Hody v Doubravníku se i letos vydařily

Vážení spoluobčané, v polovině září proběhly jako každoročně hody, proto bych rád tento článek věnoval všem, kteří přispěli k úspěšnému průběhu a tímto bych rád všem ještě dodatečně poděkoval. Do přípravy a průběhu hodů je více či méně aktivně zapojeno velké množství ochotných lidí, a to nejen z řad členů kulturní komise, ale i dalších dobrovolníků. Bez všech těchto osob by konání takové události nebylo možné.

Adresné poděkování mnoha zúčastněným má vždy jedno velké riziko - že se na někoho zapomene. Přesto si myslím, že to za toto riziko stojí, protože si to níže uvedení zaslouží. Pokud opravdu dojde k tomu, že na někoho zapomenu, omlouvám se a věřím, že mi to dotyční odpustí.

Dlouhý čas příprav

Příprava hodů začíná v době, kdy je náš krásný městys ještě přikrytý sněhovou přikrývkou (s trochou fantazie, vím, že toho sněhu už moc nebývá). První a nejdůležitější krok je totiž nalezení ochotných mladých lidí, kteří na sebe vezmou břímě organizace a zodpovědnosti - stárek a stárků. Máme zde v Doubravníku štěstí (alespoň co pamatuji), že se vždy našli šikovní mladí lidé, kteří se této zodpovědnosti nezalekli a to břímě na sebe ochotně naložili.

I letos tomu nebylo jinak a skvělá skupina mladých se shromáždila pod vedením Elišky Štefkové a Karolíny Mrázové. Eliška a Kája vládly chase rukou pevnou, ale spravedlivou a jejich organizační schopnosti a poctivý přístup mne příjemně překvapil. Shromáždily kolem sebe opravdu skvělou skupinu, která zodpovědně a ochotně s přípravou a organizací hodů pomáhala. Několik měsíců také chasa nacvičovala Moravskou besedu, kterou plánovala zatančit na hodovou neděli. Pokud počasí neumožnilo nacvičovat venku, zapůjčil T. J. Sokol pro nácvik besedy prostory sokolovny, za což také patří poděkování.

S velkým předstihem před hody je nutné vždy domluvit muzikanty na všechny 3 dny, občerstvení, kolotoče, koňské povozy, pardony a účinkující z řad našich spoluobčanů. Zde opět poděkuji zejména účinkujícím (kati, ortelisti, chlapci k beranovi, děvčata do průvodu), že se ochotně na požádání a bez přemlouvání rolí zhostili.

Poslední týdny před akcí

Propagace hodů spočívá v tvorbě plakátů a pozvánek. O to se letos postaraly výtvarně nadané dámy Eva Šikulová (velký plakát na křižovatce na náměstí) a Veronika Chludilová (plakát na webových stránkách, sociálních sítích a vývěskách). Pozvánky na hody poté na tyto motivy plakátů vytvořil pan referent Jindřich Kačer.

Pro zájemce z řad kulturní komise začaly hody milou formou už 14 dní předem, kdy jsme se díky ochotě a vstřícnosti manželů Jirčíkových sešli v chaloupce č. p. 87 na neformální besedu o hodech v naší obci a tradicích obecně. Účastníci se shodli, že to bylo velmi milé a poučné posezení, za které patří díky především manželům Jirčíkovým.

Přibližně 14 dní před hody začíná fáze vyzvedávání krojů pro všechny krojované. To již mnoho let zajišťuje trpělivě paní Marie Čechová. Někdy je tato fáze z důvodu nedisciplinovanosti krojovaných více časově náročná, ale i v téhle činnosti byla letošní skupina vzornější.

Příprava na víkendovou slavnost vrcholí týden před hody, kdy je třeba nachystat vše potřebné vybavení včetně zázemí, a to vyžaduje pečlivou přípravu a součinnost od zaměstnanců městyse. Tímto děkuji paní starostce a všem zaměstnancům městyse za skvělou přípravu, aby ti z nás, co jsou celý víkend "přímo u toho", měli situaci co nejjednodušší.

Doubravničtí stárci a stárky v průvodu

Stavba máje a parketu

V pátek ráno již Petr Koukal a Tomáš Kvasnica přivezli z obecního lesa vybranou máji, drobnou kulatinu na zábradlí parketu a mladé břízky, které po opentlení posloužily jakožto ozdoba parketu a dalších míst. Špičku od máje letos opět ozdobily děti z naší ZŠ, pro které je to vítané zpestření výuky a možnost drobně se seznámit s tradicemi.

V pátek odpoledne příprava na hody vrcholila stavbou máje a tanečního parketu. Již kolem 14. hodiny se sešli první nadšení stárci a jali se oškrabat kůru z máje, což provedli letos opravdu pečlivě a vzorně. Po připevnění ozdobené špičky nastává fáze stavění máje. Již několik roků se této zodpovědné úlohy vždy zhostí pan Tomáš Kvasnica, který svou pečlivou přípravou a profesionálním ovládáním techniky zajistí klidný průběh stavění.

