Nejkrásnější květiny Doubravnicka


I když je otázka posuzování krásy i u květin věc osobního názoru, dovolím si Vám předložit pohled na dvě, které se mi nejvíce líbí.

Tou první je lilie zlatohlávek. Její exotický zjev i velikost a barva ji činí asi nejkrásnější květinou, která u nás roste. Její výskyt je již dlouho znám, hlavně díky tomu, že roste v přírodní rezervaci Sokolí skála.

Její ochrana byla jedním z důvodů, proč tato nejstarší rezervace Tišnovska vznikla. Lilie zlatohlavá (Lilium martagon) je z hlediska ochrany přírody zařazena do třetí skupiny - rostliny ohrožené. Své druhové jméno prý získala díky dávným alchymistům, kteří se pomocí jejich zlatožlutých cibulí snažili měnit různé kovy na zlato.



Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

V okolí Doubravníka je poměrně hojná. Roste na nejméně pěti lokalitách, z toho čtyři jsou v nejbližším okolí Sokolí skály a jedna na Vinohradě. Je možné, že je těch míst více. Vyskytuje se tu celkem ve stovkách exemplářů. Kvete jich však podstatně méně. Její pupeny zřejmě chutnají srnčí zvěři, takže vykvete jen asi každá desátá rostlina. Je to velká škoda, neboť vidět desítky rozkvetlých lilií na jednom místě by byl ohromující zážitek. Kvetení začíná na přelomu května a června a nejpřístupnější je na lokalitě v Pasičce.

Tou druhou je nedávno doc. Lacinou objevený brambořík. Jeho jméno je uváděno v seznamu chráněných rostlin, kde je zařazen stejně jako lilie do třetí skupiny-ohrožené, jako brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), ve starších publikacích však uváděn jako evropský. Je u nás daleko vzácnější než lilie, neboť roste jen v několika exemplářích. Jde pravděpodobně o nejsevernější lokalitu jeho výskytu na Tišnovsku.



Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens)

Rostlinka je mnohem menší než lilie i květy jsou menší. Květy mají stejně exotický tvar jako lilie a opojně voní. Kvést začínají koncem července a vydrží celý srpen. Po odkvětu se stopka spirálovitě stáčí a zatlačí semena do země. I jeho listy jsou velmi zajímavé svou bílou kresbou.

Celá rostlina je jedovatá, nejvíce hlíza. Jed, který obsahuje, se sušením nebo vařením ničí. Např. na Sicílii se hlízy některých bramboříků používají k omámení ryb při lovu. Jed však kupodivu neškodí divokým vepřům, naopak u nich podporuje trávení, což věděli staří Egypťané, a používali proto bramboříkových hlíz při výkrmu domácích prasat.

Doufejme, že populace bramboříku vydrží i do budoucna a budeme se moci těšit krásou jejich květů. Známý a oblíbený pokojový brambořík z něj nevznikl, je formou bramboříku perského.

Krásou by se výše uvedeným druhům mohly vyrovnat i tři druhy vstavačovitých rostlin (orchidejí), uvedených doc. Lacinou v knize "Doubravník v dějinách 1208-2008", a to prstnatec májový, vstavač osmahlý a vstavač kukačka. Ty jsem však v letošním roce kvést nezastihl.

Vstavač kukačka byl dle pamětníků v našem okolí dosti hojný, i já ho na Pláňavě pamatuji. Na dvou v knize uvedených lokalitách výskytu už delší dobu nekvete, byl na nich vysazen les. Lokalitu vstavače osmahlého přesně neznám, je možné, že jsem jej přehlédl a ještě zde roste.

Literatura:

  • Jan Lacina: Květnice a příroda Tišnovska
  • Jan Novák: Naše jedovaté rostliny


Ing. Jaroslav Sterzel