městys Doubravník

Oprava fary v Doubravníku

Fara v Doubravníku je památkově chráněnou součástí kulturní památky kostela Povýšení sv. Kříže.

Zbudování fary je odborníky datováno do závěru 18. století. Stavební prvky v nejnižším poschodí fary naznačují existenci dalších nyní nepřístupných prostor, pocházejících z doby před výstavbou pozdně barokní fary. Jejich prozkoumání by mohlo vypovědět více o historii budovy i klášterního areálu, než je dosud známé. Navíc z výsledku stavebně - historického průzkumu vyplývá, že objekt obsahuje stavební gotické konstrukce zaniklého kláštera, v jehož areálu dnes stojí soubor všech památných budov kolem kostela. Fara byla postavena tak, aby poskytovala zázemí pro doubravnického děkana, ale příležitostně také pro majitele hradu Pernštejn. Tomu odpovídala její podoba, zejména "horní sál" s velkými kachlovými kamny a portréty doubravnických farářů ze 17. - 19. století, i sousedící "hraběcí pokoj". Byla místem duchovního, kulturního, vzdělávacího, ale i společenského setkávání. V současnosti je fara již dlouhou dobu neobydlena a není ani jinak využívána, především z důvodu jejího špatného technického stavu.

Protože byl celý objekt postižený masivními trhlinami zejména ze severní strany, byl v roce 2006 proveden statický posudek, který konstatoval havarijní stav a narušení vodorovné tuhosti objektu. Příčinami jsou dle posudku dlouhodobé působení vnějších negativních vlivů na základový systém a některé vlastnosti konstrukčního systému objektu.

Z vnějších negativních vlivů jsou to dešťové a tavné vody, které nejsou odvedeny do kanalizace z budovy kostela, fary ani stodoly. Vzhledem k tomu, že se terén celého areálu mírně svažuje směrem k severozápadní straně fary, soustředí se tato voda z velké části kolem základů fary. Farní budova je promáčena, podmáčeny základy. Dále je vymílán okolní terén a následkem toho deformovány základy. Základy jsou ze skládaného kamene se zvětralým pojivem, bez jakékoliv tuhosti a schopnosti odolávat zmíněným deformacím. Konstrukce klenbových stropů jsou bez vodorovných ztužujících prvků. Ani dřevěné stropy ve druhém poschodí nezajišťují potřebnou tuhost. Objekt je postižený trhlinami v celém rozsahu. Narušená klenba v místnosti na severní straně musela být provizorně podepřena. Je poškozena štuková výzdoba.

Dle doporučení statika byly v roce 2007 provizorně odvedeny srážkové vody vytvořením drenážní spáry a vsakovací jámy. Pro ostatní zásahy bylo třeba získat větší finanční obnos. Proto farnost zažádala v roce 2008 Ministerstvo kultury o dotaci.

Na jaře 2009 byl znovu vypracován statický posudek, který konstatoval závažné prohloubení havarijního stavu. Potvrdil zdroje nestability z předchozího statického posudku, ale navíc stanovil jako další podstatný zdroj nestability objektu poškozený krov - uhnití části vaznice a napadení červotočem. Následný pokles krovu dále způsoboval rozevírání stěn, které již uhnilé vazné trámy nemohly zachytit.

V roce 2009 Ministerstvo kultury přidělilo farnosti z Programu záchrany architektonického dědictví prostředky na první etapu statického zajištění. V první etapě byl vytvořen železobetonový pás podél severního štítu, který částečně zasahuje do stávajících základů tak, aby došlo k jejich zpevnění. Toto muselo být prováděno po částech, aby nebyla ohrožena stabilita štítové stěny. Byly zainjektovány trhliny. Přezděna nejvíce ohrožená klenba. Následovalo sepnutí objektu ocelovými lany podél celého obvodu ve dvou úrovních. Jejich konce jsou ponechány nezakrácené pro pozdější úpravu napětí.

Pro rok 2010 farnost získala prostředky na započetí další etapy statického zajištění opět z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury České republiky i od Jihomoravského kraje. Na konci srpna a v září letošního roku proběhla oprava nejohroženější - severní části krovu a střechy. Byl prověřen stav všech dřevěných prvků opravovaného úseku krovu, vyměněny části, jejichž nosnost byla vážným způsobem narušena. Protože krov je konstruován tak, že jeho vazné trámy jsou uloženy v podlaze půdního prostoru, musely být odkryty i podlahy, aby mohl být prozkoumán i jejich stav.

Po odkrytí krytiny bylo zjištěno, že poškození krovu je oproti původním předpokladům mnohem rozsáhlejší. Proto i výměna nevratně poškozených částí prvků krovu musela být provedena ve větší míře. Všechny prvky krovu byly ošetřeny nátěrem proti houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu. Bylo provedeno nové laťování, položení nové krytiny a osazení měděnými klempířskými prvky. Opravy probíhaly za dohledu pracovníků státní památkové péče.

Vzhledem k tomu, že farnost zajišťuje finančně náročnou akci restaurování varhan a údržbu dalších památek ve svém vlastnictví, není v jejich silách z vlastních prostředků tyto opravy hradit a proto stejně jako doposud budou další práce na farní budově probíhat v závislosti na získaných finančních prostředcích z dotačních programů.

Ing. Barbora Šenkyříková