Doubravnický potok

Při vyslovení tohoto názvu se každému jistě vybaví potok Rakovec. Je to pochopitelné. Protéká přímo Doubravníkem a jmenují se podle něj i místní části: Horní a Dolní Rakovec.

Jenže potoků a bystřin tu máme hned několik. Při jejich představování začneme na severní hranici našeho katastru.

Z oblasti "Bácek" přitéká poměrně vydatný potok, nesoucí drobné úlomky, štěrk, písek a hlínu. Má četné přítoky, které sledují spádnice a časem v nich vyhloubily boční erozní rýhy. Tyto mají po většinu roku bystřinný charakter a rychle se zahlubují. Jako celek tvoří stromovitou potoční síť, dobře patrnou na mapě.

letecký snímek leního komplexu "Bácky"

Díky tomu je celá oblast Bácek hojně zásobena vodou. Ve vlhkém prostředí se dobře ujímají náletové dřeviny a dochází k přirozené obnově lesa. Dobře patrné to je v nejbližším okolí svážních cest.

Ve střední části (nad chatami) však potok začíná ztrácet unášecí sílu a poněvadž nese poměrně velké množství zvětralin, ukládá je v podobě štěrkopísčité terasy ještě před vtokem do údolí. Na takové terase leží např. Šikulova louka.

Při déle trvajících srážkách se potok rozvodní, zvětraliny posunuje dál a v okolí "Báckého mostu" vytvořil tzv. dejekční kužel naplavenin. Po částečné regulaci a napřímení potočního koryta však tato schopnost mizí a transportovaný materiál končí až v řece Svratce.

Další občasný potok - tzv. ručej - pramení na "Příhonech" a "Brzoňově".

roklina na Příhonech vzhůru k Brzoňovu

Vznikl podobně jako Bácký potok na skalní puklině a do údolí vstupuje vedle pohádkového Hrádku Dr. Karla Zítka u Musilova mlýna, poblíž čerpací benzínové stanice.

Protéká téměř stále roklinovým údolím se strmými až převislými svahy. Třebaže má malou sběrnou oblast, vytvořil při své dravosti poměrně velký dejekční kužel. Spádová křivka tohoto potoka je velmi strmá - asi 160 m na 1 km.

A jsme na Rakovci.

Sběrná část tohoto potoka je mnohonásobně větší než u dvou předchozích. Zdrojnice svádějí vodu z okolí Maňové, Klokočí, Olší, Sejřku a Rakoví. Spádová křivka je příkrá a při rozvodnění nebezpečná. Na délce hlavního toku, který má asi 5 km, je výškový rozdíl celých 230 metrů. Čili zhruba 45 m na 1 km.

Taková bystřina se už musí regulovat, prochází-li zástavbovým pásmem. Proto je celá část dolního koryta tvořena kamenným zdivem a směrem k Maňovskému mostu bylo postaveno několik menších přehrádek.

potok Rakovec u bývalé Wennigovi chaty

Aby se laminární pohyb vody co nejvíce změnil na turbulentní a rychlost proudu se tak snížila, bylo do koryta navezeno i velké množství balvanů z Dřínové u Tišnova.

potok Rakovec v části Babyková

Svahy k potoku jsou strmé a uloženiny svahových sutí tak úzké, že silnice do Klokočí se údolím sotva prodírá.

Na starších stromech poblíž potoka můžeme pozorovat při zemi ohyb kmene ve tvaru kolena. To je způsobeno posuvem svahového materiálu směrem dolů, což činí zhruba 2 cm za 1 rok. Dále je zajímavé, že potok Rakovec v zastavěné části původně tekl jiným směrem, ale o tom už je zmínka v jiném článku.

K dalšímu z řady potoků se musíme vypravit rovněž na hranice katastru a to na Prudkou. Nedaleko tunelu se zde vlévá do Svratky "Bělečský potok". Své vody sbírá na úpatí Sýkoře a svými vlastnostmi se velmi podobá Rakovci.

Bělečský potok - dolní tok

Svůj bystřinný ráz si zachovává po celé délce toku až ke křižovatce u bývalé hájenky. Zde začíná dobře patrný vějíř naplavenin, který pokračuje až k řece. Ta má v těchto místech rovněž bystřinný charakter a v peřejích obtéká ostroh vysoké Sokolí skály.

Zpět ale k potoku. Jeho údolí má podobu ostrého "V", - stejně jako u potoka Rakovce. Balvanité, místy kamenito - písčité koryto má nevyrovnanou spádovou křivku s peřejemi a prudkým tokem vody. Poslední velká voda na začátku 80. let minulého století zde napáchala značné škody a proto je koryto regulováno od vesnice Ochoz až po konec Bělče, kde soutěsku protíná vodovodní štola přivaděče z Vírské přehrady.

vyústění štoly vírského přivaděče pod Bělčem

Za zmínku stojí ještě Skorotický potok, který přitéká bočním údolím ze severovýchodu a vlévá se do řeky Svratky v sousedním Černvíru.
Jeho směr je předurčen mohutnou puklinou v bítešských rulách.

Skorotický potok

Tento na první pohled idylický potůček mívá při srážkách a v jarních měsících bystřinný charakter a vymýlá v podloží hluboké koryto.

Skorotický potok na horním toku

Erodovaný materiál (hrubé úlomky až balvany) však spolehlivě likviduje již zmíněná řeka Svratka, takže dejekční kužel naplavenin zde zcela chybí.

Petr Koukal