Doubravnický mlýn

Kousek od čerpací stanice - směrem k Doubravníku, nedaleko Kontovi skalky, rostou dvě košaté lípy. Kříž mezi nimi nechali zbudovat v roce 1883 manželé Valdovi, kteří roku 1873 koupili od Karla Mazáče, posledního mlynáře toho rodu, blízký mlýn.

Z historie víme, že mlýn - tehdy ještě dřevěný, koupil roku 1787 za 1.340 zlatých Jakub Mazáč od hraběte Josefa Stockhammera.
Jeho pozdější, zděnou podobu mu vtiskl až roku 1813 nový majitel, který dovedně využil starých základů u strouhy.

Modernizace provozu, jak bychom řekli dnes, se jistě vyplatila, neboť z obou stran doléhala konkurence. V blízkém Černvíře hospodařil mlynář Svoboda a na Prudké jistý Kadlec.

Turbínu, která je dodnes provozuschopná, postavil roku 1941 mlynář Oldřich Musil.

Při opravě domu objevil pod omítkou na štítě z jižní strany nápis:

Pod nápisem jsou sluneční hodiny.

Nápis restauroval akademický malíř Jindřich Stolař z Prahy roku 1965. Další historický nápis byl objeven ve štítě od silnice, ale při opravách byl nenávratně poškozen a později zalíčen úplně.

Ve mlýně, který je dnes chráněn památkovým úřadem, žije se svoji maminkou pan Oldřich Musil. Technický talent, který se mimo jiné vzorně stará o hodinový stroj na věži místního kostela.

kresba k tématu - Stanislav Bělík