all mail address your message write your comment show all comments
Doubravník

Doubravník


Oficiální stránky městyse

Doubravník
  Dnes je: 22.10. 2018 | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam |
 

Úřad městyse:


Další rubriky:

Mobilní rozhlas:
logo mobilní rozhlas

Nabídka práce:
  v regionech: - Tišnov
- Bystřice nad Pernštejnem

Doporučujeme:
Restaurace a penzion
Břetislava Sedláčka
Dřevořezba
Valtr Baxa
Rekreační středisko - PRUDKÁ
jižní Morava
ppgo
firebrno
krizport

Statistika:
TOPlist

Najdete nás zde:
  49°25'31.10" NWGS-84
  16°21'07.14" E
  313 m.n.m.

Naposled přidané:
    dnes   Úřední deska
- Informace o konání...
    dnes   Úřední deska
- Návrh střednědobého...
    dnes   Úřední deska
- Návrh rozpočtu na...

Krátké zprávy:
    dnes  Základní škola
- Pozvánka na výstavu
19/10/18 Školní jídelna
- Jídelní lístek od 22…
09/10/18 Kulturní komise
- Adventní jarmark
Celý přehled   [11]

Dotační program:
- Obnova kultur. památek
- Podpora sportu, kultury

Přečtěte si:
Doubravnický zpravodaj
Doubravnický zpravodaj
obsah čísla  02/2018

Zpravodaj DSO
Zpravodaj DSO Tišnovsko
05/2018 ve formátu *.pdf

Zpravodaj MAS
Zpravodaj MAS Brána Brněnska
04/2017 ve formátu *.pdf

RSS kanál:
 InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
- PRO POSTIŽENÉ LUPÉNKOU
- Šťavnatý rozhovor ...
- Negativnímu vlivu ...
- koncert písničkáře...
- Světová poezie v č...

Počasí:
Počasí Doubravník - Slunečno.cz

Obecní geoportál:
logo Geoportál

Kalendář městyse:
Kalendář městyse

Fotogalerie:
www.rajce.net

doubravnik.rajce.net


Programování a správa:
Petr Koukal

Doubravnické hody - ortel

17.09.2018

Jako vzpomínku na letošní hodové veselí přinášíme již tradičně našim čtenářům plné znění Ortelu.


ORTEL   2018

přeskočit úvod

Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce, zábavy hojné, milé velice.

Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba, abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.

Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.

Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:

§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.

§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.

§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.

§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.

Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.

Obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomu poslední amnestie. Dnes konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.

Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.


Tato obžaloba je datována dne 16. září 2018, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte Érdeho z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.

A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.

Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.

Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.

1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.

Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.

Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.

2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.

Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!

Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!

1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.

2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to s ním však k zlosti.

Včera beran, velký hříšník, dostal strach z popravy,
opil se on do němoty, tak jak káží mravy.

Dnes má hroznou kocovinu, a tak plný zloby
dobrovolně přede svědky, vzdal se obhajoby.

Teď si v jeho přítomnosti, vyslechněte lidé zlatí,
soupis zločinů pro které kat ho dnes o hlavu zkrátí.



Ti z Vás, kteří pravidelně
pod touhle zelenou májí,
posledních tak dvacet let už
naše zkazky poslouchají,

jistě správně postřehli, že
celá tahle dlouhá éra
protkána jest blamážemi
místního hoteliéra!

A protože ani letos
jinak tomu zas není,
opět tu mám jeden zářný
příklad jeho řádění…

Zkraje března do Renaultu
naskládal svou famílii,
kamaráda a tři bečky
a vyrazil k Itálii…

Těší se, jak v Alpách zavře
svojí sjezdařskou sezónu
a na to jak bombardýnem
játrům vyladí fazónu…

Na české dálnici motor,
Renaultu si slastně vrní,
a kamarád na sedadle
spolujezdce tiše chrní.

Jen co ho v Německu ale
probudila ze spaní
absence konejšivého
dálničního drncání,

jak je jeho dobrým zvykem
v tu ránu je ve střehu
a řidiče zásobuje
řadou moudrých postřehů:

"Ne že bych Ti do řízení
mluvit snad si troufl,
ale z tvého čelního skla
dělá se mi šoufl!

Venku mrzne a chumelí
před námi je cesta dlouhá
a podívej se před sebe!
Samý flek a samá šmouha!

