K čemu nám ty kraje jsou aneb Co ovlivníte v krajských volbách


Činnost vlády a parlamentu můžete sledovat denně v televizi a na druhé straně své místní doubravnické zastupitele a radní potkáváte na ulicích či na společenských akcích v sousedství. A zatím činnost krajského zastupitelstva i dalších krajských orgánů zůstává pro mnoho lidí trochu záhadná. Je to totiž takový mezistupeň, který není ani dost blízko ani dost vysoko, takže často zůstává stranou pozornosti. Pojďme si tedy shrnout, co pro nás kraje vlastně dělají a proč je důležité k nastávajícím krajským volbám přijít a zvolit si do zastupitelstva lidi, kteří budou rozhodovat o důležitých věcech v našem okolí.

Současný systém 14 krajů (včetně hlavního města Prahy) byl zaveden v České republice roku 2000 namísto předchozích 8 krajů (opět včetně Prahy). Vytvořily se tím poměrně celky, které měly mít blíže k občanům a řešit konkrétní potřeby v užším regionu. Pod jejich správu byly svěřené důležité kompetence a na tom nic nemění ani fakt, že současný systém vlastně navazuje na komunistické uspořádání z let 1948-1960, ani to že se nedrží historických hranic moravského markrabství. Ač může mít mnoho chyb a kritiků, nevypadá to, že by se v brzké době mělo rozložení krajů měnit, takže je i po 24 letech od zavedení funkční.

V následujících kapitolách si probereme, co má krajská správa na starosti a na konkrétních příkladech z našeho Jihomoravského kraje si ukážeme, že jsou to mnohé věci, které máme na dosah a často je využíváme.



 


Doprava: silnice, autobusy, vlaky

Kraj je vlastníkem silnic II. a III. třídy, na nichž zajišťuje údržbu, rekonstrukci a výstavbu nových úseků. V našem případě jde o hlavní tah Doubravníkem, tedy silnici od Tišnova směrem k Nedvědici. Stejně jako jiné podobné cesty spadá pod Krajskou správu a údržbu silnic. Tato rozsáhlá správa s celkem 600 zaměstnanci má 16 cestmistrovství, z nichž nejbližší je pro nás v Tišnově. Podrobnější informace najdete na stránkách www.susjmk.cz.

Mnoho lidí dává před auty přednost veřejné dopravě, což znamená především vlaky a autobusy, které spadají pod známý IDS (integrovaný dopravní systém) Jihomoravského kraje. Díky němu můžete využívat univerzální jízdenky platné ve všech dopravních prostředcích. Jednotliví dopravci jsou sice komerční společnosti, ale bez koordinace a podpory kraje by se neobešly, především při tvorbě jízdních řádů. Pro tento účel byla založena společnost KORDIS JMK, která má tuto koordinaci na starosti. Navíc kraj podle svého uvážení a možností dotuje linky, které jsou pro lidi z menších obcí mimo hlavní cesty sice potřebné, ale ne ziskové. I z toho důvodu nechal kraj na mnoho autobusů po dohodě s dopravci potisknout autobusy svým vlastním logem s nápisem Jihomoravský kraj a IDS JMK. Nám nejbližší je ČSAD Tišnov, kde rovněž jezdí viditelně jihomoravské autobusy. Podobné nastavení platí i pro železnici, která spadá pod České dráhy a Správu železnic, ale i ta musí své linky zřizovat po dohodě s krajským úřadem.



Mnohé autobusy jezdí s logem Jihomoravského kraje


Školství: střední a vyšší odborné školy

Zatímco základní školy spadají (většinou) pod kompetenci místních samospráv a vysoké školy (univerzity) jsou z velké části nezávislou akademickou obcí pod kontrolou státu, tak logicky mezistupeň patří pod kraj. To znamená, že je zřizovatelem většiny středních škol (gymnázia, průmyslovky, učiliště, …) a vyšších odborných škol, samozřejmě kromě těch soukromých. To pro nás opět znamená především tišnovské gymnázium, ale mnoho doubravnických dětí absolvuje své studium také v Brně či na středních školách po okolí. Je samozřejmě možné zvolit i školy v Novém Městě na Moravě či v Bystřici nad Pernštejnem, které už ale pochopitelně spadají pod Kraj Vysočina s centrem v Jihlavě.

Vedle cesty k maturitě či k výučnímu listu má kraj v kompetenci také zřizování pedagogicko-psychologických poraden, ale též center pro volný čas dětí a mládeže, dětských domovů a mnoha dalších zařízení.



