Zemědělství ve městech

"Zkoumej, jak společnost využívá svou půdu a dojdeš k docela spolehlivému závěru o tom, jaká bude její budoucnost."   E. F. Schumacher (1973)

Městské zemědělství představuje způsob trávení volného času, příspěvek ke zvyšování udržitelnosti měst a svým způsobem i revoltu. I když ne všude se tato činnost setkává s pochopením, obyvatelé měst a obcí by měli být na setkání se s tímto fenoménem připraveni.

Města jsou živé organismy, které neustále rostou a vyvíjejí se. Předpokládá se, že do roku 2050 bude ve městech žít 66 procent celosvětové populace. Tito lidé budou potřebovat jíst, budou chtít smysluplně trávit volný čas, budou chtít zdravé životní prostředí, v neposlední řadě budou produkovat obrovské množství odpadů. Tak, jak se bude stále více lidí z venkovských oblastí stěhovat do měst, bude venkov trpět nedostatkem pracovních sil. Zároveň však bude růst tlak na zajištění kvalitní a zdravé stravy pro obyvatele městských aglomerací. Ale dovoz potravin do měst bude výrazně zatěžovat životní prostředí. Řešení by mohlo nabídnout městské zemědělství/zahradničení.

CO JE TO MĚSTSKÉ ZAHRADNIČENÍ

Městské zemědělství bychom mohli vyjádřit jako městské farmaření či městské zahradničení. (z anglického Urban Farming, Urban Agriculture, Urban Gardening či Home gardening). Termín není zcela sjednocený a zahrnuje různorodé činnosti, od konvenčního zemědělství přes zahradničení v komunitních či soukromých zahradách, střešní zahrady, vertikální zahrady či farmaření v halách nebo tunelech metra pomocí nových technologií a aquaponie (hydroponie). Městské zemědělství lze pojímat jako ekonomickou činnost, která v řadě míst vytváří svébytný trh, jehož výrobky jsou prodávány v nejbližším okolí. Zároveň má pozitivní sociální a environmentální dopady.

BENEFITY MĚSTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

Městské zemědělství má na město jako na živý a stále se vyvíjející ekosystém pozitivní dopady, které se promítají do různých sfér. Není proto divu, že je o něj zájem nejen ze strany obyvatel měst, ale také od městských samospráv. Přináší totiž řadu výhod oběma stranám. Přínosy pro města a jejich obyvatele:

• Zhodnocení životního prostředí lidských sídel, spočívající ve smysluplném využívání dosud opuštěných a zanedbaných míst.
• Dochází k zapojení či podpoře místních komunit, zejména prostřednictvím komunitních zahrad, které - dalo by se říci - rozvíjejí sociální kontakty a vztahy, protože péče o ně může lidi stmelovat.
• Nabízí příležitost k vytvoření výukových programů vedoucích k osvětě (původ a bezpečnost potravin, zdraví a výživa, význam kvalitního životního prostředí) pro všechny věkové kategorie obyvatel.
• Pěstování a produkce potravin co nejblíže jejich konzumentům představuje výrazný způsob, jak snížit negativní dopady na životní prostředí.
• Zlepšuje se tak nejen estetika místa, ale i biodiverzita (počet druhů rostlin, živočichů a mikroorgansimů připadající na určitou prostorovou jednotku).
• Mohou vznikat nová pracovní místa, často i pro znevýhodněné skupiny místních obyvatel, jako jsou lidé bez domova či pro zdravotně postižení občané.
• Zelenina a ovoce, případně jiné potraviny produkované městským zemědělství nacházejí uplatnění v místních restauracích, školních a závodních jídelnách.

Stárnoucí jabloň v Zahradě ticha v Doubravníku
(ilustrativní foto).

NIC NEMÁ JENOM VÝHODY

Samozřejmě nelze čekat, že městské zemědělství zajistí městům potravinovou soběstačnost, ale svojí symbolikou představuje významný příspěvek ke zvýšení udržitelnosti měst.

Supermarkety jsou zranitelné. Jsou závislé na přepravě potravin z obrovských vzdáleností. Nejsou místem, kdy by bylo možno potraviny pěstovat i když byly postaveny na nejúrodnějších půdách. Mají zásoby potravin vždy jen na několik málo dní a riziko výpadků zásobování se přiblížilo jako dosud nikdy. Řada městských samospráv po celém světě se proto zajímá o to, jak alespoň část obyvatel nasytit z vlastních zdrojů. Jak na sídelní úrovni zhodnotit gigantická množství organických odpadů kompostováním a kompost následně nabídnout jako vůbec nejkomplexnější materiál pro výživu dalších generací pěstovaných plodin. Jen na okraj, obrovský potenciál má také omezení plýtvání. Vždyť plýtváme až 40 % veškerého pěstovaného jídla.