Motorek v ostřikovačích
naprázdno si vrzá
a ta troška, co vytlačí,
hned ti na skle zmrzá!"

Že by jinak tenhle příliv
dobrých rad zastavil stěží,
na první benzince řidič
kapalinu koupit běží.

V regálu litrovou flašku
s vločkou na vinětě lapil,
dvě eura pohodil na pult
a zpátky k Renaultu kvapil.

Pod kapotu s kosočtvercem
obsah lahve spěšně vlil,
do příjemně vytopené
kabiny zpět naskočil,

řidičskému trenérovi
splnění úkolu hlásí
a už si to po dálnici
dále směrem na jih hasí.

O to, kdo ze zúčastněných
pánů větší vinu nese,
na tom, co následovalo,
ještě dnes diskutuje se,

o řidiči můžeme však
říci jednu věc jistou
ač je excelentní číšník,
prachbídným je lingvistou…

A tak žádný div, že potom
hned při prvním ostřiku
oba pánové se dali
unisono do křiku

při pohledu na čelní sklo,
na kterém se nános špíny,
náhle překryl kalnou vrstvou
olejové kapaliny…

Tak německým motoristům
před zraky se těžko skryje
hnedle u dálnice věru
netradiční scenérie,

jak dva Češi pobíhají
kolem rumunského stroje,
co vypadá jako by měl
celé čelní sklo od hnoje,

jeden hadrou okno drhne,
druhý šlauchem mává,
když nádržku od ostřiku
hubou vycucává…

Jednoznačně beranovi
přisuzuji nyní vinu
za tuhle pikolíkovu
řidičskou vylomeninu!

Kdyby s ním na hotelovce
nepiloval picí um
a uspořený čas raděj
pověnoval jazykům,

jistě dnes by na výletě
si se svými kunčafty
nesplet náplň do ostřiku
s aditivem do nafty…

§ talent na cizí řeči,
- honem mi sem něco nalej, už mám hubu v křeči…



Také v dalším povídání
zůstaneme teďka tu
ještě aspoň krátkou chvíli
u stejného tématu.

Mám tu ještě dva příklady
toho, co že milí hosti
za volantem číhat může
za trable a mrzutosti!

Nejdříve bychom tu pro Vás
názornou ukázku měli,
toho, že řidiči denně
tváří v tvář pokroku čelí

a některým z nich přece jen
chvilku trvá, než se sžijí
se všemi vymoženostmi
moderních technologií…

Na ulici nad hřbitovem
jeden statný havíř bývá,
který celkem pravidelně
do ortelu nám přispívá,

celý rok jen přesouvá se
ze šachty rovnou do bytu
a soustavně buduje si
manko slunečního svitu…

Tak průběžně do prasátka
uspořené kačky háže,
a pak v létě vyrazí si
na slunné jadranské pláže.

Jako zkušený pionýr
a šofér ze staré školy
do Chorvatska zvyk si jezdit
podle mapy a buzoly…

Když už ale státní podnik
zaměstnance tak přeplácí,
rozhodl se, že si taky
koupí autonavigaci.

Do Chorvatska po paměti
dojel ještě v plné síle,
pak však přišla pro krabičku
konečně ta velká chvíle,

Po dlouhém odhodlávání
a krátkém manželském sporu
svolil, že zpáteční cestu
svěří mikroprocesoru..

Tak nervózní havířina
v rukou třes a v oku tik
rozrušeně na displeji
vyťukává "Doubravník".

Na výhody navigace
celkem rychle však si zvyká,
bez stresu u automapy
cesta příjemně utíká,

pojednou jen překvapeně
zvedá řidič obočí,
když trasa na navigaci
pryč z dálnice odbočí!

Honem však potlačí svoji
nedůvěru krátkou,
"Hele, mámo, to je machr,
už nás vede zkratkou!"

Z dálnice do města vjíždí
z města zase do vesnice,
po chvilce už prochází se
krávy těsně u silnice

a najednou sám se řítí
po pusté planině holé,
štěrkovou cestou co naráz
končí přesně vprostřed pole…

A tak řidičova žena
v autě potom tiše sedí
a z okýnka na manžela
s vražedným pohledem hledí,

kterak on tam marně spoustou
vulgárních slov krotí běs
zatímco pobíhá v poli
a loví signál GPS!

