Geologie Doubravníku [3]
Silnice k Borači vede širokým úvalem mezi "Pláňavou" a "Bozinkou", který vrcholí v "Rovinách" u božích muk.
Boží muka v Rovinách nad Doubravníkem
Z trojice nádherných lip na tomto místě dnes zbyla jediná. Opodál v jejím stínu se krčí tzv. smírčí kámen, - památník tragické události.
Odbočíme-li vpravo, na hřeben "Hlaváčova", naskytne se nám zajímavý pohled na údolí zvané "Propadlí", které se rozprostírá dále k Borači.
Pohled z Hlaváčova do Propadlí
Nás však bude z geologického hlediska zajímat hlavně příčný hřbet, na kterém stojíme. Má totiž mimořádný význam pro vysvětlení tvarů povrchu celého okolí.
Každá řeka si, jak víme, hledá pro svůj tok místa nejmenšího odporu. Tak i řeka Svratka cestou z Nedvědice sledovala před neogenní záplavou velmi přesně oslabenou zónu styku fylitového pásma s bítešskou rulou.
Náhle však v doubravnickém údolí ostře odbočuje na Prudkou a kolem "Sokolí skály" pokračuje k Tišnovu.
1) Bozinka 2) Pláňava 3) Sokolí skála
Zmíněný příčný hřbet pro ni musel být tedy mocnou překážkou, které se raději vyhnula.
Kdyby rychlost eroze byla větší, než rychlost zdvihu příčného hřbetu, řeka by si postupně vyhloubila koryto v "Rovinách" kolem božích muk, prorvala by příčný hřbet a tekla přes Propadlí k Borači. K tomu ovšem nedošlo. Zvedavý pohyb kry byl již zde v době ústupu neogénního moře ukončen a řeka se vydala cestou menšího odporu kterou teče dodnes.
Výskyt mořských jílů v údolí na sever od Hlaváčova a nálezy fosílií solitérních korálů pod "Rovinami" potvrzují, že hladina moře musela být výše než skalní podklad příčného hřbetu.
Poklesem hladiny se hřbet stával postupně mělčinou a průlivem. Voda tu sice ještě proudila směrem k jihu, ale současně si už hledala snadnější cestu předurčenou tektonickými zlomy. Štěrkové terasy na "Jarcové" jsou z místních materiálů - nevznikly tedy činností řeky, ale byly vytvořené příbojem ustupujícího moře.
V jílech Propadlí se dodnes nacházejí fosílie korálů, dírkonožců, ježovek, ostnokožců, ramenonožců, břichonožců, mlžů ryb aj. V doubravnickém archívu máme roztříděné zkameněliny, které nasbírali žáci základní školy pod vedením tehdejšího ředitele Leopolda Mazáče.
A co vy? Nechcete také zkusit štěstí?
zdroj: RNDr. Stanislav Vosyka, CSc.
Pradávná i současná geologie Doubravníku