Poměry v Doubravníku za Marie Terezie

Za Marie Terezie (*1717 - 1780) byly prováděny rozsáhlé reformy ve školství, soudnictví i ve správním aparátě. Byla podporována manufaktura, aby se monarchie vyrovnala vyspělejším zemím.

Na velká vydání spojená s vedením válek a na zásobování vojska bylo potřebí mnoha peněz. Také pozdější zavádění reforem stálo mnoho financí. Proto byla v celém státě nařízena kontrola lánové vizitace z roku 1675, aby mohla být zpoplatněna zatajená nebo pustá půda. Tato rozsáhlá akce byla provedena v roce 1749 a její výsledek je zapsán ve spisu "Catastrum a neb rolní přiznání při obci městys Doubravník dne 29. Juli 1749 roku".

Jelikož podle výsledku byla stanovena pro vrchnost zemská berně, vrchnost ve svém podání výnosy jak možno znehodnotila a odvolávala se na nepřístupný terén ve kterém se těžce hospodaří. Nakonec byla přes odpor šlechty zdaněna i její půda.

Tereziánský katastr je cenným dokumentem místopisným. V seznamu v roce 1749 jsou uváděna jména hospodářů též z dřívější vizitace pořadovými čísly. Domy jsou číslovány až od roku 1770 - 1773.

Ze jmen tratí poznáváme, že před rokem 1749 bylo obděláváno více polí na Rakovci a Vinohradě, ale po tomto datu jsou u pozemků jen poznámky: "Tam co se nikdy set nebude, poněvadž od vody pobráno jest." U jiných zase: "Co se v osmi letech jednou seje."

Veliká neúroda v letech 1771-72, nespokojenost poddaných ve vztahu k vrchnosti nejen u nás, ale i v celé Evropě a osvícenské snahy národnostně uvědomělých vlastenců způsobily, že syn Marie Terezie Josef II. začal provádět reformy školské, kulturní i hospodářské.

Roku 1775 vydal patent, v němž byl přesný soupis všech robotních povinností, aby si vrchnost nemohla svévolně upravovat jejich výši. Také pozemky byly znovu a pečlivěji přeměřovány a jsou zapsány v josefínském katastru. Výměra je počítána na jochy-jitra tak přesně a podrobně, že to až překvapuje.

Jitro byla staročeská plošná míra, která odpovídala 2.837 m². Jitro zemské pak 2.041 m². Jitro mělo 1.600 sáhu, přičemž sáh je 3,597m². Měřice (vídeňská) měřila od roku 1764 61,487 litrů. Plošná vídeňská měřice zaujímala 19,17 arů.

Měřice na množství obilí byly sypané čili vršité a smítané čili zarovnané. Vršité bylo takové množství, které se vešlo do nádoby sypáním a udrželo se na ní. O nasypaný vršek měla zrní více než měřice smítaná, se které se navršené obilí smítalo dřevěnou laťkou. Této laťce se u nás říkalo "štrécholec".

Z každé jednotlivé parcely byla odhadnuta sklizeň, zhodnocená na peníze a z těch vyměřena daň - nejprve hospodáři, potom za celou obec a za celé panství. Celková výměra pozemků v naší obci byla 1.311 jiter a 521 sáhů. Hodnota sklizně byla 2.676 florentů 24 a 3/4 krejcaru.

V té době patřil Doubravník s celým Pernštejnským panstvím do Jihlavského kraje.

zdroj: Leopold Mazáč - Doubravník za časů roboty