Abyste nás nenařkli, že
v téhle naší obžalobě,
dáváme vědomě prostor
pořád jen zášti a zlobě

a pro samé beranovi
hříchy a zločinné triky,
nenajdem si čas také na
trošku lásky, romantiky,

máme tady jeden krátký
příběh hodový
o čerstvě zamilovaném
motoristovi.

To jednou byl tenhle švihák
v našem hlavním městě
odpoledne na otočku
na služební cestě,

když ho na zpáteční cestě
jak z čistého nebe blesk
přepadl po jeho milé
nepřekonatelný stesk!

Bez krátkého slůvka lásky,
srdce by mu puklo snad,
a tak zpoza volantu hned
Casanova žhaví drát.

Deset minut ty hrdličky
něžně spolu cvrlikají,
vzrušující přísliby si
telefonem posílají

a tak, jen co hovor skončil,
už si spřádá chlípný pán
na hodiny po návratu
vcelku jednoznačný plán…

By dopředu svojí milé
maličko ulehčil práci,
zodpovědně řídící se
příbalovou informací

s hodinovým předstihem před
zamýšlenou činností
aplikoval modrou kapsli
na podporu mužnosti.

Tak s aktivní látkou v žilách
a s pedálem na podlaze
natěšený motorista
tryskem vzdaluje se Praze.

Možná nyní těšíte se
na erotiku a něhu,
místo toho začíná však
ta smutnější část příběhu.

Že nenaplnil své plány
jistě není jeho vina,
zkrátka ho jen překvapila
kolona u Bohumína

a neboť modrá pilulka
funguje znamenitě,
tři hodiny prosezené
v dopravní kalamitě

pro našeho milovníka
bylo tehdy, věřte mi,
bez velkého přehánění
pravým peklem na zemi…

Povídá se, že pak k ránu
vedle dávno spící ženy,
usínal náš motorista
tenkrát značně napružený…

Také tyhle dva příběhy
stejného viníka mají,
za všechny nezdárnosti, co
řidiči tu zažívají,

naše místní spravedlivá
obžaloba nyní
beranovu hříšnou duši
jednoznačně viní!

Jak on obec zamořuje
svou zločinnou infekcí,
šoféři nám končí v poli
či v koloně s erekcí…

§ trable za volantem,
- honem mi podej dva prcky, vždyť už sotva melu pantem…



Teď tu máme jeden krátký
příběh, který jasně říká
jakou mocnou roli v našem
žití hraje genetika!

Jedním z dobře známých znaků
rodiny moderní doby
je, že podle rodičů si
dítě vybírá své hobby.

Tak děvčata s maminkami
u šicího stroje sedí,
a chlapci s tatínky zase
kopačáku spíš si hledí.

Taky u nás na Rakovci,
bydlí jeden beran, co si
od útlého věku hrdě
tatínkovy geny nosí.

Bohužel se tahle dvojka
nehoní za míčem spolu,
místo toho oba našli
zalíbení v alkoholu!

Mezi nimi chudák máma
denně dumá, jak zas tu
nenapravitelnou dvojku
izolovat od chlastu.

Je to jenom pár týdnů, co
mladý beran líný
v restaurantu s kamarády
slavil kulatiny.

Tatínkovi, když za synkem
potichu se z domu kradl
od manželky na hlavu proud
nekompromisních vět padl!

"Ani na krok! Budeš pěkně
sedět doma na zadku!
Aspoň jeden z vás holomků
bude dneska v pořádku!"

Tak pantáta v obýváku
dvě hodiny potom dumá,
jak by z domu vykroutil se
aspoň na jednoho ruma…

Konečně pak za ženuškou
spěchá se spásným nápadem:
"Mámo, přece do večera
nenecháme kluka hladem?

Však ho známe, beztak zase
pivisko do sebe lije
s prázdným břichem ještě se nám,
nedej bože, přiopije!"

A tak vyžízněný tatík
pospíchá za chviličku,
do hospody za synáčkem
s tácem čerstvých chlebíčků…

Pár hodin tam zodpovědně
na oslavence dohlíží,
a když potom k večeru už
víčka se mu notně klíží

zmuchlanou bankovkou ještě
zaplatil útratu
a dost vrávoravou chůzí
vydal se k návratu…

Mladý beran se svou partou
nepospíchá domů přece,
pokračuje ve slavení
v Tišnově na diskotéce,

když v tom dávno po půlnoci
v kapse skopci mobil bzučí
a v něm rozčilená matka
hned na jubilanta hučí:

"Kde máš sakra tatu?
vždyť na něho já tu
v hrůze čekám noci půl,
tak kde je, ten starej vůl?"