Po zvednutí máje je třeba postavit taneční parket. Letos organizovali stavbu parketu zaměstnanci obce Jan Cimbálník a Vladimír Švestka, kteří řídili skupinu stárků a dalších dobrovolníků při stavbě. Děvčata v mezičase připravovala na úřadu městyse zdobení a krušpánky (větve zimostrázu). Jakmile chlapci dodělali zábradlí kolem tanečního parketu, společně s děvčaty ho ozdobili a bylo pro dnešek hotovo.

Páteční večer patří již tradičně předhodové zábavě. Tentokrát proběhla díky vstřícnosti T. J. Sokol v prostorách sokolovny, hudbou provázela kapela Black Jack. Jedná se o akci spíše pro ty mladší, přesto i několik odvážlivců z řad dříve narozených tam za zábavou vyrazilo.

Stárky v krojích byly jako každoročně ozdobou letošních hodů

Pozvánky a sobotní zábava

V sobotu dopoledne je třeba obvykle dokončit přípravu, která se nestihla v pátek. Letos šla chase páteční příprava lépe, než někdy bývalo zvykem, proto již v sobotu moc práce nezbývalo. Stárci si tudíž mohli ještě v parku zopakovat Moravskou besedu a připravit se na nedělní mši svatou.

Brzy po sobotním obědě je třeba pozvat spoluobčany na nedělní veselici pod májí. Chasa se rozdělí do skupin a se džbány s vínem, s krušpánky a pozvánkami vyrazí po městysi a Křížovicích. Letos byly některé části Doubravníka a Křížovic pozvány nezvykle za hudebního doprovodu harmonikáře Jonáše z Níhova, který zvaní neobyčejně oživil.

V sobotu večer již byla na programu hodová zábava na našem krásném náměstí. K doprovodu hrála skupina JBand. Pan Miloš Krábek nám velmi pomohl a přistavil návěs kamionu, aby kapela měla pódium a zázemí, které ke svému výkonu potřebuje. Krojovaná chasa zpestřila počátek zábavy svou přítomností. V průběhu sobotní zábavy došlo k drobné technické poruše a výpadku proudu. Přes počáteční šok se nakonec jednalo o příjemné zpestření, protože harmonikář Jonáš, jako kdyby čekal na svou příležitost, opět vytáhl z pouzdra svou harmoniku a krásně technickou přestávku na parketu vyplnil. Pan Zdeněk Zhoř mezitím ochotně zapůjčil náhradní vybavení a poté, co se podařilo po delší době Jonáše přesvědčit, že už bude opět hrát kapela, mohla zábava pokračovat.

Panák je v Doubravníku nezbytnou součástí průvodu

Slavnostní mše a průvod

V neděli chasa také již tradičně zpestřila průběh slavnostní mše svaté v místním kostele Povýšení svatého Kříže. O přípravu kostela na mše se pravidelně a vzorně stará rodina Beranova, tato slavnostní mše nebyla výjimkou. O květinovou výzdobu se postarala paní Jarmila Smutná a o přípravu darů a pečení koláčů paní Jarmila Bracková.

Po nedělním obědě již spějí hody do finále. Ve 13 hodin vyrazí krojovaný průvod po Doubravníku. Kromě chasy, ortelistů a katů se ho účastnili také mladí chlapci (Jiří Rous ml., Jakub Šenk, Eduard Bartoš, Jiří Klíč a Dan Němec) jako doprovod k beranovi a dívky (Natálie Šenková, Julie Pospíšilová, Dita Vorlová) jakožto servis s vínem. S neodmyslitelnou součástí našeho hodového průvodu, a to s panákem, šli neohroženě a odhodlaně Michal Šedý a Branislav Štěpita.

Po cestě průvod pohostí štědří občané a první větší zastávkou bylo vyzvednutí hlavní stárkové Elišky Štefkové u Jarošů, kde bylo opět nachystáno bohaté občerstvení, které přišlo i vzhledem k teplejšímu počasí všem zúčastněným jistě vhod. Hlavní stárek, Vojta Smutný, splnil podmínky pro úspěšné vyzvednutí stárkové a již průvod pelášil k paní starostce pro propůjčení hodového práva a povolení hodů. Protože u paní starostky žádné komplikace s povolením hodů nenastaly, mohl průvod pokračovat přes Horní Rakovec a Luhačovice až do cílové destinace na náměstí. Po celou dobu průvodu byl k dispozici Jiří Litoborský, který zajišťoval organizaci dopravy. Bohužel to je v posledních letech nutnost, protože bezohlednost a agresivita některých řidičů by mohla znamenat ohrožení celého průvodu a především těch nejmenších účastníků, což si jistě nikdo z nás nepřeje. Kdeže jsou ty časy, kdy mohl průvod tančit na hlavním tahu obcí a těch pár vozidel trpělivě vyčkávalo.

