Evropský strom roku 2020


Vzdušnou čarou 15 kilometrů vzdálená chudobínská borovice byla 17. března vyhlášena Evropským stromem roku 2020. Soutěž pořádá organizace Environmental Partnership Association (EPA). Jejím členem je i Nadace Partnerství, která pořádá v České republice anketu Strom roku.

EPA je uskupení šesti nadací z Bulharska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Podporuje projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a aktivizaci místních komunit. Česká republika nominovala chudobínskou borovici, která vyhrála soutěž Strom roku v České republice. Její stáří je 350 let a obstála v konkurenci dalších 15-ti stromů z ostatních evropských států. Každý z nich v sobě nese několik dekád osudů a příběhů.

Připomeňme si nyní tedy osud Chudobína. Obec se připomíná již roku 1384. V letech 1850-1910 byla součástí obce Dalečín, od tohoto roku až do zániku v roce 1957 byla zcela samostatná.



Katastrální mapa obce se jmény obyvatel v době před vystěhováním.

Oblast Chudobína byla nazývána "nejkrásnější krajinářskou perlou na Svratce", s čímž souvisel i zájem turistů a zřízení chaty Sokol Husovice. Kromě jiného se tu konaly lyžařské závody a stanové tábory.



Mapka obce Chudobín a místní části Hamry nakreslená Rudolfem Traplem v roce 1924.

Co se týká běžného života, pracovali lidé především v zemědělství a v textilní továrně v přilehlé osadě Hamry. Zpočátku sloužila provozem valchy, v roce 1874 byla uvedena do provozu přádelnická výroba. Roku 1900 bylo nahrazeno vodní kolo turbínou. Textilní výroba byla ukončena v roce 1954 a zařízení převezeno do tehdejší Vlněny v Dalečíně.



Pohled na údolí Svratky a osadu Hamry, která byla součástí Chudobína. Byly zde dva obytné domy a textilní továrna - přádelna se skladem.

Při posledním sčítání v roce 1950 bylo v obci 22 domů a 143 obyvatel. Vysídlení obyvatel obce Chudobín a osady Hamry bylo ukončeno 9.9.1955. Dodnes tak chudobínská borovice připomíná nejen zaniklou osadu, ale i osudy lidí, kteří tu žili.



 

Obec Chudobín zanikla kvůli stavbě Vírské přehrady. Řekněme si tedy pár slov k historii její stavby. První plány sahají do roku 1911. Stále však tento nápad zůstával pouze v myšlenkách. Další iniciativa začala v roce 1928 profesorem Janem Bažantem. Ta však byla zastavena nadcházející válkou. Nápadu a iniciace se i přes tuto situaci ujali inženýři Zemského úřadu v Brně v čele s Ing. Františkem Tomanem, a to především s ohledem na katastrofální povodně v březnu roku 1940. Obec Vír přehradily ledové kry, které musely odstraňovat vládní i okupační vojenské síly.



Poškozená horní lávka ledovými krami. Byla využívána pěšími při cestě k Sokolské chatě a do Písečného.

Díky připravenosti projektu se mohlo se stavbou začít hned po válce a šlo o jednu z prvních velkých staveb poválečné republiky. Stavební práce započaly v roce 1947. Kámen na stavbu dodával lom v Korouhvici. Vzhledem ke stavbě Slapské přehrady bylo omezeno zařízení na výrobu betonu, a stavba tak trvala déle. Výroba betonu probíhala výjimečně i při teplotách do -10 °C. Hotová stavba byla předána 9. listopadu 1957.


Monika Kvasnicová