městys Doubravník

přeskočit úvod

Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce, zábavy hojné, milé velice.

Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba,abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.

Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.

Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:

§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.

§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.

§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.

§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.

Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.

Obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomu poslední amnestie. Dnes konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.

Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.

Tato obžaloba je datována dne 13. září 2009, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte Érdeho z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.

A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.

Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.

Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.

1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.

Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.

Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.

2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.

Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!

Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!

1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.

2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to s ním však k zlosti.

Včera beran, velký hříšník, dostal strach z popravy,
opil se on do němoty, tak jak káží mravy.

Dnes má hroznou kocovinu, a tak plný zloby
dobrovolně přede svědky, vzdal se obhajoby.

Teď si v jeho přítomnosti, vyslechněte lidé zlatí,
soupis zločinů pro které kat ho dnes o hlavu zkrátí.

Abychom si v Doubravníku
spokojeně mohli žíti,
naši místní hospodáři
musí na nás denně dříti!

Tuhle chodník vydláždili,
tam spravili silnici,
jsou to prostě namouduši
spolehliví chlapíci!

Mezi nimi beran hříšný
plošinu má na starosti,
a svými průšvihy denně
starostu přivádí k zlosti!

Nemohl se skopec dál už
dívat na svou pivní cíchu,
pro kterou byl celé roky
spolupracovníkům k smíchu

a tak jednou do Tišnova
krátký výlet podnikl,
a tam si u Klepárníka
koupil nový bicykl...

S manželkou teď každou chvíli
jezdí někam na túru,
a na kole pěstuje si
mužnou muskulatůru!

Každodenně na šichtu
v elegantním posedu
z Rakovce se beran řítí
na svém velocipédu...

Jednou takhle na tkalcovně
ráno tolik spěchal,
že bicykl o plošinu
opřený si nechal,

honem z dílny do kabiny
beran vercajk vynáší
a s plošinou jako vítr
směrem k Žďáru peláší.

A tam na montáži potom
tolik práce měl,
že na kolo celý den si
ani nevzpomněl.

Až když navečer se sjíždí
hospodáři sedření,
u brány si beran všiml
podivného dláždění!

A když přišel ještě blíže
zírá chudák jenom němě,
jak se tam bicykl válí
zalisovaný do země...

To si ráno na své kolo
malý pozor dal,
plošinou si přes něj, trouba,
z brány vycouval!

§ kolo Drápalík
- podej nám sem po štamprdli, ať dostanem cvik!

Rybařina - toť koníček
nadmíru je bohulibý,
naneštěstí nejde u ní
vždycky jenom o ty ryby...

Také beran z Pláňavy si
zálibu v ní našel,
s kamarády každou chvilku
k rybníku si zašel...

Letos zase celá parta
po celotýdenní dřině
vyjela si zarybařit
k rybníku ve Strachotíně!

Po cestě si ve vozidle
chlapci dlouhou chvíli krátí
hecováním o to, kdo se
s větší rybou domů vrátí.

Jen co beran zaparkoval
u břehu do mlází,
už udičku do rybníka
natěšeně hází.

Jenže hned jak do držáku
zaklesly své lesklé proutky,
začaly se probouzeti
také jejich pivní choutky.

A že široko daleko
kolem žádný stánek není,
rozhodli, že odskočí si
na kraťoučké občerstvení...

Do hospůdky ve vesnici
udělaj si výlet krátký,
tam si dají jedno rychlé
a v tu ránu budou zpátky...

V putyce však rybářům se
nepříjemná ta věc stala,
že pěnivá dvanáctka jim
trošku více zachutnala,

tak namísto by u břehu
hlídali si udice,
radši celé odpoledne
nalívaj si palice...

Po desátém pivu na stůl
položili bankovky,
a zpět k vodě vyrazili
zkontrolovat úlovky...

Jak tak zpátky potácí se
tahle parta řádně zpitá,
najednou se chlapcům na břeh
nepříjemný pohled skýtá.

U opuštěných udic tam
neznámá postava stojí
a rybáři neposední
hnedle tuší, že jsou v loji.

V tu ránu co k němu došli
místo dlouhých pozdravů
porybný hned na ně sype
paragrafy z rukávu:

"Přestupkem je bezesporu
pruty nechat bez dozoru!
Bordel tady necháte
a hned chlastat spěcháte,

jen si hezky běžte zpátky,
klidně se zas chopte sklenky,
předtím však mi všichni pěkně
odevzdáte povolenky..."

Tak se výletníci domů
vracejí se smutnou tváří,
dobře ví, že letos už si
určitě nezarybaří...

§ rybářské lístky v řiti
- nalej, ať nám očka svítí

Naši milí páni radní
nejsou nevzdělanci žádní,
v okolí jsou známí svým
uměleckým cítěním!

Však se taky každým rokem
koná u nás vždycky dosti
všelijakých kulturních a
společenských událostí.

Ať je léto nebo zima,
večer nebo ráno,
máme prostě o zábavu
vždycky postaráno!

Koncem června v areálu
na Střelnici hostoval
jeden velmi netradiční
bigbítový festival...

Organizátoři stany
už od rána stavějí
a máničky z celé země
do vsi k nám se sjíždějí.

Zástupci všech generací
všichni v dobrém rozmaru,
městysem se potloukají
v kořalkovém oparu...

Když pak první libé tóny
roznesli se do vesnice,
marně tetky na Pláňavě
zavírají okenice...

Beran se svým kamarádem
zasedání zrovna měli,
u slivovičky si spolu
pořádně zadováděli

a když potom nový den už
na Doubravník zvolna sedá,
beran další plnou láhev
ve spižírně marně hledá...

Jak si hoši rozchlastaní
hledají zábavu jinou,
napadlo je podívat se
za tou naší omladinou,

a tak nočním Doubravníkem
klopýtají na zábavu,
v peněžence ani floka,
slivovice plnou hlavu...

Na Střelnici čeká je však
přivítání potupné,
dovnitř prý se nedostanou,
nemají- li na vstupné.

že beran mistrně ale
zvládá improvizaci
pořadatele hned klame
briskní mystifikací:

"Co to má být za chování,
kdo má tohle snést?
Copak chlape vážně nevíš,
s kýmže máš tu čest?

Já jsem tady v Doubravníku
starostova pravá ruka,
ten mi dnes dal ku pomoci
tady toho hromotluka,

a že prý pohlídat máme,
jestli při tom zmatku
neděláte nám tu hoši
ze Střelnice skládku!"

Už se těší jakže hned, co
protáhnou se do davu,
seženou nějaké známé
a přepijí únavu...

Pořadatel že však nebyl
žádná tupá hlava,
hnedle dva plastové pytle
beranovi dává,

a tak příští dvě hodiny
beran se svým nohsledem
pod organizátorovým
ustavičným dohledem

a za stálého posměchu
bavících se dětí,
místo paření sbírají
na Střelnici smetí...

§ obecní uklízečka,
- podej to zas dokolečka!

Rozhodl se loni v létě
jeden beran z Pláňavy,
že za uspořený peníz
synkovi dům postaví.

"Jaképak s tím cavyky,
šikovné mám zedníky,
pár dělníků sedřu z kůže
a kluk za rok bydlet může!"

Ukrajinci kmitají,
cihly od ruk lítají,
s jeho bankovními zdroji
hrubá stavba hnedle stojí!

Aby brzy střecha byla
na té stavbě vkusné,
beran dřevo na vazbu si
levně zjednal v Brusné.

Už je všechno připraveno,
beran klády stáhl z meze
a už si je na LIAZce
domů na Pláňavu veze...

To by ho však nenapadlo
ani ve snu plném hrůz,
cože touhle prkotinou
odstartuje za cirkus!

Zatímco si doma totiž
večer v klidu pospává,
vyrazila k Doubravníku
z Řepky trestná výprava

a v ní rozčílený chlapík
s dvěma kamarády
jede zjistit, kdože mu to
z lesa odtáh' klády...

Náhoda však tomu chtěla,
že v tom zmatku převelikém
pantáta berana splet si
s místním olympionikem

a tak místo na Pláňavě
tihle rozzuření lovci
svou škodovku stodvacítku
zastavili na Rakovci...

Když se pak nic netušící
pokrývač ven vykulí,
chlápek hnedle na něj spustil
hysterickou fistulí:

"Vrať mi moji kulatinu,
ty jeden zlodějský smrade,
nemysli si, že nepoznám,
když mi někdo v lese krade!