Gymnázium v Tišnově


Zdravotnictví: nemocnice, lékařská oprávnění, záchranná služba

Nejdůležitější a nejviditelnější z krajských zdravotnických zařízení jsou samozřejmě nemocnice coby příspěvkové organizace. Kromě těch fakultních spadajících Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity má v kompetenci prakticky všechny včetně té tišnovské, která je pro nás nejblíže. Podobným případem je i rozsáhlá nemocnice v Novém Městě, která však pochopitelně patří pod Kraj Vysočina.

Kromě toho navíc krajský úřad vydává oprávnění k poskytování lékařských služeb všeho druhu (lékaři primární péče, ambulantní specialisté, lékárny, domácí zdravotní péče, dopravní zdravotní služby, léčebny dlouhodobě nemocných, odborné ústavy, dětské léčebny nebo lázně).

Navíc má v kompetenci ve formě příspěvkové organizace i zdravotnickou záchrannou službu, která spolupracuje s dalšími složkami integrovaného záchranného systému (hasiči a policie).



Hlavní vstup do nemocnice v Tišnově


Bezpečnost, rozvoj, kultura a další služby

Kraje mají ještě mnoho dalších oblastí působnosti, které pro nás nemusí být tak viditelné, přesto jsou důležité. Vedle kulturních zařízení (muzea, galerie, knihovny) a schvalování dotací pro kulturní projekty je potřeba zmínit také četné sociální služby (domovy pro seniory, azylové domy, sociálně-právní ochranu dětí).

Kraje koordinují bezpečnost nejen v případě velkých krizových situací (povodně, požáry, kalamity), ale také mají pod dohledem už zmíněný integrovaný záchranný systém (zdravotníci, hasiči, policisté). Všude po republice se krajské úřady starají o regionální rozvoj, při němž vytvářejí nejen celkovou koncepci, ale navíc spojují jednotlivé místní organizace, a to včetně těch, které se starají o životní prostředí. S tím souvisí i odvoz a likvidace tříděného odpadu z jednotlivých sběrných míst pod správou obcí. Je logické, že k této rozsáhlé činnosti potřebuje vydávat celou řadu vyhlášek a nařízení, na což je potřeba speciální legislativní agendu pro smlouvy s obcemi a místními organizacemi.

Podrobnější informace o činnosti Jihomoravského se dozvíte na internetovém portálu https://jmk.cz/.


Kdo o tom rozhoduje a kdo to řídí

Když se vrátíme zpět ke krajským volbám, je třeba zdůraznit, že se jedná o volby do krajského zastupitelstva, což je vlastně regionální obdoba poslanecké sněmovny. Jihomoravský kraj je jedním z největších co do rozlohy i počtu obyvatel, proto má 65 zastupitelů. Zasedá ve velké zasedací síni na Žerotínově náměstí 3 v Brně, kde je také sídlo Jihomoravského krajského úřadu. To je úřednická správní instituce, která uvádí do praxe rozhodnutí zastupitelů a zajišťuje také služby pro občany i komunikaci s nimi v jednotlivých oborech.

Podobně jako parlament po volbách schvaluje podle výsledků složení vlády, tak krajské zastupitelstvo si vybírá radu Jihomoravského kraje, která je výkonným orgánem v oblasti krajských kompetencí, takže přímo řídí úředníky na krajském úřadě. Stejně jako na celostátní úrovni se i v krajích skládají dohromady volební i povolební koalice a domlouvá se spolupráce mezi jednotlivými stranami. V současné době je v čele rady JMK hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL, jež uzavřela širokou koalici s Piráty, ODS, Svobodnými a Starosty pro jižní Moravu. V zastupitelstvu mají relativně spolehlivou většinu 37 hlasů z 65. Je pouze na vás, voličích, jaké bude složení příštího krajského zastupitelstva i rady.


Jindřich Kačer




Jihomoravský kraj

Rozloha: 7187,8 km²
Počet obyvatel: 1 195 327 obyvatel (k 31. 12. 2020)
Hustota osídlení: 166 obyvatel/km²
Počet obcí: 673
Počet měst: 50
Počet městysů: 41
Okresy: 7 (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo)
Statutární město: Brno (382 405 obyvatel k 31. 12. 2020)
Počet obcí s rozšířenou působností: 21
Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 34
Nejvyšší bod: Durda (836 m n. m.), okres Hodonín
Nejnižší bod: soutok řek Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n. m.)