Kaplička na Bozince
Na mnohé otázky z historie Doubravníku dosud nemáme uspokojivé odpovědi.
A my se ptáme:
Vkrádá se domněnka, že kdysi zde bylo pohanské kultovní místo - božiště - a od toho tedy název Bozinka. Byl snad klášter v této končině založen za účelem vymýcení pohanských rituálů nastupujícími křesťany? Nebo název pochází jednoduše od některé příslušnice rodu Pernštejnů Boženy, či Boženky? Kaplička na Bozince byla kdysi zapálena bleskem a dlouho se nalézala v troskách. Až v roce 1897 byla obnovena v nové podobě. Traduje se, že cihly na stavbu byly ručně podávány řetězcem z obecní cihelny až nahoru na kopec. Jižní strana kaple je polokruhovitá. Byla snad postavena v době budování černvírské rotundy? Z Bozinky byl před jejím zalesněním přímý výhled k Brnu a v opačném směru na hrad Zubštejn. To bylo jak známo první sídlo Pernštejnů než ve 13. století vybudovali mohutný Pernštejn. (Samotný Zubštejn je od 15.století v rozvalinách.) Nebyla tedy snad Bozinka jakási hláska, odkud se předávali zprávy dále do krajiny? Tato domněnka se zdá být nejpravděpodobnější, protože samotný klášter i hrad Pernštejn a další objekty, musely být nutně stráženy... Při opravě kapličky v roce 1970 bylo pod omítkou objeveno množství fresek a starých nápisů ze 17.století, podobné jaké se nacházejí v chodbách Pernštejna. Strážní poslání objektu by dosvědčovaly i střílny objevené v obvodovém zdivu. Bohužel jak nápisy, tak střílny byly zazděny, aniž by je kdo alespoň ofotografoval. Další oprava kapličky na Bozince se konala u příležitosti sta let jejího obnovení roku 1997, ale nebyly objeveny žádné další nálezy. A tak dál toto místo a jeho poslání zůstává zahaleno tajemstvím, až do doby, kdy bude třeba proveden slibovaný archeologický průzkum. / zdroj: L. Mazáč - DOUBRAVNÍK /
|