Historie Jednoty Orla v Doubravníku [1]


Vznik "Společnosti lidový dům" v Doubravníku se datuje zakoupením domu č.p. 79 od paní Františky Valentové 20.listopadu 1922 za 67.000,-Kč.

Dům se nacházel na horním konci náměstí proti škole v místě dnešního nákupního střediska.


Lidový dům č.p. 79

22.listopadu 1922 bylo za přítomnosti pana děkana P. Jana Hlouška, Josefa Orálka, Jana Špačka, Josefa Slezáka, Františka Jelínka, Boh. Ryšánka, Jana Bunzla, Josefa Nedomy, Ferdinanda Dufka, Augustina Slezáka, Konstantina Pleského, Adolfa Životského z Doubravníka, Josefa Kopala ze Skorotic, Metoděje Kytnera z Křeptova, Františka Války z Borače, Jana Vejpustka a Františka Hrušaty z Jestřabí schváleno následující:

  1. Koupě domu č. 79 ve dvou splátkách.
  2. Usneseno vytvořit "Společnost LD".
  3. Schváleny stanovy LD.

Na uhrazení částky se podílelo 112 upisovatelů částkou od 20,-Kč do 250,-Kč.

Dluh se postupně splácel z osobních darů, ze vstupného na divadelní představení, ze sportovních akcí, veřejných cvičení a z výnosů plesů.

Plesy byly dostaveníčkem širokého okolí. Orlovnou se nesly nejen podmanivé melodie dechovky, ale i smích a zpěv - srdečné a družné to veselí až do ranních hodin. Vybíralo se rovněž při veselkách novomanželů a jiných životních jubileích.

Orlovna byla zkolaudována r. 1924 nákladem 54.000,-Kč. V květnu 1925 byla slavnostně otevřena. Roku 1928 byly přistavěny místnosti pro kulisy, předsíně a šatna.

Tělovýchovná jednota "OREL" v Doubravníku sdružovala ve svých řadách méně majetné až chudobné občany - některé na hranici životního minima. Všichni však tvořili zdravé společenství, morálně zdatné, ve sportu úspěšné, divadelními představeními proslulé a při obraně svobody, pravdy a Boha neohrožené - odvážně bojovné.

Činnost Jednoty byla mnohostranná.

Chloubou doubravnického Orla byli nářaďovci, kteří na veřejných vystoupeních, nejen orelských, svou ukázněností, bezchybně provedenými cviky, svými bravurními výkony na hrazdě, bradlech a koni uváděli přihlížející diváky do němého úžasu. Býval to pro diváky mimořádný zážitek vidět při akci tyto borce:
Bachoru Josefa, Fafílka Vincence, P. Havlasa Karla, Kundratu Jana, Pařila Josefa, Pezlara Josefa, Skoumala Josefa, Šikulu Josefa a další.

Na vynikající úrovni byla orelská odbíjená.
Kádr mužstva tvořili:
Ing. Brázda Jan, Brázda Josef, Bunzl Antonín, JUDr. Čech Josef, Fiala František, Hájek Vladimír, Hrdina Vladimír, Lukášek Augustin, Nedoma Vojtěch, MUDr. Novák František (Aťa), Skoumal Metoděj.

Tato sehraná parta obětavých nadšenců, obdařená bojovým duchem, oděna bíle s vyšitým modrým orlem na prsou si odnášela z mnoha turnajů na území Moravy cenné trofeje.




S hrdostí vzpomínáme na léto roku 1938, kdy ve finále turnaje na doubravnickou pouť na Hoškově zahradě u mlýna porazili tito mistři orelské "ŽUPY METODĚJSKÉ" po pětisetovém tuhém boji za obrovského jásotu diváků SOKOL - Brno I. Bylo to naše nejcennější vítězství vůbec.

Orlové kromě výborné odbíjené tvořili sedmi zástupci - Láďou Mazáčem (Toldi), Gustou Lukáškem, MUDr. Františkem Novákem (Aťa), INg. Janem Brázdou, Met. Skoumalem, Františkem Brázdou a Josefem Brázdou kádr fotbalového mužstva Sportovního klubu Doubravník.

Toto mužstvo si vedlo velice dobře na sklonku první republiky a za německé okupace. Po vítězstvích na hřištích v Novém Městě a Žďáru n. Sáz. se stali vítězi okresního přeboru.


Bronzový atlet z roku 1940
a Putovní pohár volleyballového turnaje v Čebíně



Vydatnou oporou hokejového mužstva SK Doubravník byli rovněž Orlové.
Obránci:
Láďa Mazáč (Toldi), MUDr. František Novák (Aťa),
útočnou 1.řadu tvořili:
Vincenc Sys, Ing. Jan Brázda a Josef Brázda.

Tehdy obránci nestřídali. Útočné řady byly 2. Hrálo se na zamrzlém jezeře pod Závistí.


. . .



Pokračování příště ...


Josef Brázda, učitel
příslušník 3. demokratického odboje