Nicméně pouhým nadšením a zapálením pro věc nelze jednoduše připravit dostupnou městskou půdu. Ta v sobě může obsahovat staré zátěže cizorodými látkami z dob, kdy se na kvalitu a zdraví půd tolik nehledělo. Naštěstí dnes dokážeme poměrně přesně zmapovat osudy nežádoucích látek a jejich přenos do potravinového řetězce. Kontaminaci potravního řetězce lze eliminovat důkladnou přípravou spočívající v rozborech půdy, případně ve využívání různých nádob a květináčů pro pěstování. Rizikové může být i užívání přípravků na ochranu rostlin a průmyslových hnojiv v městském prostředí. Nicméně, městské zemědělství je zamýšleno spíše jako alternativa ke konvenčnímu zemědělství, často je silně ekologicky motivováno a aplikaci agrochemikálií se spíše vyhýbá.

Soubor léčivých rostlin, se kterými je možno se setkat na náměstí v Doubravníku. Botanik by jich napočítal daleko víc, ale to není důležité. Máme štěstí na místo, ve kterém žijeme.

KDE HOSPODAŘIT

Pro městské zemědělství mohou být využívány jak soukromé, tak městské pozemky (plochy na okraji měst, pole či jiné pozemky, které městským farmářům patří, či si je pronajímají). Čím blíže k centru měst, tím více se uplatňují různorodé plochy, jako jsou části parků a jiná zelená prostranství, které se mění na plochy určené pro pěstování. Využívat lze i dočasně volné plochy či plochy určené pro výstavbu v určitém časovém horizontu, na nichž se uplatní pěsteb-ní systémy založené na využívání kontejnerů a květináčů, a lze je v případě potřeby snadno přemístit jinam. Pro využití připadají v úvahu i vhodné střechy, opuštěné budovy či dokonce stanice metra či nepoužívané tunely, kde lze vyzkoušet akvaponii či jiné pěstební technologie. V tunelech metra se nejčastěji pěstují houby či salát. Jsou to ideální místa, jelikož je tu stálá teplota a přívod čerstvého vzduchu. Salát pěstují například v Londýně. Saláty jsou pěstovány pod UV lampami. Kromě Londýna taková farma funguje například v Soulu.

Dále je možné hospodařit na plochách patřícím různým institucím (nemocnice či školy), a na nich vypěstovat zeleninu a ovoce pro vlastní spotřebu dané instituce. Guerillové zahrádkářství, tedy využívání volných ploch k pěstování rostlin či obecně k zemědělské produkci bez svolení majitelů daných pozemků, asi nelze veřejně doporučit.

Městské zemědělství nebo jemu blízké aktivity mají řadu pozitivních dopadů na životní prostředí daného sídla. Zlepšuje se pocit sounáležitosti s jedinečností daného místa, konkrétními činy se podporuje soběstačnost a udržitelnost lidských sídel.

Známý český psychiatr, profesor Jaroslav Maxmilián Kašparů rozebírá v jednom ze svých příspěvků otázku, co se stalo s naší dobou. Obrací svoji pozornost na mladé a vysvětluje nárůst jejich agresivity pocity bezmoci a bezvýchodnosti. V závěru formuluje jednoduchý návrh řešení: "Stav věcí jsme si dílem zavinili my sami, když jsme přijali převrácený životní styl, který nám našeptává: »Žij bohatě navenek a chudě uvnitř!« Pokud neprovede náš národ proměnu a nezačneme žít bohatě uvnitř a chudě navenek, nemáme šanci…" A autoři článku se k tomuto návrhu připojují - zvyšování bohatství druhů a forem zeleně uvnitř lidských sídel takovou jednou malou šancí je….

Jan Hladký,
Autorizovaný zemědělský poradce
Helena Dvořáčková,
Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Jaroslav Záhora,
Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Autoři článku se v rámci projektu ATCZ234 SYM:BIO (Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově), který je řešen v programu INTERREG (Podpora přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu) a snaží se podpořit povědomí o významu biologické rozmanitosti pro životní prostředí a pro možnost přizpůsobení se suchu.