Doubravnické hody 2009
Po dobu posledních tří let účinkovala více méně stabilní sestava stárků. Přístup a výkon mladých děvčat a chlapců nejen o hodech ale i v rámci vystoupení při oslavách 800. výročí první písemné zmínky o Doubravníku, byl vysoce hodnocen.
Tím tato parta určitě přispěla k tomu, že když nastal čas obměny a omlazení, projevil se nebývalý zájem z řad nastupující generace. Protože se hodové slavnosti nejen u nás v Doubravníku označují jako tradiční, došlo k tomu nejlepšímu způsobu naplnění významu tradice, kterým se rozumí mezigenerační předávání zvyků a obyčejů. Letošní sestava, která se samozřejmě nemohla obejít bez jádra zkušených "harcovníků", nás svým výkonem mile překvapila a proto se budou hody 2009 řadit určitě k těm nejpovedenějším.
Čtenáři našeho zpravodaje si jistě nemyslí, že hody jsou jen o tom, že si pár ochotníků pozve kapelu a uspořádá průvod. Přesto bych chtěl v krátkosti uvést, co všechno se při přípravě a v průběhu tohoto představení udává. Označení jako představení není přehnané, protože ve výsledku je "na scéně" téměř 70 účinkujících.
K přípravě hodů se musí přistoupit nejpozději v květnu, kdy se začíná formovat sestava stárků. Protože během školních prázdnin je velice obtížné stanovit termín tak, aby se všichni mohli sejít, je nakonec celkem napínavé, kolik se jich na začátku září sejde k informativním schůzkám. Na těchto schůzkách se probírají organizační záležitosti, například kdo bude hlavním stárkem, kdo zajistí jaký materiál (doslova od stromu na máj až po špendlíky) a probíhá školení, jak budou hody probíhat, aby se dodržel jejich tradiční ráz.
Doubravnické kroje neodmyslitelně patří k hodům a proto také probíhá instruktáž, jak se o kroje starat, jak si je správně obléct. Tohoto školení se ujímá ten nejpovolanější, a to je pan Vladimír Jirčík. Bez jeho obětavého přístupu si nelze představit konání doubravnických hodů v takovém rozsahu v jakém je v současnosti máme. Vždyť činnost při údržbě, vydávání a zase zpětnému uložení téměř 300 ks součástí krojů se nepočítá na hodiny, ale týdny tvrdé práce. Zdá se Vám toto číslo přehnané? Počítejte se mnou: páni mají na sobě 6 ks, dámy 11 ks, bylo 15 párů a pak je tu kat, pomocník, ortelisté, rychtář, laufři, malá chasa a další. Pan Jirčík je také autorem psaného scénáře, kterým se všichni účinkující řídí.
Dostatečně v předstihu je rovněž nutné zamluvit a objednat další aktéry. Bohužel není možné zajistit z domácích zdrojů zejména pardony a bryčky, a proto si je musíme najímat. Hudební doprovod nám už po několik let zajišťuje ke vší spokojenosti Bystřická kapela, která už má naše hody tak zvaně v malíku.
Samostatnou kapitolou je ortel, o jehož zajištění se v posledních letech stará kompletně (od výběru a zrýmování jednotlivých historek, přes ozvučení až po přednes) v dobrém slova smyslu "Sedláčkův klan". Určitě jednou z fyzicky nejnáročnějších funkcí je nesení "Velkého chlapa" a ti co se tohoto úkolu zhostí, mají můj obdiv.
A tak, když už je více méně jasné, co kdo bude vykonávat, začne v posledním týdnu před hodovými slavnostmi kolotoč příprav, který organizátory zaměstnává prakticky každý den. Když jsme u těch kolotočů, tak určitě všichni návštěvníci letošních hodů zaznamenali, že letos jsme se bez nich museli obejít. Nebyl to úmysl ani pochybení ze strany organizátorů, ale ke zrušení došlo na poslední chvíli ze strany provozovatele pouťových atrakcí. Podařilo se zajistit vyžití alespoň pro nejmenší. Na druhé straně se dá říct, že to mělo i kladnou stránku v tom, že nebylo rušeno představení pod májí a hudba k tanci.
