Historie Jednoty Orla v Doubravníku [2]
Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se pořádala veřejná cvičení žáků a žákyň, dorostenců a dorostenek, mužů a žen na Hoškově zahradě u mlýna.
Za rázného pochodu, srdečně zdraveni občany, prošli cvičenci Doubravníkem, vedeni náčelníky Josefem Pezlarem a Marií Šikulovou - Mičánkovou. Po prostných cvičeních všech kategorií a výkonech mužů na hrazdě a bradlech rozjásali přítomné obecenstvo soutěživými hrami ti nejmenší. Na to za všeobecného veselí hrála hudba až do pozdních večerních hodin k poslechu a tanci. Přespolní orelské jednoty odjížděly pak za zpěvu v radostné a družné náladě s vědomím, že dobře obstály ve vzájemném zápolení. Divadla. Desítky divadelních představení bylo obětavými herci odehráno na jevišti v orlovně od roku 1925 do února 1948. V zimním období byla uvedena jedna hra za 3 týdny. Zkoušky probíhaly do pozdních večerních hodin a mnozí aktéři odjížděli za prací vlakem již o půl čtvrté ráno. Tak se to opakovalo až do konečného vystoupení. V těžkých dobách pro národ, za německé okupace, bylo na tomto jevišti posilováno sebevědomí národa vhodnými vlasteneckými hrami. Tyto hry byly občany nadšeně přijímány. Bylo to nejčilejší a nejproduktivnější období orelské divadelní činnosti. V režii slečny Marie Čechové, armádního důstojníka Rostě Zajíce a jeho ženy Jarušky byly kromě mnohých her v období "Protektorátu" zdařile provedeny a s velkým uznáním aplaudovány:
K úspěchu her přispěli nemalou měrou svým maskérským uměním a půjčovnou kostýmů pan František Špaček a Anička Špačková - Zimulová.
V roce 1948 však byla komunistickou vládou činnost Orla zakázána a majetek zkonfiskován. V následujících padesátých letech minulého století pak byla orlovna - tělovýchovný a kulturní stánek obětavých doubravnických nadšenců, kteří ji ze svého mála s obrovským úsilím a oběťmi zbudovali - svévolně zdemolována, divadelní zařízení zničeno a spáleno, tělovýchovné nářadí odcizeno. Nejsmutnější je, že ani po roce 1989 nebyl vydán zákon, který by opravňoval barbarsky zničený majetek Orla finančně kompenzovat. . . . Pokračování příště ... předchozí část Josef Brázda, učitel |