Lesy městyse Doubravník [11]

V dalším pokračování seriálu Lesy městyse Doubravník se vydáme na vycházku, jejímž cílem bude upozornit na zajímavé stromy či jiné pozoruhodné dřeviny.

Snad každý návštěvník těchto stránek zde jistě narazil na - "Dub Dr. Jelínka", který v roce 2007 dokonce soutěžil o titul Strom Tišnovska. Jelikož se ale jedná o mnohokrát zmíněný fenomén, necháme jej pro tentokrát stranou, ale u dubů přece jen zůstaneme.

Jak už sám název našeho městyse napovídá, bohaté doubravy zde musely růst odpradávna. Tím je myšleno nejméně 800 let nazad, kdy začala kolonizace tohoto místa. Je to dáno jednak nadmořskou výškou, klimatickými poměry a zčásti i složením půdy v údolí řeky Svratky.

Jak už bylo zmíněno dříve, Lesy městyse Doubravník náleží do přírodní lesní oblasti 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny), kde jsou nejvíce zastoupeny dva Lesní vegetační stupně buko-dubový a dubo-bukový.

Samotný název může být pro naše rodáky zavádějící, neboť kam oko dohlédne - všude jen smrčina nebo přimíšený bor. Bozinka, Vinohrad, Brdo...
Chce to hledat.

A kdo hledá najde. Dub, který Vám chci představit, roste severně od Doubravníka nad osadou Černvír. Tedy už na katastru Křížovickém, leč v doubravnické správě.
Tady je:

Jedná se o mohutný, rozložitý Dub letní (Quercus robur), lidově zvaný též "křemelák". Stáří odhadem 200 let, plus. Roste v oddělení 128 na dílci C v nadmořské výšce 420 m.n.m.
Jeho poloha dává tušit, že zde byl vysazen záměrně - jako orientační bod na rozhraní pozemků, jak tomu bývalo v dřívějších dobách zvykem.

Za těchto časů byly svahy nad údolím Skorotického potoka (tak jako i jinde) téměř bezlesé, využíváné především k pastvě. Kolem potoka vedla stará cesta na Křížovice a ke Skoroticím. Zpevňující kamenné zídky byly porostlé křovitým habrem a hložím. Dá se zde předpokládat i javor babyka, jednotlivě i třešeň ptačí.

Dub je světlomilná dřevina, takže zmíněný strom na příhodném stanovišti dobře prospívá. Léta plynou a příběh pomalu - tak jak to v lese chodí, pokračuje.

Koncem 19. století se okolí našeho dubu, který mohl být v tloušťkové dimenzi řekněme poloviční, začíná zvolna měnit. V okolní trávě se objevují vrcholky borovice lesní (Pinus sylvestris) a za několik let již tvoří odrostlou mlazinu. Samozřejmě s příměsí dalších, náletových dřevin. Jistě břízy a možná i jeřábu.

Osamělý strom začal postupně ztrácet svoji dominanci a druhou polovinu 20. století prožil už skrytě, jako součást lesního typu 4S2¹⁾ , hospodářský soubor 453²⁾. Okolní borovice, postupně vylepšené přimíšeným smrkem, dosáhly průměrnou výšku 25 metrů, při výčetní tloušťce okolo 40 cm. V podrostu zůstal jen nekvalitní habr a líska.

V Lesním hospodářském plánu na decenium 2002 - 2011 byl tento již 105 let starý lesní porost navržen ke smýcení, neboť již překročil hranici optima³⁾. I stalo se tak na podzim 2002.

Rozsochaté borovice z velké části poškozené bleskem, byly vytěženy a dub byl znovu odcloněn. Mohutné větve se rozepjaly do šířky, strom se zhluboka nadechl a v semenném roce 2006 bohatě zaplodil.

Žaludů bylo využito částečně k podsíji, jinak je porost obnovován borovicí a bukem. Jako zpevňující dřevina v okrajovém pásku je vysazen modřín. Výměra paseky není velká, zalesněná plocha činí 0,36ha. Obvod kmene "našeho dubu" je ve výšce 130 cm nad zemí [v létě 2008] rovných 240 cm.

Na Jelínkův dub mu tedy schází do průměru celých 25cm. Ale nevadí. Myslím, že i tak stojí za naši pozornost.
Za svůj věk unikl mnohokrát pile dřevorubcově, přestál větrnou kalamitu, kdy pod ním na svahu padlo naráz 60m³ jehličnatého dříví [10/2002] a poslední orkán Kyrill či vichřici Emma jakoby ani nezaznamenal.

Přejme mu klidné stáří...

Takže hrdinou dnešního příběhu byl tedy "Dub nad Černvírem". Kam se podíváme v další části? - Nechte se překvapit a sledujte pozorně doubravnické stránky.

Petr Koukal