Naštěstí náš mladý pijan
má celkem praxi
v organizaci podobných
záchranných akcí

a tak honem telefonem
zburcoval souseda,
co s čelovkou v potoce pak
neúspěšně tátu hledá…

Až pak k ránu beran svého
opilého tatíka,
objevil doma před dveřmi
jak ze spánku naříká…

Ležel tam na dvoře,
nožky měl nahoře,
bál se, že když dojde domů
staré pod rukama umře…

Ještě dnes pán z té oslavy
památku má, protože
odnesl si z náhradního
betonového lože

tenhle ze své staré tolik
vystrašený posera
krom zaražených vycházek
pořádného housera…

§ drahá mísa chlebíčků,
- podej nám sem štamprličku, ty červený človíčku!…



Bych nebudil mylný dojem
že chci stůj co stůj,
na berana nešťastného
kydat tu jen hnůj,

dovolím si přeci jen teď
v krátkosti Vám, milí hosti
představit i méně stinné
stránky jeho osobnosti…

Kupříkladu vsadil bych se,
že jste nevěděli,
jaký tenhle kriminálník
dědeček je skvělý!

Dvě vnučky jsou bez debaty
jeho stáří kořením,
vždycky, když je beran hlídá,
jenom září nadšením!

Že se děda řídí heslem
"v zdravém těle zdravý duch"
když má šanci, hnedka holky
vyžene na čerstvý vzduch.

A tak asi nepřekvapí
že už od kolíbky
vodí vnučky pravidelně
do lesa na hříbky.

S dědovým ostřížím zrakem
vrací se vždy domů v mžiku
se sklizní, co horko těžko
vleze se jim do košíku!

Letos ale jednou tento
houbosběrný tým,
nesetkal se doma s právě
kladným přijetím…

To nad jejich pravidelnou
sběratelskou činností
beranově dceři přetek
kalich trpělivosti:

"Toho tvého houbaření,
dědku, mám už plné zuby,
už půl roku nikdo doma
nechce hříbek vzít do huby,

Přes léto to v domě smrdí
jako v hororu,
a sušených hub už máme
plnou komoru!

Košík s hřiby u nás doma
nechci vidět nikdy více,
tyhle dnešní někde udáš,
nebo jdou do popelnice…"

Tak zatímco dědovi se
barva z obličeje ztrácí,
vnučky v koutě naslouchají
maminčině lamentaci,

a jak tam tak nenápadně
napínají sluch,
pomalu se probouzí v nich
podnikavý duch.

Tak když matka od kuchyně
dveřmi praštila,
děvčata i s košíkem se
z domu ztratila…

U silnice obě dřeply
na plastové židličky,
a k nohám vedle košíku
a plechové kasičky

daly cedulku, na kterou
starší byznysmenka malá
nápis "Houby nejlevněji"
vlastnoručně naškrábala…

Při obchodní premiéře
málokdo by to byl řek
jaký se jim podařil hned
kapitální úlovek!

Ještě se u svého stánku
neohřály ani vcelku
a už vidí od hřbitova
kráčet paní ředitelku.

Jak se z koše po ulici
intenzivní vůně vzdouvá,
zaujatá pedagožka
s houbařkami hnedle smlouvá.

"Celý košík kupuji,
zítra splatím, slibuji,
klidně podepíši směnku,
nemám s sebou peněženku!"

Na to starší obchodnice
jenom ale kroutí hlavou
a pro šéfku místní ZŠ
odpověď má nesmlouvavou:

"Sorry, tady prodává se
jenom za hotové,
přijďte zpátky, až u sebe
budete mít love…"

A tak, aby pedagožka
nepřišla o dobrou cenu,
honem domů na Pláňavu
utíká pro tvrdou měnu!

A o matku - učitelku
pár dnů od té doby,
opakovaně se potom
pokoušely mdloby!

Poté, co jí její šéfka
druhý den v práci,
pobaveně vylíčila
tuhle transakci…

§ holky, ty to zpeněží!
- podej mi sem ještě prcka, už to pouštím z otěží…



Dřív než beranova hlava
katův špalek ozdobí,
řeknem si, zda doopravdy
kdo si hraje, nezlobí…

Přes zde uvedený výčet
beranových chyb,
musím teď vyzdvihnout jaký
rodinný je typ!

Soustavnou péčí o svoje
blízké všech generací
spolehlivě udržuje
atmosféru domácí!

Jeden příklad za všechny tu
stojí nyní za zmínku,
a tak poslyšte jak letos
potěšil svou bábinku!

Aby šetřil namáhání
jejích unavených kloubů,
pořídil jí milý vnouček
moderní techniky chloubu!

Bez váhání připravil se
o své roční úspory
a zakoupil elektrický
vozík pro seniory…

"Na kolena už je slabá,
tak si aspoň sjede bába
v sedle elektrické drožky
na poštu či do samošky!"

Tak už za pár dnů je potom
u beranů sláva velká,
když u dveří na ně zvoní
s balíkem pán z PéPéeLka.

Že má beran od malička
vlohy pro techniku,
elektrickou tříkolku má
zprovozněnou v mžiku,

aby však na vozík mohl
babku pustit beze strachu,
musí zkusit, co to umí,
když to stálo tolik prachů…

Tak baterku až k prasknutí
napumpoval elektřinou
a už si to i se synkem
směrem ku Rakovci šinou.

Tam se švagrem s děckama pak
na tříkolce drandí
sousedi z řadovek v oknech
hlasitě jim fandí…

Co přesně se to tam stalo
z přítomných jen beran tu ví
a ten z neznámých důvodů
dosti nerad o tom mluví.

Snad vytočil motor na moc
vysoké otáčky,
nebo zkrátka jen si poplet
na řidítkách páčky!

Každopádně chlapec náhle
s leknutím řidítka stočil,
ze silnice přes obrubník
na trávník tříkolkou skočil

a v tu ránu děcka hnedle
na celou ulici piští,
když beran s vozíkem střemhlav
z meze do potoka sviští…

Když z potoka vyškrábal se
mokrý od hlavy až k patě,
smutně zírá na tříkolku
špicí zabořenou v blátě…

Kamarádi požárníci
dosyta se mu nasmáli,
když jeho zánovní vozík
z potoka vyprošťovali

a on sám po cestě domů
hlavičku si láme pak
za co zatraceně bábě
pořídí teď nový lak?

§ zaparkoval do potoka!
- podej nám sem ještě loka!



Dobrovolní požárníci
těžký úděl mají,
celé noci oheň krotí
ráno v práci dospávají…

Také u nás v Doubravníku
máme azbestové skopce,
co po v celém regionu
šíří dobré jméno obce!

Požáru i bečce piva
čelí v pevné formaci,
jenom mají trochu horší
cit pro orientaci…

Letos jednou po ránu, když
půlka obce ještě spala
tak do ticha zničehonic
siréna se rozeřvala!

V tu ránu se po náměstí
postavičky míhají,
to členové zásahovky
k hasičce se sbíhají!

Zmatené pokyny z kraje
v esemesce luští chvíli
načež v houkající Tatře
ze zbrojnice vyrazili.

Náčelník, jak zpozoroval
sloupec dýmu nad Pláňavou,
mapu mrskl pod sedadlo,
spokojeně kývl hlavou

a už suverénně hlásí
zbytku zásahové roty:
"Žádný strachy, povedu nás,
tady to znám jak svý boty!"

Pravda, první navržená
trasa svoje mouchy měla.
To se cisterna na cestě
u Božích muk otáčela…

"Nevím chlapi, co se stalo,
tady se vždy projet dalo,
každopádně žádný stresy,
vem to támhle, mezi lesy!"

Sebejistý navigátor
nepřipouští debaty
a Tatrovku nasměroval
cestou vzhůru nad chaty.

Při tom nijak zvlášť neřeší
že vybral cestu pro pěší,
a že vůz těžké techniky
míjí cestou rozcestníky…

Přece jen, stezka se hodí
pro turistické pochody,
nemá však zátěžový test
na cisternu plnou vody…

A tak asi nepřekvapí
že za chvíli už se veze,
třicetitunová Tatra
bokem pěkně dolů z meze.