Vystoupení dětí z doubravnické základní školy

Dlouho očekávaný ortel

Po příchodu průvodu na náměstí začal hlavní program vystoupením dětí MŠ a ZŠ, který s dětmi secvičily paní učitelky, Alena Šikulová a Eva Hertlová. Po vystoupení dětí už předvedli hlavní aktéři hodů, jak nacvičili Moravskou besedu a 8 párů tancovalo s plným nasazením.

Poté nastala chvíle pro již zasloužilého kata Petra "Harma" Brázdu, který se ujal mikrofonu a uvedl ortelisty Jiřího Rouse a Jiřího Železného. Zdatně jim sekundoval katův pomocník Lubomír Čech ml., který přísunem tekutých pochutin nedovolil, aby někomu z nich vyschlo patro. Oba ortelisti bravurně a s noblesou přečetli ortel, který výstižně a vtipně sepsaly Veronika Chludilová a Kateřina Šnédarová. Ukázku si můžete přečíst ve Zpravodaji za tímto článkem. V slavném soudu nad beranem i tento rok beran nakonec opět dostal milost!

Jen mezi námi: ve skutečnosti to byla ovce, která ale svou životní roli berana zvládla také s velikou noblesou. Ovečku ochotně zapůjčila rodina Brackova a po celou dobu účinkování ji vlídně doprovázeli bratři Tomáš a Petr Brackovi, aby nestrádala v průběhu slavnosti.

O zodpovědnosti mladých

Na závěr veselí si krojovaná chasa a návštěvníci hodů zatancovali pod májí a pokojně jsme se rozešli do svých domovů. Celý průvod a veselí pod májí hudebně doprovázela osvědčená Bystřická kapela. Po celé nedělní odpoledne dohlíželi na průběh hodů a zajištovali potřebný servis zaměstnanci městyse Petr Bracek a Jaroslav Krézek.

Po oba dny zajišťoval občerstvení pan Břetislav Sedláček se svou skupinou pomocníků. Tak jako jsou hody u nás již tradiční, podobně tradiční se již stává jejich skvělé občerstvení, které nám opět tento tým s plným nasazením připravil.

Hody byly dle mého názoru krásné, a to nejen z důvodu nádherného počasí. Osobně jsem měl velkou radost ze skupiny mladých lidí, kteří se o ně především zasloužili a jsem hrdý na tuto partu. Byť byl věkový průměr chasy poměrně nízký, překvapili mne zodpovědností a ukázněností a byla s nimi opravdu radost spolupracovat. Doporučoval bych zažít podobnou zkušenost všem, kteří na mladé lidi jen nadávají, že jsou neschopní, nezodpovědní apod. Nevím jak vy, milí čtenáři, ale já jsem tedy takto zodpovědný v jejich letech nebyl.

Proto si na tomto místě, podobně jako se sluší u týmových sportovních utkání, dovolím sepsat celou soupisku naší chasy, protože si to každý z nich zaslouží.

Předčítání tradičního ortelu nad beranem

Poděkování opomíjeným

Také jsem měl radost z toho, že jsme se mohli potkat za krásného počasí na našem náměstí a třeba si jen tak povykládat s lidmi, které jsme dlouho neviděli. Bohužel COVID a další nepěkné události, které se na nás všechny v posledních letech řítí, často kopou mezi lidmi příkopy, takže jsem vděčný za každou takovou radostnější chvíli a setkání.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval těm, kteří jsou neprávem trochu v pozadí, ale bez nich by hody také nemohly úspěšně proběhnout. Jsou to především rodiče a prarodiče stárek a stárků, kteří je všemožně podporují a pomáhají jim, aby náročný víkend zvládli a aby tradice žila dál. Druhá opomíjená skupina jsou spoluobčané bydlící na náměstí a kolem sokolovny. Ti jsou trpěliví a vydrží zvýšený hluk, který v období hodů přináší nejen hudební produkce, ale také kolotoče a rozjařilí návštěvníci.

Všem těmto patří veliké díky!

Za kulturní komisi
Miroslav Truhlář
Místostarosta

Taneční veselí stárků a stárek

Hodový ortel

Součástí doubravnických hodů je také veršovaný ortel, který zábavnou formou popisuje různé kuriózní historky, které se udály místním občanům v uplynulém roce. Všechny zmíněné prohřešky má na triku, tedy spíše "na kožichu", hříšný beran. A ten se v letošním roce opět vyřádil (způsobil zlomeniny, auta převracel, děti řádně nehlídal a taky popil).

Přestože toho hodně ztropil, bylo mu odpuštěno a může i v dalším roce působit v naší obci. Pokud byste nějakou "beraní" historku zaznamenali, budeme moc rády, obrátíte-li se na nás - autorky ortelu. Snažíme se sbírat historky z různých prostředí doubravnických organizací, spolků atd., aby byl ortel pestrý. Pro představu přikládáme ukázku z letošního ortelu:

Veronika Chludilová a Kateřina Šnédarová

Předčítání ortelu na letošních doubravnických hodech