Hned ukaž, kams dřevo schoval,
nedělej z nás hlupáky,
sic na tebe loupežníku
zavolám esenbáky!"

Střechmistr na pištícího
dědu nechápavě čumí,
a z toho co poslouchá tam,
ani slovu nerozumí...

Nakonec však přece jenom
vše se v dobré obrátilo
a dřevo se původnímu
majiteli navrátilo,

beran totiž z celé stavby
takový měl tenkrát stres,
že, když si jel pro své klády,
sekl se o jeden les.

Dobrou radu tady máme,
beranovi rádi dáme:
Budeš-li po dřevě toužit,
nemusíš se s platbou soužit,

běž do nejbližšího lesa
naber si, co hrdlo ráčí,
však, až zase přijedou si
pro tebe nějací rváči,

tak se všichni tady jistě
pobavíme náramně,
až za tebe někdo jiný
dostane zas po tlamě!

§ vzal si špatnou mapku,
- honem nalej, ať už ztratím klapku!

Každý moudrý potvrdí, že
z volů budou vždy jen voli,
i kdyby vystudovali
třebas tři vysoké školy

a chlastáš- li jako duha,
budeš pro smích lidem všem,
bez ohledu na to kolik
titulů máš před jménem.

Každoročně v červenci se
koná akce vždy stejná,
která pečuje o zašlou
slávu hradu Pernštejna

a poslední léta také
my máme to štěstí,
že část programu se koná
u nás na náměstí.

Poté co poslední ročník
vykoledoval si věru
neobvyklý zájem různých
anonymních diskutérů,

i naši hasiči chtěli
vysloužit si ovace,
a tak letos chopili se
celé organizace!

"Když máme to výročí,
ať se kasa protočí,
to co vloni zmohli radní
zvládne hasič levou zadní!"

Už je všechno připraveno,
muzika už libě hraje,
na náměstí sjíždějí se
cisterny z celého kraje.

Beran - mladý hoteliér ...
snadného výdělku chtiv
vykutálel hned do parku
několik stoveček piv

a tam, přímo v centru dění,
postavil si stánek,
netušil, že jeho plán má
jeden slabý článek...

By jak správný podnikatel
sám se nešpinil prací,
najal beran na obsluhu
spolehlivou formaci.

Aby totiž každé pivo
mělo přesnou míru,
svěřil pípu hned trojici
mladých inženýrů.

Jenže pustit tuhle trojku
k naraženému sudu,
tím si beran předem řekl
o pořádnou ostudu.

Ten kdo totiž inženýra
k pivu sám od sebe strká,
jako by si dobrovolně
do kurníku pouštěl vlka!

Tak zatímco v dlouhé frontě
hosté musí hubu sušit,
mladíci od popíjení
nechají se zřídka rušit...

Sklenky padají jim z ruky,
místo koly lijí rumy,
na zoufalé zákazníky
jenom nechápavě čumí...

Jeden usnul na lavičce,
druhý sotva trefil domů,
třetí inženýrek, ten si
nablil snad i do diplomu...

Proto dneska lidé zlatí,
beran jistě hlavu ztratí,

kdyby totiž tenkrát radši
za pípu si stoupl sám,
nemuseli tihle tři dnes
ostudu mít jako trám!

§ párty jenom pro obsluhu,
- nalej, ať nám to jde k duhu!

Jedna vnadná paní z Brda
na své půvaby je hrdá,
k tomu ještě často ztrácí
své zábrany v restauraci,

není proto žádným divem
že je tato žena,
v mužské části kolektivu
velmi oblíbená!

Jednou se zas zastavila
na náměstí v šenku
na tu svoji pravidelnou
podvečerní sklenku.

Jenom co se usadila
chlapi už ji v merku mají
a hnedle si ze všech koutů
hospody k ní přesedají.

V tu ránu se předhánějí
tihle samci hloupí,
který z nich jí luxusnější
aperitiv koupí,

a jak tam tak před ní hoši
dělají ze sebe šašky
chudák ženská za chvilku už
ochutnala z každé flašky.

Když pak každý z chlapů žmoulá
peněženku prázdnou,
a tím pádem objednávky
povážlivě váznou,

sbalila si svých pár svršků
oblékla si vestu,
a do noci vykročila
na zpáteční cestu.

