Muškařské závody

Ve dnech 25. až 29. září se uskutečnily na řece Svratce v Doubravníku tradiční muškařské závody "Svratecký lipan". Při této příležitosti bych rád připomněl, co tyto závody znamenají pro rybáře i pro propagaci Doubravníka a pozval diváky.

Závody se pořádají od roku 1967, kdy se parta zapálených rybářů tišnovské organizace rozhodla pořádat tuto ojedinělou akci v naší republice i Evropě. Bylo to v době, která sice nebyla proti zájmovým aktivitám svých občanů, ale současně nevytvářela pro ně odpovídající podmínky.

Hlavními důvody, které vedly k pořádání závodů, byla propagace tehdy málo rozšířené metody lovu na umělou mušku, seznámení se s novými trendy lovu a výzbrojí především v zahraničí, zviditelnění naší rybářské organizace a hlavně porovnání výkonů jednotlivých rybářů. Pořadatel rozhodl, že závody se budou konat na Svratce v Doubravníku. Důvodem byla dobrá zarybněnost, krásné okolí řeky, přístup vedení obce i možnost ubytování závodníků v rekreačním zařízení na Prudké.

Úspěch závodu, který se uskutečnil 28.května 1967 za účasti závodníků z celého Československa i závodníků z Rakouska a NSR, přesvědčil pořadatele, že myšlenka byla dobrá a je potřebné v ní pokračovat.Tyto závody pod názvem "Mezinárodní muškařské závody" se mezi příznivci lovu na umělou mušku staly populárními . Pravidelně se jich účastnili nejlepší muškaři z celé republiky, ale i hosté ze zahraničí. Závody přispěly k vysoké úrovni lovu na umělou mušku v naší republice, o čemž svědčí i několik českých mistrů světa v tomto stylu lovu ryb.

V prvních letech se zahájení konalo na doubravnickém náměstí a ve vedení závodů zasedal i předseda MNV pan Bukal, a často i přední rybářští odborníci jako prof. Dyk nebo legenda českého rybolovu ing Šimek. Účast diváků byla hojná především z řad rybářů, které lákala také možnost zakoupit si nedostatkové rybářské potřeby. V té době bylo specializovaných prodejen rybářských potřeb jako šafránu , nejbližší byla v Brně a jejich sortiment nic moc. V Tišnově se prodávaly společně s hračkami a sportovními potřebami. Především muškaři na tom byli špatně, např. háčky se vůbec v Československu nevyráběly. A tak prodej, který se uskutečňoval na Prudké a který zajišťoval vedoucí prodejny "U Petra" z Prahy, byl možností zajistit si nedostatkové zboží.

Zarybněnost revíru byla zejména v 70.letech na dobré úrovni, což bylo rovněž lákadlo.Po roce 1989 nastal v rozvoji lovu ryb na umělou mušku nevídaný rozvoj. Otevřely se hranice a tím možnost chytat na nejlepších revírech v Evropě i ve světě, kterým nemůžeme na Svratce konkurovat. Ale i u nás vznikly bohatě zarybněné soukromé revíry. Objevují se však i některé negativní faktory, které podmínky výskytu ryb na Svratce ovlivnily. Jedná se o velký výskyt predátorů, především volavek a norků, což někdy společně s nedostatkem vody (způsobeným suchem nebo naopak velkou vodou způsobenou přívalovými dešti zanášející tůně) spolu s všeobecným úbytkem pstruhů způsobují, že náš revír již není tak atraktivní jako býval.

Vedení organizace v Tišnově se snaží tento problém řešit, ale z výše uvedených důvodů se jim to moc nedaří. To se projevuje i na účasti závodníků na závodech, především těch zahraničních.

Přes uvedené problémy je na co se na závodech dívat a mnozí z těch, co tvrdí, že v řece nejsou ryby, jsou překvapeni, kolik jich závodníci naloví.

Jaroslav Sterzel