Po té, co zajistí správce obecních lesů Petr Koukal vhodný strom na máj, je v pátek před hody poprvé viditelné jak se stárci a stárkové staví k práci. Příprava a stavba máje je jednou z nejriskantnějších a nejnamáhavějších operací, která se neobejde bez profesionální pomoci, kterou už po několikáté nezištně vykonává Josef Vojta. Ruku k dílu přikládají další ze starších a zkušených dobrovolníků v čele s panem starostou. Děvčata mezi tím zhotoví několik set krušpánků s mašličkami, kterými se pak zdobí všichni účastníci a návštěvníci o nedělních slavnostech.
Když je vztyčena máj, je nutné dokončit výstavbu tanečního parketu a zábradlí. Od této chvíle je máj neustále pod dozorem střídajících se stárků, protože podle staré tradice se mládenci hlavně ze sousedních vesnic snažili o její skácení. Nejmladší účastníci průvodu, kteří se starají o převážení berana si připraví malý žebřiňák, který slouží v sobotu jako zásobovací vozidlo na přepravu vína. Páteční příprava končí až po setmění, pro hlídače až nad ránem.
V sobotu před polednem už musí být zahájeno vázání šátků, aby se stihlo včas vyrazit s kapelou do všech koutů Doubravníku. Zvaní končí znovu v podvečer a následuje další střídání směn pod májí a dokončování výzdoby okolo parketu. Na nedělní mši je třeba být v plné parádě, a když si uvědomíme, že oblékání do kroje a vázání šátků pro všechna děvčata zabere několik hodin, je jasné, že na odpočinek moc času nezbývá. Slavnostní nedělní mše je znovu ozdobena účastí krojovaných párů a každý pár přináší milodary, které v posledních letech zajišťuje paní Bracková.
Na nedělní oběd zbývá maximálně hodinka a to nejen stárkům ale i dalším důležitým účastníkům slavností a těmi jsou domácnosti pana starosty a hlavních stárkových. K těm totiž vyráží hned po obědě celý mnohačetný průvod všech účastníků slavností pod májí. Po přednesení tradičních proslovů je na těchto zastávkách pro průvod připraveno pohoštění, za které by se nemusela stydět ani menší svatba. Mohu doporučit všem, kteří to ještě neviděli, že žádost o povolení hodů u starosty a ceremonie u hlavních stárkových je představením, které Vás pobaví a stojí za to shlédnout.
Vzhledem k tomu, že se Doubravník stále rozrůstá, nelze bohužel z časových důvodů projít se slavnostním průvodem všechny ulice. I tak se na náměstí už pravidelně přichází s mírným zpožděním, ale většině hostů až tak nevadí. Je totiž připravena možnost výborného občerstvení, díky detašovanému pracovišti místního pohostinství, které je zbudováno hned vedle kašny. Po oba hodové dny také hodně hostů ochutná burčák i grilované maso, které je k mání vedle cukrárny na náměstí.
S příchodem průvodu a po seřazení jeho účastníků na i kolem parketu, je ze sroceného davu cítit jisté vzrušení. To vyplývá ze zvědavosti, kdo si z našich spoluobčanů zajistí nesmrtelnost uvedením v ortelu. V tomto okamžiku, kdy už je většině diváků celkem znám obvyklý průběh ceremonie, se dostavuje téměř pro všechny účinkující úleva z dobře vykonané práce. Těmi, kteří jsou v trémě do poslední chvíle jsou ortelisté a katovský pár s pardony, kteří mají svůj výstup až na závěr.
Čím se provinil beran v průběhu uplynulého roku, si všichni pozorně vyslechnou. Pokud je inspirátorem historky někdo neznámý, stává se předmětem diskusí do úplného odhalení. To však trvá maximálně nadcházející týden. Kat, který je na oko zklamaný, že nemůže "berana stíti" zabodává svoji šavli do parketu a pak už nic nebrání tanci. Letošní počasí je vlídné a tak se dá vysedávat až do setmění. Mládež, která byla hlavním účinkujícím, se zaslouženě baví do noci. Hody končí, v nadcházejících dnech je třeba vyprat, vyčistit a vrátit všechny součásti krojů a uvést náměstí do původního stavu.
Věřím, že letošním účinkujícím to důležité utkvělo v paměti a příští rok budou hody pro ty, kteří si je chtějí užít, určitě znovu lákavé a krásné.
Petr Navrátil
Fotogalerie z hodů 2009
je pro lepší přehlednost rozdělena do dvou částí: