Kůrovec - nástin situace v lesích městyse Doubravník

"Poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která v historii našeho lesnictví nemá obdoby… ." Takto, anebo v podobném duchu, začíná většina debat a článků, které poukazují na problematiku současného přemnožení lýkožrouta smrkového na celém území ČR. Ve světle těchto skutečností si dovolím předložit několik poznámek se zaměřením na momentální stav a vývoj situace v obecních lesích.

Předem však podotýkám, že to, co vidíme, je pouze zákonitá výslednice minulých dějů, kdy kumulace chyb v hospodaření (nejenom lesním) narušila harmonii rovnovážných stavů do takové míry, že ekosystém již nezvládá pracovat v "samo opravném módu".¹⁾ K těmto pěstebním chybám se navíc přidružuje dlouhodobý srážkový deficit, který fatálním způsobem narušil vitalitu veškeré zeleně. Zájemcům doporučuji si k tomuto poslechnout např. Jaroslava Záhoru v přednáškách "Sucho začíná tam, kde končí život v půdě" nebo "Dialog mezi půdou a kořenem".²⁾ Kdybych to měl vyjádřit ve zkratce, tak není prostě možné zatvrzele pokračovat činnosti, která je v rozporu s odvěkým řádem a odvolávat se na to, že "mýliti se je lidské". Toť krátký úvod a nyní už k našemu lesu.

Musím říct, že od roku 2014 byly lesy městyse Doubravník vystaveny mocnému, permanentnímu tlaku - jak ze strany biotických, tak ze strany abiotických činitelů. Periodické větrné kalamity provázející letní bouře, totálně zdevastovaly lesní pás na Černvíří v údolí Skorotického potoka, kde v červnu letošního roku, díky pádu stromů do vedení VN vznikl i lesní požár. (Zde vsuvka a poděkování SDH Doubravník za likvidaci ohně hned v zárodku …)

Kalamitní dříví z těchto opakovaných polomů bylo ihned a bez prodlení těženo. Přednostně kmeny, z nichž je po manipulaci pilařská kulatina. Na úseku lesního hospodářství byly zavedeny trvalé pracovní soboty, nicméně v teplém a suchém počasí jsme se příchodu kůrovce (Ips typographus) dočkali tak, jako většina okolních vlastníků. Navíc hned v začátku se dostavily potíže s odbytem dříví, takže obchodní firma [F] byla nahrazena pružnější firmou [S]. V průběhu letních měsíců pak byly s různou intenzitou napadeny porostní skupiny ve všech odděleních a vývoj podkorního hmyzu pokračoval v letošním teplém podzimu prakticky do konce října. Tomu se říká beznaděj. Smutné představení, v němž lesník už nevystupuje jako kreativní činitel, tvůrce krajiny, ale jeho role se víc a víc podobá "Lékaři umírajícího času" (Jan Jessenius)³⁾. Nic na plat. Počátek souřadnic dnešního stavu byl s největší pravděpodobností položen v již zmíněném roce 2014. Tehdy - jak uvidíme z následujícího obrázku, se skutečně "něco zlomilo".

Graf: těžba úmyslná vs. těžba nahodilá

Totiž v roce 2015 už těžba nahodilá, která vzniká v lesích v důsledku působení škodlivých činitelů překročila objem těžby úmyslné. Následoval pokus o stabilizaci poměrů v lesním hospodaření, avšak rovnovážný stav trval pouze jediný rok. Od roku 2016 vidíme raketový vzestup objemu kalamitního dříví, který letos skončí za magickou hranicí 1000 m³ b.k. Rozsah škod se zatím jeví nejnižší na Vinohradě (Běleč) a v Pasíčce, zatímco na Černvíří a Pusté díky převaze SM jsou odumřelé celé porostní skupiny na několika hektarech. Dá se říct, že zcela zanikla 5-8 věková třída smrku, kde jsme se ani nedočkali konce obmýtí. Na již zmiňované Pusté začal díky mírnému podzimu dokonce rozvrat i v porostní skupině 3b, což je přehoustlá tyčovina neposkytující zatím žádný použitelný sortiment.

Podíl palivového dříví je tedy značný. Na konci třetího kvartálu byla při inventarizaci zjištěna tato čísla: Pilařská kulatina 716,56 m³ b.k. a palivo 399,47 m³ b.k. Dle těchto údajů si můžeme udělat obrázek o kvalitě dříví v obecních lesích, jestliže dobrá polovina se nehodí k ničemu jinému nežli ke spálení. Toto prosím vás není vtip, taková je bohužel realita. Své tu sehrává masivní napadení nejcennější - oddenkové části kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum) tzv. červená hniloba a také celoplošné promoření václavkou (Armillaria ostoyae).

Neméně podstatný faktor bránící dobrému zpeněžení jsou však i přísná kvalitativní kritéria zpracovatelů dřevní suroviny. Tzn. krátké, rovné a bezsuké dříví, nevlečené po zemi s čistým čelem, na čepu minimálně 20 cm a tloušťková třída v rozpětí 2b až 3b čili 25 až 40 cm. Za přesílené dříví, byť zdravé je srážka, stejně tak byl-li detekován při elektronické přejímce ve dřevě kov. Tenké dříví z probírek nikoho nezajímá. Navíc letos, vzhledem k přetlaku dříví na trhu došlo k propadu výkupních cen, takže tato komodita (KH) se nyní obchoduje v relacích 700,- až 900,-Kč/m3 b.k., Takový propad za celé své působení v lesnické praxi skutečně nepamatuji…. S kůrovcem byly však podobné situace.

Takže, abych byl objektivní, musím vzpomenout na kůrovcovou kalamitu, která následovala po větrné smršti v roce 1994, kdy se brouk rozmnožil v napadaném dříví, které nebylo včas vytěženo. Obyvatelé části Horní Rakovec jistě pamatují, jak tehdy bylo všude kolem silnice až k maňovské křižovatce na skládkách vyrovnané dřevo. Na obecním úřadě visela vyhláška ministerstva zemědělství, jak postupovat při tlumení lýkožrouta a někteří čerství znovu majitelé lesních porostů byli i finančně sankciováni za nedodržení nařízených opatření.

A to co, já už osobně nemohu pamatovat, to lze nalézt v digitalizované Pamětní knize městyse Doubravník, z níž si dovolím příslušnou pasáž teď citovat:

V roce 1948 bylo v lesích velmi mnoho suchárů, jednak ze sucha, jednak vinou kůrovce, který se v suchém a teplám počasí značně rozšířil. Bylo to v obci velké překvapení, když bylo MNV hlášeno, že v lese Václava Čecha v Báckách je mnoho smrků suchých.

Bácky - ilustrace v kronice

Přivolaný lesmistr Kalina z lesního společenstva z Tišnova zjistil, že les je silně napaden kůrovcem, který se za suchého počasí rychle rozšiřuje. Byla učiněna ihned všechna opatření, aby se šíření tohoto zhoubného škůdce zabránilo. Stromy napadené kůrovcem byly ihned skáceny, kůra oloupána na podložené plachty a spálena. Při této práci vydatně pomáhali skauti z Roztok u Prahy, kteří v Báckách tábořili.

Brzy bylo zjištěno několik jiných ohnisek kůrovce v Báckách, Pabíkové, na Pláňavech, na podzim na Rakovci a v menším množství i jinde.

I v roce 1949 byly lesy silně kůrovcem zamořeny. V pozdějších letech se kůrovec ještě vyskytoval, ale v menším množství. Hospodáři byli zkušenější a zavčas káceli v lesích lapáky.

Jak tedy dál s kůrovcem? Recept je opravdu prostý. Stačí si několikrát znovu přečíst poslední kronikářovu větu. A zapamatovat. Příští rok zjara bude bezpodmínečně nutné stáhnout do těchto lapáků co největší množství vyrojeného hmyzu a nedopustit další vlny množení, jak jsme to viděli letos. Ono totiž, když už je v porostu zabydlena miliarda brouků, potom se veškerá dodatečná opatření s feromonovými lapači a postřiky vyrobeného dříví dotykovými jedy, jeví jako neúčinná a kontraproduktivní. Naši předkové tomu říkali výstižně: "pozdě Bycha honiti!"

Inu, čekají nás ještě zajímavé časy. Řekl bych. Doufejme však že míříme v lepší… Kdo je připraven nebude překvapen.

Petr Koukal