městys Doubravník

Klášter v Doubravníku [8]

Podobně jako ostatní feudální rody, měli i Pernštejnové vlastní hrobku a to v rodové klášterní fundaci v Doubravníku.

Nápis nad portálem při vstupu do kostela Povýšení sv. Kříže vysloveně zmiňuje účel rodového mauzolea a nejinak tomu je i v pardubickém kostele sv. Bartoloměje, který sloužil Pernštejnům jako druhé, alternativní pohřebiště.

Jejich náhrobníky plně odpovídají pozdně gotickému a raně renesančnímu stylu znakových a nápisových desek. Jedná se o kvalitní, bílý mramor z nedalekého lomu v Nedvědici, z něhož je postavena i převážná část doubravnického kostela.

Hned vedle dveří do sakristie je náhrobník Kateřiny z Pernštejna, dcery Jana z Pernštejna a Bohunky z Lomnice. V jeho ploše jsou dva erby, horní pernštejnský - klasická zubří hlava s houžví v nozdrách a pod ním erb pánů z Lomnice v podobě orlího křídla.

náhrobník Kateřiny z Pernštejna

Obvodový nápis je tvořen gotickou rytou minuskulou, datování je římskými číslicemi. Většina slov je oddělena tečkami, mluvnické tvary číslovek jsou naznačeny nadepsanými koncovkami a vlastní jména nezačínají velkým písmenem.

Text oznamuje, že:

Hned vedle je druhý náhrobník Johanky Pernštejnské z Liblic, manželky Viléma z Pernštejna. Uprostřed desky je rytá znaková aliance pernštejnského znaku a erbu rodu z Liblic. Kolem jsou bohaté ozdobné rozviliny.

náhrobník Johanky Pernštejnské z Liblic

Obvodový nápis tvoří rovněž rytá gotická minuskule, datování je římskými číslicemi. Text obsahuje pravopisné chyby. Písmeno U = "v" a  š = "ss". Jednotlivá slova jsou oddělena tečkami a kupodivu zde není specifikován den úmrtí.

Ve slově "prnssteyna" chybí druhé písmeno -e- a ve slově "libic" chybí za třetím písmenem -l-.

Text oznamuje, že:

Naproti, na epištolní straně presbytáře, je náhrobník Jana II. Bohatého z Pernštejna a na Helfenštejně. V horních dvou třetinách desky je plasticky vyveden plný pernštejnský znak, obklopený bohatě rozvinutými přikrývadly. Dolní třetinu vyplňuje text.

náhrobník Jana II. Bohatého

Ten je, podobně jako u výše zmíněných, tvořen rytou gotickou minuskulí, ale vročení už je arabskými číslicemi. Dělení slov je označeno dvěma čárkami.

Text oznamuje, že:

V pořadí 4. je náhrobník Viléma II. z Pernštejna. Na tradiční obdélníkové desce je v horní polovině desetiřádkový nápis provedený rytou latinskou majuskulí a pod ním se nachází plný, plasticky provedený pernštejnský znak s bohatými přikrývadly a dvěma putii.

náhrobník Viléma II. z Pernštejna

Slova jsou oddělována drobnými kroužky, letopočet je zde vyjádřen slovy, ale je chybný. Vilém II. totiž zemřel až roku 1521 čili o rok později, než je uvedeno.

Text oznamuje, že:

Další náhrobník Vratislava I. z Pernštejna má uprostřed desky v prohloubeném poli plasticky provedený, plný pernštejnský erb s kolčí helmou v klenotu a s překrývadly vyplňujícími prázdný prostor. Znak zabírá zhruba dolní dvě třetiny plochy, zatímco nahoře je pozdně gotická arkatura ve tvaru oslího hřbetu se třemi vybíhajícími fiálami zdobenými kraby. Náhrobník byl původně uložen v podlaze kostela o čemž svědčí částečné ošlapání výzdoby a poškození obvodového nápisu.

náhrobník Vratislava I. z Pernštejna

Písmo je ryto gotickou minuskulí, vročení tvoří římské číslice, vynechaná písmena jsou označena nadepsanými vodorovnými hastami a vynechané koncovky jsou označeny apexem. Na konci první řádky je ozdoba v podobě velkého "X".

Částečně nečitelný text oznamuje, že:

Poslední, 6. náhrobník Jana I. z Pernštejna je mramorová, obdélníková deska, kde je v orámovaném poli vyrytý plný pernštejnský erb s kolčí helmou v klenotu. Okolí je vyplněno jako obvykle bohatými přikrývadly.

náhrobník Jana I. z Pernštejna

Slova nadpisu jsou oddělena závorkami v podobě lomených dříků, které připomínají písmeno "ƒ". Vročení má nahoře za číslicemi naznačeny koncovky. Při horním okraji vnitřního pole desky je pozoruhodné vyznačení autorství. V té době bychom čekali spíš nenápadný monogram, nebo kamenickou značku na méně frekventovaném místě...

Nicméně je evidentní, že kameník Ondřej, který na díle pracoval, zapomněl ve vročení vytesat "CCCC", a chybu pak řešil odkazem pomocí "x" a "+".

Text oznamuje, že:

Je pravděpodobné, že jako funkční náhrobníky, tedy jako uzávěra krypty, byly použity pouze nejstarší kameny zemřelých příslušníků rodu. Nasvědčuje tomu částečné ošlapání, patrné zejména u Vratislava I.

Dva nejmladší kameny, byly již umístěny rovnou na stěnu chrámu jako epitafy.

zdroj: Milan Hlinomaz a Jan Schwaller

Tímto článkem končí seriál o historii doubravnického kláštera. Pokud si chcete projít předchozí kapitoly, vybírejte z odkazů níže.

Sumář:

- Klášter v Doubravníku [1]
- Klášter v Doubravníku [2]
- Klášter v Doubravníku [3]
- Klášter v Doubravníku [4]
- Klášter v Doubravníku [5]
- Klášter v Doubravníku [6]
- Klášter v Doubravníku [7]
a dodatek
- Klášter v Doubravníku [9]