A když takhle doklouzali
do sousední zahrádky,
Tatru ladně upíchli tam
rovnou mezi kadlátky…

Tak pak celá zásahovka
napravuje tuhle škodu,
z cisterny do sadu půl dne
vypouštějí na zem vodu

a za bolestného vytí
pana majitele,
motorovkou kolem Tatry
kácí švestky celé…

A tak z tohohle zásahu
požárníci milí
přijeli zničení, i když
vůbec nehasili…

Náčelníku beranovi
nebudem se tady smát!
Místo toho chtěli bychom
pár upřímných rad mu dát:

nechceš-li být zase k smíchu
ostatním jednotkám všem,
že netrefíš k ohni, ani
když ho máš hned za kopcem,

Budeš chlapče asi muset
zvednout jednou zadek těžký
a zase po dlouhé době
Doubravník si projít pěšky…

§ příště jedou po chodníku!
- Nalej, líný pikolíku!



Kdybyste snad měli dojem,
že se nám do této doby
ortel nevyvíjel v duchu
automobilové lobby,

tak hned další povídání
přesvědčí Vás, hosté milí,
že s tématem motorismu
zdaleka jsme neskončili!

Každý rok tu opakuju,
už s tím možná nudím trochu,
jakou máme u nás v obci
partu pracovitých hochů!

Najdete je na tkalcovně
jak si kafíčko tam vaří.
Kdože je to? Přece naši
slavní Místní hospodáři!

Nikdo jiný nenadělá,
to už každý z nás tu ví,
za den práce, co Vám oni
za minutu rozmluví…

Zodpovědně dohlíží, jak
městys nám jen vzkvétá všude,
když s rukama v kapsách zas a
znova hlásí: "To nepude!".

Před pár lety tihle dříči
do svého sboru,
museli přivítat jednu
novou oporu.

Za to, že se trochu déle
chlapci sžívali spolu,
mohla jeho chuť do práce
a odpor k alkoholu!

Tak jim beran kazí normy,
práci za tři zastává,
jen co však za volant sedne
poplach v obci nastává!

Za ty roky už nám chlapec
předved totiž dosti
demonstrací svých příšerných
řidičských schopností…

Tu rozmáčkne při couvání
sloupek jako malinu,
tam zas v Brně pokouší se
vykolejit šalinu

a i v rámci každodenní
péče o obecní blaho,
jeho řidičské umění
vyšlo nás už párkrát draho…

To tak třeba Doubravníkem
ve své modré střele
jednou k poledni ten fachman
proháněl se směle.

Hlavu plnou týdenního
pracovního plánu,
náhle zřel jednoho ze svých
obecních kumpánů,

jak postává na náměstí
a opírá se o koště!
V tu ránu hned beran rudne
a brzdu má až na roště…

Rozlícený workoholik
Bořka ku hospodě stočí
a na líného parťáka
v afektu už kulí oči.

"Já tady od rána lítám
už su celý sedřený
a tobě snad koště pustí
do chodníku kořeny!

To ti říkám, že se ti ty
jeden ulejváku
do večera bude už jen
kouřit od smetáku!

Helfr mu však přes rameno
zaujatě kouká
načež odpověď ze sebe
opatrně souká:

"Nerad přerušuji tok tvých
velkých mouder, ty vševěde,
jen bych tě chtěl upozornit,
že ti támhle kára jede…"

Nechci to moc rozmazávat,
budem maximálně struční,
beran holt v tom rozčilení
nezatáhl brzdu ruční

a pokusy o nápravu
jeden fakt mu komplikuje,
do náklaďáku za jízdy
dost blbě se nastupuje.

Tak měl řidič nepozorný
tenkrát ještě celkem kliku,
že mu Bořek zaparkoval
jen u parku na chodníku,

stačilo jen, aby volant
stočený měl trochu více,
a moh' taky za svým ořem
klusat až do Nedvědice…

Myslíte-li že si beran
vzal tehdy ponaučení,
a že trošku zapracoval
na stylu svého řízení,

hned v dalším příběhu ráznou
odpověď dostanete
jakže v našem šoférovi
šeredně se pletete…

Letos zjara rozhodli se
členové obecní rady
že doplní u silnice
kadlátek a třešní řady.

A tak stromky nakoupené
z obecního eráru
místní hospodáři bryskně
naložili na káru

a na kopci na Pláňavě
trvalo pak jenom chvíli,
než odborně sazenice
kolem cesty zasadili.

