Lukostřelci na Prudké

Ve dnech 25. a 26. dubna 2026 proběhly v bezprostředním okolí rekreačního střediska Prudká soutěže v 3D lukostřelbě. Pořadatelem soutěží byl lukostřelecký spolek Odyssea Tišnov ve spolupráci s tišnovskými sokoly.

Bezpečnost především

Kdo se v těchto dnech pohyboval na Prudké, nemohl si nevšimnout "ozbrojených" lukostřelců. Nebylo však třeba se jakkoli obávat o svoji bezpečnost, protože nejdůležitějším kritériem při stavbě soutěžních tratí je bezpečnost, a to jak bezpečnost střelců, tak bezpečnost náhodných kolemjdoucích a diváků.

3D lukostřelba je jedna z nejnáročnějších lukostřeleckých disciplín, která kombinuje střelbu z luku na neznámou vzdálenost s pohybem v přírodě. Terče jsou různých velikostí, horizontálně umístěné v různých úhlech od střelce. Terče bývají většinou v podobě maket zvířat, mnohdy v životní velikosti, ze speciální hmoty podobné gumě. Ta se po zásahu šípem a jeho vytáhnutí částečně zase sama "zacelí", což znamená, že se dají terče používat opakovaně.

V této disciplíně pak existuje řada kategorií podle věku a pohlaví střelce či střelkyně, a také podle použité zbraně. Někteří střílejí s tradičními luky z jednoho kusu pružného dřeva s dřevěnými šípy, jiní pak s moderními "stroji" vybavenými spoustou doplňků usnadňujících přesnou střelbu se šípy z karbonu. Výsledky se pak pro jednotlivé věkové kategorie a divize luku hodnotí zvlášť.

Staří i mladí, ženy i děti

Největší předností tohoto sportu je, že věk, ani pohlaví nejsou důležité. V jedné skupině se tak na stejnou trať mohou vydat děti společně s rodiči, nebo prarodiči. Rozdíl je pouze v tom, že děti na terč zpravidla střílí z menší vzdálenosti.

Malebné okolí rekreačního střediska Prudká umožnilo postavit trať, na které se střídaly skály i řeka či lesní pasáže s loukami. Makety jednotlivých zvířat byly vybírány tak, aby mohly být ve svém přirozeném prostředí. Často se skrývaly ve vysoké trávě, za stromem či za skálou, případně v propustku pod železniční tratí, nebo na vyhlídce na Sokolí skále. Podle názoru účastníků byla trať dobře postavená a nabídla vše, co člověk od 3D lukostřelby očekává. Střílelo se nejen na rovině, ale i ze skály nebo nahoru do příkrých kopců, případně přes nějaké přírodní překážky typu potoka, kmenů či pařezů.

A jaká zvířata "lovci" ulovili? Šlo o velmi pestrou škálu od běžných až po exotické druhy, a to různých velikostí. Kromě velkých medvědů či jelenů mohli lukostřelci narazit na vysoké štíhlé krky volavek, krokodýla, varana či prasata. Jedním z nejmenších terčů byly žáby. Na stromě stočil své dlouhé tělo hroznýš, na jiném se šplhalo medvídě. U vody se skrýval krokodýl, želva, či varan. Celkem se na trase dlouhé kolem 4 km nacházelo 32 stanovišť - o úlovky tedy nebyla nouze.

Jiří Rous,
člen lukostřeleckého oddílu Odyssea Tišnov

Divoké prase s mládětem stálo na otevřeném prostoru na louce

Zasáhnout kance na větší vzdálenost se ještě dá, ale malé selátko je složitější

Kočky se v okolí Prudké občas vyskytují, ale na pumy narazili lukostřelci jen v onen soutěžní den

Varan umístěný k řece do svého přirozeného vlhkého či bažinatého biotopu

Střelba v lesním terénu je v mnoha ohledech realističtější než soutěže na louce u velkých terčů

Jelen se před lovci ukrýval ve vysoké trávě

Střelba skrz propustek pod železniční tratí u Prudké představuje nevšední zážitek

Medvěd částečně skrytý za skálou

Lovci si zapisují body u šípy prošpikovaného krokodýla

Jiří Rous mladší se stal podobně jako před dvěma lety zástupcem doubravnické mládeže na turnaji

Společné fotografie účastníků z pořádajícího oddílu Odyssea Tišnov