ve kterém se toho navenek až tolik nezměnilo. Funguje základní škola i mateřská škola - obě jako jedna příspěvková organizace obce. Problémem je malý počet žáků v základní škole a ani výhled do budoucna není v tomto ohledu příliš příznivý, navíc když někteří doubravničtí rodiče svoje dítě do naší školy ani nedají. Fungující školství je však nezbytně nutné zachovat a toto by mělo být cílem vedení obce i v dalších letech.

Nyní něco ke kulturním památkám. V roce 1995 byla v obci vyhlášena městská památková zóna. V Doubravníku je několik velmi významných nemovitých kulturních památek, jimž vévodí kostel Povýšení sv. Kříže. Vyhlášením památkové zóny byla obci dána možnost čerpat pravidelné dotace z programu ministerstva kultury, v rámci kterého bylo provedeno např. restaurování vitráží všech oken kostela, oprava staré školy, oprava bývalého proboštství, restaurování soch na náměstí a i dílčí opravy na několika měšťanských domech na náměstí. Nezávisle na výše uvedeném probíhá v posledních letech restaurování kostelních varhan a započaly záchranné stavební práce na budově fary.

V obci funguje od roku 1985 dům s pečovatelskou službou. Původně osmibytové zařízení pro občany vyžadující pečovatelskou službu bylo v roce 1995 rozšířeno o další dva byty. Zařízení provozovala Správa ústavů sociálních zařízení ve Velkém Meziříčí, posléze oblastní charita Žďár nad Sázavou a dnes je provozovatelem obec.

Naši dobrovolní hasiči oslavili v uplynulém dvacetiletí 120. a zejména 130. výročí založení sboru, u příležitosti kterého jim byl hejtmanem Jihomoravského kraje věnován prapor. Zvlášť 130. výročí bylo oslavou, jak se patří. Hasiči dostali lepší zásahové vozidlo a byli a jsou postupně vybavováni potřebným materiálem či výstrojí.

Velký rozmach obchodu za uplynulá léta nenastal. Zažívali jsme spíše neúspěšné pokusy o zřizování malých obchůdků či provozoven služeb, mnoho let v obci nebyla ani prodejna masa. I zde se patrně podepsal vliv velkých obchodních řetězců v okolí. Stabilním zůstalo nákupní středisko s prodejnou potravin, na místě průmyslového zboží se vystřídalo několik nájemců, kteří však vždy na svoji činnost dříve či později rezignovali.

Zemědělství bylo v obci zajišťováno nejprve tradičním JZD se sídlem v Olší, poté zde hospodařila společnost NaŠe a nyní velkou většinu zemědělské půdy obhospodařuje Agropodnik Skalice nad Svitavou a několik soukromých zemědělců.

Na zaměstnanost v obci nemělo negativní vliv pouze zrušení JZD a textilky v Doubravníku, mnoho lidí přišlo o práci v rámci útlumu těžby ve státním podniku Diamo na Dolní Rožínce, zprivatizováním a následným krachem Bytexu v Lomnici u Tišnova a v posledním roce i uzavřením výrobny lepenky v Prudké a v současné době i uzavřením státního podniku Brněnské papírny v Předklášteří či Lachema Brno. Mnoho nových pracovních příležitostí v regionu rozhodně nevzniklo; naštěstí zůstalo zachováno velmi dobré autobusové a zejména vlakové spojení obce s okolními městy, nabízejícími přece jen větší možnosti uplatnění.

Ze spolků v obci fungoval celou dobu svaz zahrádkářů, svaz včelařů, částečně osvětová beseda a dále myslivecké sdružení. V posledních dvou letech velmi aktivně rozvíjí svoji činnost místní odbor Klubu českých turistů.

Zvláštní kapitolou byly změny ve vlastnictví pozemků. Obci připadlo přes 100 hektarů lesů, ve kterých dříve hospodařil státní podnik Jihomoravské lesy. Musela být zřízena funkce lesního hospodáře, který se o lesní porosty stará po všech stránkách. Rovněž tak mnoho majitelů rekreačních chat začalo zjišťovat, že jejich stavby jsou umístěny na cizích, zejména na obecních pozemcích. Urovnání tohoto stavu trvalo několik let a dnes je takováto situace spíše výjimečná. Šlo zejména o to, že v minulosti byl zcela potlačen institut soukromého vlastnictví a s pozemky se nakládalo všelijak.

Aby byl umožněn plánovitý a zdůvodněný rozvoj celé obce, tedy Doubravníku a Křížovic, zadala obec vypracování nejprve programu obnovy venkova a následně i územně plánovací dokumentace. Celý proces od prvních architektonických studií, které byly zpracovány již v letech 1996 a 1999, až po schválení čistopisu územního plánu v dubnu 2004, byl velice náročný časově i finančně. Celá práce na územním plánu probíhala za úzké a konstruktivní spolupráce s jejím zpracovatelem, kterým byl Atelier AVM, s.r.o., Brno.

Nyní tedy výčet hlavních investičních akcí, které se podařilo v uplynulém dvacetiletí v Doubravníku uskutečnit.

Oprava silnice II. třídy v průtahu Doubravníkem byla vyprojektována již v 80. letech a uskutečnila se ve dvou etapách. V letech 1992-93 byl proveden průtah přes náměstí a nový most přes potok Rakovec. Při realizaci této první etapy musel být zbourán Sysův dům č. 36 a náměstí se otevřelo na severní straně. Pro automobilovou dopravu naprosto ideální, z památkového hlediska zcela nepřijatelné... II. etapa rekonstrukce průtahusilnice proběhla až v roce 1999. Spolu s ní bylo vybudováno mnoho souvisejících objektů - opěrná zeď, místní komunikace, kanalizace, vodovod, chodníky, veřejné osvětlení.