Beranovu zodpovědnost
starostka vždy ocení
proto za úkol mu dala
mladých stromků kropení,

a by chlapec šetřil dech,
vodu nebral po kýblech,
koupila mu na to nové
íbécéčko kubíkové…

Protože je beran znám, tím
že komunální agendu
zastává se stejnou péčí
přes týden i o víkendu

v sobotu, zatímco ještě
zbytek obce chrní
kontejner na korbě Bořka
beran vodou plní

a už do kopce pobízí
svého plechového mezka
voda o stěny barelu
rytmicky mu cestou pleská…

Řadu stromů u silnice
tu má pokropenou v mžiku,
už mu zbývá jenom na závěr,
tak jako to má ve zvyku

vydrápat se s Bořkem kousek
vzhůru po mezi
a zalít tam stromky skryté
mezi pařezy.

Toho dne snad že nezvolil
správnou trasu od silnice,
nebo možná do barelu
načerpal si vody více,

každopádně v půlce meze
motor řve jak rvaný z pout,
ale Bořek tvrdohlavý
ne a ne se z místa hnout!

Že však tenhle neposeda
snadno přesvědčit se nedá,
jedničku tam bleskem šup,
na plyn plnou silou dup

a v tu ránu ozvala se
rána jako z děla,
načež vůz do meze vzhůru
vyrazil jak střela…

Beran horko těžko brzdí
a přitom mu hlavou blesklo,
cože za strašlivou ránu
před chvílí to nejspíš třesklo.

To si chlapec uvědomil
že jak od silnice spěchal
čelo od korby tam hlupák
v pangejtu hozené nechal.

A tak jen co do zpětného
zrcátka se jukl,
hnedle sebou za volantem
vyděšeně cukl,

a mrtvice pokouší se
o vyděšeného skopce,
když hledí jak tunový sud
poskakuje dolů z kopce!

Taky tady beran štěstí
tehdy měl víc než dosti,
že barel nepotkal cestou
žádné živé bytosti,

nicméně když potom chlapec
našel sud nejdražší třídy,
u silnice vyklepaný
do souměrné pyramidy

dost schlíple se domů vrací
a tak nějak tuší,
ža starostka v pondělí ho
nejspíš ubezduší…

§ prostě nemá vlohy,
- nalej do poslední nohy!



obžaloba:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to zločiny,
kterých je tady přítomný beran viník jediný.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.

Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.

obhajoba:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:

  • hostinskému, co neumí řeči, odkazuje beran chlup z pytlíka, by příště líp zkontroloval, co na okno si stříká!
  • tomu, co z Chorvatska jezdí přes pole, odkazuje trochu svého puchu, aby domů z dovolené trefil jen po čuchu!
  • tomu, co Viagru po cestě zobe, svěřuje své tesáky, aby zase za volantem něměl dvě šaltrpáky
  • tomu, co na houby chodí, odporoučí beran horní pysk, aby zase vnučky měly v podnikání zisk!
  • tomu, co do hospody s chlebíčky běhá, odkazuje trochu z kostí morku, aby nemusel zas strachem nocovat na dvorku
  • požárníkům odporoučí beran svoji palici, aby s cisternou se raděj drželi na silnici
  • místnímu hospodáři odkazuje ze zadnice blechu, aby zase nezapomněl zabrzdit ve spěchu
  • stejnému řidiči ještě odporoučí beran svoje kulky, aby nenadělal zase v íbécéčku důlky
  • tomu, co se na tříkolce prohání, odkazuje kus beraní řitě, aby příště z potoka zas vyšplhal se hbitě
  • svůj jazyk odporoučí starým drbnám, které si svůj sedrali, když o cizí věci se staraly
  • radním, kteří letos hody uspořádali a berana tady tak ostouzeli, odporoučí jen špatné části svého těla, aby z toho zase byla pěkná mela
  • a pánům muzikantům odporoučí svůj ohon, aby mu zatroubili o pardón


Pardón, pardón !!!


za sepsání děkujeme Ing. Petru Sedláčkovi Ph.D.



Pro pamětníky:

Ortel 2004 | Ortel 2005 | Ortel 2006 | Ortel 2007 | Ortel 2008 | Ortel 2009 | Ortel 2010 | Ortel 2011 | Ortel 2012 | Ortel 2013 | Ortel 2014 | Ortel 2015 | Ortel 2016 | Ortel 2017



Celý článek | přečteno 301 x   ohlasů 0 Přidat názor Verze pro tisk Sdílet na Fb

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
validní HTML 4.01 validní CSS 2.1 validní RSS 0.91 ochrana proti s.p.a.m.u
optimalizováno pro prohlížeče SeaMonkey , Firefox , Opera a Yandex
data jsou komprimována metodou (gzip)
© 2004 - 2018