Robinsoni Doubravník
V letošním skautském roce jsme uspořádali už několik akcí, na kterých se setkáváme, ať už jen po družinkách, nebo s celým oddílem. Společně jsme vyrazili do údolí řeky Oslavy, podívali jsme se do Beskyd nebo do Ivančic. Martin Klecl Oddílová výprava do IvančicA jak to vypadá, když vyrazíme na víkend z domovů? Co společně zažíváme? Naše první jarní výprava letos mířila do Ivančic nedaleko Moravského Krumlova. Nicméně její příběh začal ještě předtím nečekanou záhadou. Z klubovny se nám ztratili všichni plyšoví draci neznámo kam a dětem na schůzkách přišly dopisy. Byly to dopisy od detektiva, který žádal o pomoc s vyšetřováním. Bylo potřeba ihned zahájit pátrání. Proto jsme se v pátek 24. 3. sešli na nádraží v Doubravníku a společně vyrazili. Naše cesta vedla do Ivančic, kde jsme hned večer uspořádali první schůzi a podívali se na seznam podezřelých. V sobotu nadešel čas pustit se do práce. Než jsme však mohli ony podezřelé vyslechnout, museli jsme je nejdříve najít. A tak jsme vzali mapy a vyrazili. Cestou jsme navštívili například rozhlednu Alfonse Muchy, u které jsme se omylem ocitli hned dvakrát, ale nakonec se nám podařilo všechny vyslechnout. Po setkání s posledním člověkem jsme se vydali nazpět do klubovny a po vzoru vodních skautů jsme si cestu zkrátili přes řeku.
Sobotní večer jsme strávili všichni společně u ohně a hned další den ráno nadešel čas se rozhodnout. Museli jsme uzavřít případ a málem byl obviněn nevinný člověk. Nakonec jsme se ale ošálit nenechali a zjistili jsme, že zlodějem je po celou dobu detektiv, který si nás povolal na pomoc. Všechny draky jsme našli v jeho krosně, a tak byl případ zdárně vyřešen a my se vydali na zpáteční cestu./p> Na nádraží v Doubravníku jsme si ještě udělali společný pokřik, rozloučili se a poté už zamířili směrem k domovům. Kateřina Truhlářová |