Lesy obce Doubravník [5]

Mnozí obyvatelé Doubravníku se pozastavují nad množstvím suchých stromů v okolních lesích, které skutečně nelze přehlédnout.

Co se stalo, to vidíme všichni, ale pokusme se vysvětlit příčinu.

V podstatě se dá říct, že jde o následek extrémního průběhu počasí v minulých letech. Zejména loňský, abnormálně suchý a teplý rok zapříčinil, že na řadě lokalit v celé České republice došlo ke kalamitnímu prosychání Borovice lesní - (Pinus sylvestris), která nepřízni počasí dosud zdárně odolávala.

K usychání stromů dochází prakticky všude, nejvíce však na přirozeně sušších stanovištích (u nás Brdo) a na jižně exponovaných svazích. Odumírají stromy všech věkových tříd, od semenáčků z přirozeného zmlazení (Černvíří), přes nové výsadby a zajištěné kultůry až po mýtní porosty (Závist).

pastvina na Brabencové - zničená výsadba buku a borovice

Značný srážkový deficit způsobil pokles hladiny spodní vody (viz.studny na Pláňavě), a slabé srážky v závěru loňského roku a během zimního období nedokázaly tento nedostatek vody v půdě plně nahradit. Navíc byly rychleji využity bylinným patrem a mělce kořenícími dřevinami, mezi které patří např. smrk.

Takto oslabené borovice se nedokázaly ubránit masívní infekci, kterou způsobuje houba Korovnice borová s latinským názvem "Cenangium ferruginosum".

Kornice borová - Cenangium ferruginosum

Tato vřeckatá, terčoplodá houba se chronicky vyskytuje ve starších borových porostech a do dřeva proniká letorosty.
Postupně tak odumírají mladé větévky, větve a nakonec je zahuben celý strom.

Je evidentní, že stávající kalamita borovic tedy není dílem přemnoženého podkorního hmyzu, jak by se mohlo zdát. Kůrovci obecně parazitují spíše ve smrčinách.

Možnosti obrany se oproti minulosti prakticky nezměnily.

1) Zaměřit se na včasné smýcení a zpracování borových souší a to i stromů částečně napadených, protože regenerace je v tomto opět suchém létě velmi nepravděpodobná.

2) Včasné zpracování dříví je žádoucí nejen z ekonomických důvodů (prosycháním dochází ke znehodnocení trhlinami), ale hlavní pozornost je třeba věnovat likvidaci těžebních zbytků (nejlépe spálením), aby se v maximální možné míře zničily zdroje nové infekce.

Toto jsou sice užitečné rady, ale v obecním lese je největší problém s přístupností porostů.
Vždyť na již zmíněné Brdo se nedá jít ani na vycházku, natož tam provádět těžbu běžnými prostředky.

Skalnaté Brdo, kde je rozsah prosychání největší

Přejme tedy odpovědným pracovníkům mnoho sil v zajišťování a udržení dobrého stavu našich lesů.

Petr Koukal