městys Doubravník

Kostel v Doubravníku [2]

Nad vchodem do doubravnického kostela Povýšení sv. Kříže je v renesančním portálu tento nápis:

renesanční portál

Klenutý portál vchodu je lemován pruty, z nichž v náběhu vyrůstají pruty v rozích pravoúhle se protínající.Po stranách vyrůstají ze štíhlého podstavce sloupky, které jsou u paty kulovitého tvaru, nahoře zúžené, nesoucí nízké kládí, na nichž je obdélný podstavec, lemovaný nízkými pilastry a zdobený po stranách rýhovanými kopulemi. Nad tímto je menší nástavec se znakem pernštejnského rodu.

Vnější stavba kostela je provedena ve slohu pozdně gotickém. Kazatelna, portál, zábradlí před kněžištěm a kůr jsou již ve slohu renesančním, oltáře a lavice ve slohu barokovém. Stejně tak věž i báň, přistavěná až v roce 1792 za hraběte Josefa Stockhammera.

Kostel je nádherná trojlodní stavba z bílého pernštejnského mramoru, zejména renesanční kazatelna je znalci považována za vysoce umělecké dílo.

renesanční kazatelna

Kostel má tři stejně vysoké lodi, které jsou rozděleny pěti páry mramorových sloupů bez hlavic, přecházejících plynule v klenební žebra. Postraní lodi jsou vzklenuty křížově, hlavní loď má klenbu síťovou. Na mramorových krakorcích a sloupech, na nichž spočívá klenba, jsou erby majitelů Pernštejna a spřízněných rodů. (celkem 33)

interiér kostela

Varhany, které jsou považovány skutečně za unikát, zhotovil roku 1760 brněnský měšťan Jan Výmola.

varhany z roku 1760

Jaká byla původní oltářní výzdoba kostela, není známo. Hlavní oltář byl zřejmě umístěn jinak, o čemž svědčí zazděné okno za hlavním oltářem nynějším, který pochází z let 1781 - 1786 a je dílem slavného brněnského sochaře a architekta Ondřeje Schweigla.

K oltáři jsou přičleněny sochy sv.Petra se sv.Maří Magdalenou na jedné straně a sv.Pavla a sv.Veroniky na straně druhé. V celé architektuře i na sochařské výzdobě je na první pohled patrný vliv klasicismu.

Hlavní oltář zdobí překrásný obraz Nalezení sv.kříže od vídeňského malíře Maulpertsche, který nahradil starší obraz z roku 1673 od štýrského malíře Spiesse. Původní obraz je dnes umístěn v chrámové předsíni na levé straně.

Dva postranní oltáře - sv.Barbory a sv.Josefa jsou rovněž dílem Schweiglovým. Kromě toho jsou v kostele další dva postranní oltáře. Jeden s mariánskou tématikou a druhý dřevěný se sochou žehnajícího Krista, umístěný u postranního vchodu. Tento dřevěný oltář zhotovil doubravnický rodák, řezbář a mistr stolařský Josef Gerbrich.

Socha ukřižovaného Krista na hlavním oltáři je umělecké dílo sochaře J. Břenka a dvě krásně malovaná okna vedle oltáře věnoval kostelu ing. Osvald Životský roku 1905.

Mramorová křtitelnice je datována do roku 1601, z doby působení luteránského děkana Tobiáše Závorky Lipenského.

Mramorová křtitelnice

Ve zdech kněžiště je zazděno šest náhrobních kamenů a dva náhrobky jsou přímo v dlažbě. Hrobka pánů z Pernštejna je pod presbytářem a vstupuje se do ní po třinácti mramorových schodech. Dnes je však prázdná, neboť ji roku 1645 vyloupili Švédové obléhající hrad Pernštejn. Cínové a stříbrné rakve odvezli do Švédska jako válečnou kořist, kosti vysypali na zem.

Roku 1867 vystavěl v pseudogotickém slohu hr. Vladimír Mitrovský nákladem 70.000 zlatých důstojnou hrobku pro členy svého rodu. Nad vchodem čteme nápis:

Na oltáři v kapli hrobky je socha Krista od sochaře Emanuela Maxe z roku 1866.

socha Krista z roku 1866

Litinové rakve s pozůstatky zemřelých jsou rozmístěny v oddělené chodbě po obvodu hrobky, jak je znázorněno na dalším obrázku:

plánek hrobky Mitrovských

Na věži kostela bývalo celkem pět zvonů. Největší z nich "Hrubý" má nápis:

Menší zvon "Kříž" je nejstarší a pochází z roku 1525, tedy ještě před stavbou nynějšího chrámu. Zvon je ozdoben znakem Pernštejnů a má nápis:

Tři menší zvony "Poledník", "Maria" a "František", byly v první světové válce odebrány a použity na výrobu děl.

"Pozdvihovánek", jež měl své místo ve štíhlé věži uprostřed kostela byl přemístěn do kostela v Černvíře a "Umíráček" je dodnes umístěn v okně nad přístupovým schodištěm do hlavní věže.

- předchozí část
- závěr