Chráněná území Doubravníku

Ochrana přírody má v České republice již dlouhou tradici. V devatenáctém století se projevily snahy čelit vyhubení mnohých živočichů a zachránit některá krajinářsky a přírodovědecky cenná území.

Toto někdejší úsilí několika osvíceneckých jednotlivců se postupem doby změnilo v široké hnutí s fundovaným vědeckým zázemím, které má jednak státní podporu, jednak se opírá o úsilí mezinárodních organizací. Ochrana přírody byla z počátku poněkud jednostranná a vycházela ze zájmu o lov zvěře. Impulsem bylo vyhubení velkých šelem a mnohdy zásadním snížením počtu lovné zvěře. Byly vydány zákony, které regulovaly lov, chránily zvěř v době rozmnožování a regulovaly myslivost do rozumných hranic.

Vyhubení však začalo z různých důvodů hrozit i jiným živočichům, přestože tito nebyli předmětem intenzivního lovu. Také i některé rostliny začaly z krajiny mizet. Snaha o jejich ochranu se z počátku převážně orientovala jen na ochranu druhu. Byla uzákoněna jejich ochrana, zákaz lovu, sběru, ničení hnízd, apod. Byly stanoveny pokuty za porušení těchto opatření. Tato administrativní opatření se mnohdy minula účinkem a někdy měla opačný účinek. U některých atraktivních druhů naopak stoupl zájem o lov či sběr chráněných druhů, zvýšila se jejich sbírková hodnota a obchodní cena a staly se obchodním artiklem spekulantů i v mezinárodním měřítku. Posléze se zjistilo, že tato opatření nejsou pro většinu živočichů a rostlin podstatné, protože až na výjimky není možno ani poměrně intenzivním sběrem nebo lovem populace ohrozit. U většiny druhů hrozí hlavní nebezpečí z jiné strany, protože jsou ve většině úzce svázány se životním prostředím a jejich ochrana může být úspěšná pouze tehdy, chrání-li se jejich biotopy, kde se tyto druhy vyskytují a ekosystémy, jejichž jsou nedílnou součástí.

Z těchto důvodů se nyní ochrana rostlin a živočichů orientuje v celém světě stále více na zachování nerušeného prostředí. Vytvářením co nejrozsáhlejších chráněných území různých typů a úrovně ochrany se zabezpečují původní stanoviště na úrovni ekosystému tak, aby se zachoval jejich neporušený charakter. Individuelní ochrana druhu má mnohá úskalí. Předpokladem pro individuelní ochranu je všeobecná znalost chráněných druhů. Tato znalost se týká jen atraktivních druhů a u myslivců a rybářů těch, jenž jsou vyňaty z lovu. U převážné většiny drobných živočichů, hmyzu a rostlin mimo specializované odborníky nemáme ponětí, kterých druhů se to týká. Proto je důležité seznámit se s chráněnými územími v nejbližším okolí a dodržovat omezení v nich platná.

Nejznámější chráněným územím Doubravníku je přírodní rezervace Sokolí skála o rozloze 128 ha.

Je mnohokrát popsána v různých publikacích, a proto se zmíním jen o způsobu ochrany. Dle zákona je zakázáno povolovat a umísťovat zde nové stavby, hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému nebo nenávratně poškozovat půdní povrch. Dále je zakázáno používat biocidy, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti či sběru lesních plodů.

Evropsky významné lokality - soustava Natura 2000 - jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k jejich závažnému a nevratnému poškození nebo zničení. Pro každou lokalitu jsou určeny podmínky, které určují limity případných činností. K zásahům, které by mohly vést k nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody.

Lokalita CZ0623329-Prudká-provozní budova papírny, přírodní památka.
Jedná se o stanoviště netopýra brvitého a vrápence malého. U lokality není uveden počet jedinců, ani specifický druh ochrany. Je otázkou jak se na stavu lokality projeví ukončení provozu papírny.

Lokalita CZ0623697-Doubravník-kostel, přírodní památka.
Jedná se o věž kostela, jež je letní kolonií netopýra velkého. Nejvyšší zjištěná početnost je přibližně 670 exemplářů. Z hlediska ochrany je zásadní zachovat příznivé podmínky v době, kdy slouží jako úkryt letní kolonie. Při případné rekonstrukci je nutné načasovat práce tak, aby proběhly v období od září do března, kdy se netopýři na lokalitě nevyskytují. Zachovat vletové otvory, na které jsou netopýři zvyklí a v případě ošetřování trámů přípravky proti dřevokazným houbám a hmyzu je nezbytné použít látky, které nejsou toxické pro netopýry.

Lokalita CZ0620191-Sokolí skála.
Jedná se o území, jehož součástí je přírodní rezervace Sokolí skála a má rozlohu 305 ha. Rozkládá se po obou březích Svratky od Borače až po Brdo, porostlých lesem a je současně součástí přírodního parku. Zvláštní ochrana nebyla stanovena, neboť je území chráněno dle statutu přírodní rezervace a přírodního parku.

Přírodní park Svratecká hornatina,
o rozloze 36 000ha, byl vyhlášen v letech 1988-1995 a nachází se na území Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Jeho osou je řeka Svratka a rozkládá se od Štěpánovic až po Borovnici. To znamená, že celý náš katastr se nachází na jeho území. Přírodní parky jsou zřizovány kraji k ochraně a uchování krajinného rázu dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Krajinný ráz je jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Základním předpokladem ochrany přírodního parku je uchování charakteristického krajinného rázu, proto je třeba se vyvarovat všech negativních možných vlivů a dopadů. Za klíčové jsou považovány stavební aktivity zejména v souvislosti s výstavbou rekreačních chat či zařízení ve volné krajině. U nás se to týká zákazu výstavby rekreačních chat.

Památné stromy vyhlašuje orgán ochrany přírody.
Je zakázáno tyto stromy poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Orgán ochrany přírody vymezí ochranné pásmo, pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování apod. V katastru Doubravníku jsou to čtyři stromy. Staré tisy u domu č.25 a 85, lípa u splavu a "Lípa republiky" u cesty ke hřbitovu.

Tyto stromy by měly být označeny tabulí s malým státním znakem o rozměrech 30 x 40 cm. V obci se nachází několik stromů označených přibitým malým štítkem a nápisem strom chráněný státem. Toto byla iniciativa pana L. Mazáče, ale stromy chráněny ve smyslu zákona nejsou. To se týká i "Jelínkova dubu", u kterého se žádá v současné době o statut památného stromu.

Ing. Jaroslav Sterzel