Jak se žije včelám nejen v okolí Doubravníku
Vážení přátelé,
Choroby, nebo chemikálie?Každý včelař musí při své práci čelit výzvám. Ať už se jedná o choroby, škůdce, rozmary přírody nebo činnosti člověka. V hustě osídlené zemědělsky obdělávané krajině dochází ke střetům mezi zemědělci a včelaři. Jedná se o používání pesticidů při ochraně polních plodin, anebo pro včelaře nevhodnou skladbu plodin, které neposkytují včelám zdroj pylu a nektaru. Z pohledu zemědělců je ideální nepoužívat chemikálie vůbec, avšak oni jsou svázáni předpisy a nařízeními na používání pesticidů. Včelaři jsou také nuceni při potlačování roztoče kleštíka včelího (varroa destructor) používat pesticidy (akaricidy) při podzimním léčení. Květiny pro hmyzMnohé obce a města začaly zakládat kvetoucí záhony a louky plné pestrobarevných květů hemžící se včelami, čmeláky, motýly a ostatním hmyzem. Pomoci však mohou nejen obce a města, ale prakticky každý, kdo má nějaký pozemek okolo svého domu. Stačí na zahrádce vysázet několik kvetoucích keřů, nějaké bylinky a květiny, aby na ně létala spousta užitečného hmyzu včetně včel. Chtěl bych připomenout, že na obecním pozemku za hřištěm u mlýna byla taková zahrada zřízena. Naštěstí se přemýšlení lidí mění a doufejme, že k lepšímu směrem k životnímu prostředí. Lidé se opět zajímají o přírodu a možnost pěstování zeleniny a bylinek pro svoji potřebu, domácí výrobu kompotů, džemů či kvašené zeleniny. Nechtějí si nechat vnutit drahé unifikované chutě nadnárodních výrobců a obchodních řetězců. Nebezpečí z AsieVčelaři byli informováni o nebezpečí, které hrozí od sršně asijské zavlečené náhodně roku 2004 do Francie. Odtud se rozšířila do Itálie, Španělska, Portugalska, Německa, Belgie, Nizozemska, Velké Británie a do Švýcarska. Tato sršeň napadá hmyz včetně včel. Způsobuje rovněž škody na ovoci a víně. Informace o tomto nebezpečném druhu a co dělat při zjištění jeho výskytu uvádíme v Doubravnickém zpravodaji níže, případně je informační leták k dispozici na úřadě městyse. Vlastimil Potůček
Sršeň asijská: likvidátorka včelstvaPopis druhuSršeň asijskou (Vespa velutina) si lze lehce splést se sršní obecnou (Vespa crabro). Asijská sršeň je o něco menší, hlava a část zadečku jsou černé, s úzkým žlutým páskem na začátku zadečku a výrazným žlutooranžovým páskem na konci zadečku. Nohy má černé se žlutými konci. Hlava je zepředu žlutooranžová a při pohledu shora černá. Hruď sršně obecné je pokrytá červenavými skvrnami. Zadeček je žlutý s černými pruhy. Nohy má hnědé. Hlava je zepředu žlutá a při pohledu shora oranžovohnědá (viz srovnávací fotografie).
Sršeň asijská (Vespa velutina) je predátorem různých hmyzích druhů včetně opylovatelů a může způsobit značné ztráty na včelstvech. Z toho důvodu vyvolává obavy včelařů. V Evropské unii byla označena za vysoce rizikový cizokrajný druh kvůli ohrožení původní biodiverzity. Způsobuje rovněž škody v ovocných sadech a vinohradech. Její přítomnost začíná znepokojovat místní orgány a širokou veřejnost. PozorováníHnízda si staví zejména vysoko v korunách stromů ve výšce více než 15 metrů a jsou často skryta pod vrstvami listí a větví. Hnízda se mohou vyskytovat i v blízkosti budov. Sršně asijské jsou aktivní jen přes den. Vývoj dělnic trvá při optimálních podmínkách přibližně 30 dní. Královny a samci se líhnou koncem léta a páří se na podzim. Co dělat, když je potkáteVčasné zpozorování sršní asijských a ničení jejich hnízd je nejúčinnější metodou na zpomalení jejich šíření. Sršně asijské často létají okolo včelích úlů, kde chytají včely přímo u vstupů do úlů. Lze je nalézt i v ovocných sadech, kde se živí sladkou šťávou ze zralého ovoce. Když včelař zjistí, že se v okolí včelnice vyskytují sršně asijské, je zapotřebí přijmout následující opatření:
|