Kanalizace a čistírna odpadních vod se budovala rovněž ve dvou etapách, a to v letech 1995-97 a 1999. Stavbou bylo odkanalizováno téměř celé území Doubravníku a dobře fungující mechanicko-biologická čistírna odpadních vod dává záruku minimalizace škodlivin v odpadních vodách odtékajících z kanalizace do vodního toku řeky Svratky. Spolu s kanalizací bylo vybudováno mnoho kanalizačních přípojek k soukromým nemovitostem.

Achillovou patou bylo v obci zásobování pitnou vodou. Na prameništi bylo vykopáno k roku 1995 sedm studní a pitné vody byl nedostatek a často musela být i zastavována její dodávka uživatelům. Tento problém se ve zmíněném roce vyřešil, když studnaři, manželé Douškovi z Veverské Bítýšky vykopali osmou studnu a byl na deset let pokoj. Pak ovšem nastal zásadní pokles přítoku podzemních vod a situace z let 1994-95 se opakovala; obec dokonce financovala navážení pitné vody do doubravnického vodojemu a nechala vybudovat další, tentokrát vrtanou studnu. Nic však nepomáhalo, vody byl stále nedostatek. A tak přišlo na řadu řešení, které snad jednou provždy problém pitné vody vyřešilo. Byl vybudován vodovodní přivaděč z Vírského vodovodu, z revizní šachty Černvír a napojen na vodovodní síť v obci. Provozovatelem vodovodu v Doubravníku se staly Brněnské vodárny a kanalizace.

V uplynulém období prošlo zásadními změnami i doubravnické náměstí. Byla postavena nová místní komunikace, nové chodníky, vedení nízkého napětí zmizelo z domů a bylo uloženo v zemi, v dalších letech přibyly dva přechody pro chodce se středovými ostrůvky a zálivy pro autobusové zastávky. Naprojektovány jsou ještě mnohé další úpravy náměstí, na které se ovšem dosud nedostalo a to z důvodu, že obec dvakrát neúspěšně žádala o dotaci z peněz Evropské unie, snad to vyjde příště.

Úspěšnou ale byla v roce 2006 při žádosti o dotaci na nástavbu a přístavbu mateřské školy. Z finančních prostředků Ministerstva financí byla budova školky stavebně oddělena od Závojského vily a kompletně přestavěna.

Další velkou akcí byla kabelizace telefonního vedení spojená s výstavbou televizního kabelového rozvodu v obci. Uskutečnila se v letech 1996-97 a naši spoluobčané mají možnost sledovat 14 televizních programů za velmi příznivou cenu.

Plynofikace obce byla provedena v letech 2001-2002. Původní záměr vedení obce byl posílení rozvodů nn a umožnit občanům topit elektřinou; z tohoto záměru byla provedena pouze část Horní Rakovec a nakonec bylo rozhodnuto od tohoto záměru ustoupit a obec plynofikovat. Podrobnější vyjádření k této akci je již na jiném místě zpravodaje.

Plynofikace si vyžádala další vyvolané investice, spočívající v opravě silnice a místní komunikace na Horním Rakovci, plynofikace kotelen v základní a mateřské škole a na staré radnici.

Investičně náročnou akcí byla rekonstrukce staré školy, započatá v 80. letech a dokončená v roce 2001. Počátkem 80. let minulého století byla tato kulturní památka tak zdevastována činností JZD, že se uvažovalo dokonce o jejím zbourání. Názory na to, zda opravit či zbourat nebyly jednotné; nakonec bylo rozhodnuto památku zrekonstruovat. Dnes je v ní sídlo úřadu městyse, jednatelství České pošty, obecní archiv, depozitář státního archivu a obecní knihovna.

Obecní knihovna se vbrzku dočká již svého druhého stěhování během několika let. Z původních prostor v domě č. 28 byla přestěhována na starou školu a koncem letošního roku se bude stěhovat do nově zrekonstruovaných prostor v Závojského vile. Tam jsou pro ni prostory z bývalé třídy mateřské školy a i knihovna doznala postupem let změn - funguje internet pro veřejnost, knižní výpůjčky budou probíhat elektronicky pomocí čtečky čárových kódů, atd. Bylo by jistě přínosem, kdyby se například ve spolupráci se školou více přiblížila čtenářům všech věkových kategorií, když už bude mít k dispozici mnohem větší a reprezentativní prostory.

V letech 1994-99 byla opravena také budova základní školy, nové vodorovné izolace, zateplená fasáda, vydláždění prostoru za školou ze žulových kostek. Toto by byl tedy výčet těch největších akcí, které v Doubravníku od roku 1990 proběhly. Nikdo to nikdy nepočítal, ale hrubým odhadem šlo o investice jistě hodně přes sto milionů korun.

Dalšími akcemi byly např. opravy místních komunikací na Křížovice a na Brdo, zbudování cesty na hřbitov, odkup hospodářských budov a pozemků v areálu bývalého kravína.

Ne vše naplánované se ale podařilo, koupaliště dodnes chátrá a už ho asi těžko někdo zprovozní, nepodařilo se odkoupit pozemky na výstavbu rodinných domů, která léta stagnovala.

Závěrem je však třeba říci, že jsme prožili úspěšných dvacet let a tento krátký článek nemůže zdaleka postihnout vše do detailu, o dění v obci v hodnoceném období by se totiž dala napsat celá kniha.


Zdeněk Šikula



Celý článek | přečteno 2.167 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2018