Vzpomínka na Zdenka

Není náhodou, že se vzpomínka na dlouholetého zaměstnance Úřadu městyse Doubravník Zdeňka Šikulu, který před necelým rokem zemřel, objevuje ve Zpravodaji. Dlouhá léta jej totiž sestavoval, ať už v černobílé nebo později i v modernější barevné podobě. Je to i jeden z důvodů, proč místní Zpravodaj vychází po tak dlouhé odmlce.

Svým přehledem by byl Zdeněk určitě zařazen do kategorie "chodící encyklopedie". I když on sám by se bez známky sebelítosti zařadil do kategorie spíš "jezdící". Svým přístupem k překonávání důsledků vážného zranění se bez přehánění u mě zařadil do kategorie "největších tvrďáků", co jsem potkal. Můj velký obdiv a díky za nesmírnou podporu mají manželka, rodiče, děti a vlastně celá rodina. Pro znovuzařazení do pracovního procesu na obci byla velice důležitá i podpora ze strany pracovních kolegů, podpořená stavebními úpravami na Úřadu městyse pro přístup a pohyb na vozíku.

Pro městys byl ve své funkci tajemníka (později referenta) naprosto nepostradatelný.

Příprava žádostí o dotace, projekty, hlášení, vyhlášky, vyhodnocení, sestavování Zpravodaje a další činnosti se staly jeho parketou. Výstižně to lze říct slovy bývalého starosty Zdeňka Kundraty: "Zdenek to měl všechno v palici."

Zdeněk převzal (jako třetí v řadě) nejen rodovou přezdívku Papin, ale dalo by se říct i rodový talent - nepárat se při formulaci nějaké myšlenky s "omáčkou" a jak se říká "uhodit hřebíček na hlavičku".

Čest jeho památce.

Petr Navrátil