Archeologické nálezy historicky cenných kachlů

Vskutku bohatá historie Doubravníka je doložena četnými archeologickými nálezy. V minulém století byl realizován na území městyse několikrát archeologický průzkum vedený profesionály o čemž podrobně referuje např. kniha z roku 2008¹⁾, ale i místní kronika²⁾. Bohužel ve světle těchto skutečností jsou upozaděny některé nálezy amatérské, získané při prospekci s detektorem kovů nebo učiněné většinou náhodně při stavebních pracích.

S jedním takovým objevem bych si vás dovolil seznámit poněkud blíže. Jde o unikátní nález keramiky a kolekce historických kachlů v místě označeném na přiložené mapce centra Doubravníku.

poz. 7 - místo nálezu vzácných kachlů

Místní z vás jistě poznali starobylý dům čp. 48 na Dolním Rakovci, který vlastní Vladimír a Zdeněk Mazáčovi. Zde došlo někdy na sklonku 80-tých let minulého století k překvapivému nálezu. Při rekonstrukci dřevěných podlah v obytných místnostech narazili majitelé na kulturní vrstvy se stopami požáru. A jelikož tyto vrstvy obsahovaly kromě běžné stavební suti i zbytky kachlových kamen, kuchyňské keramiky, malý žernov a různé železné předměty umístitelné do širokého časového horizontu, byly postupně prokopány až do hloubky několika metrů.

Na denní světlo tak postupně přicházely v první, nejmladší vrstvě, věci běžné spotřeby z 18. - 19. století. V hloubce 50 až 70 cm byl nalezen materiál renesanční a zhruba od 150 - 170 cm se ukrývaly předměty gotické. Jednotlivé vrstvy byly dle ústního sdělení v několika místech již dříve narušeny lidskou činností a druhotný zásyp obsahoval i mladší materiál v největší hloubce. Od 180 cm je pod celým domem pískové podloží.

Nalezené unikátní zbytky kachlových kamen se staly předmětem odborné studie, kterou vypracoval Čeněk Pavlík³⁾ a tato byla publikována roku 2011 v Časopise Společnosti Přátel Starožitností.⁴⁾. V pokračujícím textu (samozřejmě s laskavým svolením autora) uvedu některé informace z rozboru nalezených kachlů.

Kachel č. 1 Turnajová scéna s rytířem na koni

Rytíř na koni, turnajová scéna

Rytíř na koni patří na gotických kachlích k nejběžnějším motivům, a proto existuje mnoho variant s různou výtvarnou hodnotou. Doubravnický reliéf je doplněn velkou rozetou a jeho blízká analogie byla nalezena v Brně (Menoušková - Měřínský 2008, kat. č. 165).

Pokud jsou tyto reliéfy neúplné, bývá obtížné rozlišit, zda jde o znázornění turnajové scény, nebo nepřátelského, ostrého boje. Rozhoduje typ hrotu kopí, který při turnajových kláních ukončuje rozeklaná, tzv. turnajová korunka, snižující nebezpečí smrtelného zranění protivníka.

Ze zajímavých detailů dále vyniká neidentifikovaný, extrémně plochý minuskulní nápis, volně umístěný pod nohama jezdce, který převyšuje okolní plochu maximálně o půl milimetru. Patrně byl do reliéfu dodatečné vtisknut.

Typ kachlu - základní, reliéfní, komorový; rozměry ČVS - 215 x 215 mm, hloubka komory cca 90 mm (vše kompletní); nalezena torza 3 exemplářů;

Ikonografie - rytíř na koni (orientován vpravo) v plátovém brnění a v turnajové přilbě s hvězdou v klenotu, obtočené dvojicí přikrývadel, kopí je ukončeno tzv. turnajovou korunkou a štít je prázdný, kůň má zdobený postroj a jeho přistřižená hříva vytváří pravidelnou řadu tzv. bobánků, před koněm vpravo je volně umístěna velká pětilistá růže a pod jeho tělem drobný, neidentifikovaný minuskulní nápis;

OL hranolová; úprava ČVS - režná s drobným stříbřitým slídováním; komora - kónická, v rozích zevnitř, (spolu s ČVS) zakouřená, s cca 20 mm širokou manžetou opatřenou prožlabeným okružím, uprostřed, při styku s ČVS je v ní ve vertikálním směru proražená dvojice okrouhlých zpevňovacích otvorů o světlosti cca 5 mm; materiál - oranžový, jemně plavený; datace - kolem 1500.

Kachel č. 2 (rekonstrukce)

Nekorunovaná orlice se šachovanými křídly

Na dalším kachlu je vzácná, z profilu zobrazená, nekorunovaná orlice v rozletu. Takové ztvárnění je dosud známé pouze z jihomoravských obcí Bulhary a Pravlov (Král 1974, 56, obr. 5; Pavlík - Šedo 2006, 34, XII) a ve starší, předhusitské verzi také z kartuziánského kláštera v Dolanech u Olomouce (Pavlík - Vitanovský 2004, 100, kat. č. 595).

Ve všech těchto případech vzhled orlice umožňoval výklad náboženský, především jako symboliku evangelisty Jana, nebo mohla být chápána jako obecné zobrazení dravého ptáka. Na reliéfu z Doubravníka spatřujeme na rozevřených křídlech tzv. šachování, které orlici, navzdory absenci štítu a královské koruny jednoznačně řadí do sféry heraldické a přisuzuje jí funkci "zesvětštělého" volně užitého moravského znamení (Buben 1994, 393-395).

Typ - základní, reliéfní, komorový; rozměry ČVS 215 x 215 mm, hloubka komory cca. 85 mm (vše kompletní); nalezena torza dvou exemplářů;

Ikonografie - volně umístěná, nekorunovaná orlice v rozletu, s heraldickým šachováním na křídlech, útočící vpravo;⁵⁾

OL hranolová; úprava ČVS - režná s drobným stříbřitým slídováním; komora - kónická, v rozích zevnitř, (spolu s ČVS) zakouřená, s cca 15 mm širokou oble přehnutou manžetou, na vnější straně ostře prožlabenou, uprostřed, při styku s ČVS je v ní ve vertikálním směru proražená dvojice okrouhlých zpevňovacích otvorů o světlosti cca 5 mm; materiál - oranžový, jemně plavený; datace - kolem 1500; pozn. - tento kachel již byl publikován (Menoušková - Měřínský 2008, 91, kat. č. 165).

Podobné ztvárnění výše uvedeného motivu nacházíme často i u dvouocasého lva (rovněž bez královské koruny), jak dokládají konkrétní příklady z mnoha lokalit (Menoušková - Měřínský 2008, 91-92, kat. č. 286, 287; Pavlík Vitanovský 2004,129, kat. č. 822-836).

A právě motiv českého lva byl nalezen u Mazáčů v Doubravníku, kde mohl na kamnech ve společnosti šachované orlice vytvářet harmonickou dvojici.

Kachel č. 3

český lev

Typ - základní, reliéfní, komorový; rozměry ČVS - 120 x 220 mm (jen šířka je kompletní), hloubka torza komory do 50 mm, nalezeny spojitelné zbytky 1 exempláře;

Ikonografie - volně umístěný kráčející český lev, kráčející vpravo;⁵⁾

OL - hranolová; úprava ČVS - režná s drobným stříbřitým slídováním; komora - kónická, zakouřená, okraj nedochován; materiál - oranžový, jemně plavený; datace - kolem 1500.

Petr Koukal