Stará škola v Doubravníku [3]
Až později se ukázalo, že referent pro státní pětiletý plán Chytrý, adaptaci budovy do 5LP nezařadil s odůvodněním - "...že na to prostě zapomněl..." a doporučil budovu zbourat. Začátkem roku 1949 proběhlo jednání na Oblastním poradním sboru stavebnictví v Brně, který 17.1. sdělil, že: "...po uvážení všech materiálových těžkostí bylo rozhodnuto, aby se provádění uvedených prací přesunulo do příštího pětiletého plánu..." Na závěr dokumentu je douška, ve které si úřad přeje: "... aby provádění uvedených prací v tomto roce zbytečnými intervencemi již nebylo požadováno..." Ale doubravničtí mají svou hlavu a intervenovalo se znovu. Nakonec krajská komise rozhodla, aby se zatím opravila v rámci údržby místnost pro matky a kojence. Na ustavičné intervence našeho MNV vydal později Okresní národní výbor v Tišnově dne 17.10.1949 stavební povolení k adaptaci staré školy za stanovených podmínek s příkazem, aby dokončení stavby bylo oznámeno písemně ONV v Tišnově. Termín kolaudace byl nařízen nejpozději do konce roku 1949 !!! Soudný čtenář jistě pochopí, že s takovým povolením šlo vlastně o výsměch. Provést rekonstrukci budovy za dva měsíce bez přídělu finančních prostředků, navíc v nepříznivém ročním období bylo prakticky nemožné. Povolená adaptace se nekonala a je to ukázka, za jakých podmínek se zde po únoru 1948 pracovalo. Další pokus o záchranu staré školy proběhl v následujícím roce 1950. Cílem bylo přestavět celou budovu na tolik potřebné zdravotnické středisko. Jen brigádnicky a z vlastních prostředků byly zbourány příčné zdi uvnitř budovy, omítka otlučena, takže zůstalo jen obvodové zdivo a strop mezi přízemím a 1. patrem. Když bylo v roce 1950 konečně založeno v Doubravníku JZD, byla zvláštním rozhodnutím celá budova zabrána pro jeho potřeby. Od té doby budova staré školy chátrala a nikdo se o její údržbu nestaral. MNV z důvodu, že jako majitel budovu nemohl užívat a JZD zase že není majitelem - ani nájem MNV neplatilo.
. . . - předchozí část zdroj: Leopold Mazáč, poznámky z roku 1986 |