Možná vichr ze severu
prochladil jí všechny kosti,
či tím mohly býti vinny
na terénu nerovnosti

nebo prostě zanedbala
v pití tréninkovou dávku,
každopádně najednou jí
nohy vyhlásily stávku.

A tak milostivá dáma
obsluze je k smíchu,
když přímo pod okny ryje
hubou do chodníku!

Beran, snad že chtěl si získat
pověst džentlmena,
bezvládnou paninku hned si
hodil na ramena

a studenou nocí se s ní
Doubravníkem plouží,
po sladké odměně v duchu
možná trošku touží...

Najednou však ouha ouha
na Brdo je cesta dlouhá

a takovou tíhu vláčet
není lehké dílo,
vždyť jenom ty prsa mají
aspoň přes pět kilo...

A tak, když mu došly síly,
beran unaveně prsknul
a za mostem tuhou dámu
na zem do pangejtu mrsknul.

Že ji ale nechtěl nechat
na pospas mrazivé noci,
beran spolehlivou sílu
zavolal jí ku pomoci.

Tak potom při probuzení
dáma oči kulí
na to, jak ji policista
pleská po papuli...

Od té doby takhle děva
do rynku když vypraví se,
pro všechny případy řádně
na cestu vždy připraví se,

na krk klíče pověsí si
k tomu lístek s adresou,
však v nejhorším četníci ji
zase domů odnesou...

§ chlap by skončil na záchytce,
- je to prostě ostuda,
nalej něco, nevidíš,
že naštvanej jsem do ruda...

Další příběh snad vám nyní
podá důkaz dostatečný,
automobil že je sluha
cenný, ale nebezpečný!

Jistě jste v poslední době
zachytili, milí hosti,
neobvyklý nárůst v místních
řidičů nehodovosti,

Snad přítomní bourající
nebudou teď na mě křičet,
když jenom pro oživení
dovolím si krátký výčet.

Začalo to ještě v zimě
když k nám přišel první mráz,
a mladý řidič podlehl
vábení pohlavních žláz!

Do Borače na zábavu
vyjel truhlář sexuchtivý,
bohužel libido předtím
tišil několika pivy!

Jak si to k Borači šine
hošík lačný po styku,
než se nadál, s volantem už
marně cloumá ve smyku...

A že trojka pod kůží moc
nedodá vám rozvahu,
žádný div, že Mazda hnedle
střechou ryje ve svahu...

K smrti vylekaný floutek,
teď už bez všech hříšných choutek,

rozmláceným předním oknem
z auta ven se plazí,
a pro odtah zpátky domů
honem si to razí...

Dnes ten hošík z náměstí
může mluvit o štěstí
že to jeho noční rallye,
policajti neviděli,

neb kdyby jim do trubičky
dýchl, vsázet by se dalo,
že i v zimě u Borače
krásně by se zelenalo...

Další řidič málem stal se
obětí své záliby,
když svou Navarou si vyjel
až do Osik na hřiby...

Jak si to tak svižně frčí,
pleškou na cestu si svítí,
náhle kouká jak do cesty
statný srnec se mu řítí!

Kola kouří, brzdy kvílí,
strach se v očích zrcadlí,
auto sjíždí ze silnice
a proráží zábradlí

a když vůz konečně stojí,
chlapík hned se v potu koupe,
když z okýnka kouká, jakže
Nissan nad strží se houpe...

Naštěstí i tenhle příběh
nakonec nám šťastně končí,
auto za týden zas jezdí,
na Pláňavě voní srnčí

jediné co řidiči tak
zahání úsměvy z líce,
je, že oblíbené spodky
musely do popelnice...

A nakonec jeden děda
nechtěl zůstat pozadu,
a tak svému sousedovi
trošku zválel zahradu.

Když si, jako každodenně,
auto doma poklízí,
skončil jeho malý omyl
nepříjemnou kolizí!

Když si totiž pantáta
vylez otevřít vrata,

zničehonic marně dumá,
co se stalo za chybu,
že stojící automobil
dal se sám do pohybu.

Nechci to tu rozmazávat
budeme jen velmi struční,
jednoduše zapomněl si
zatáhnouti brzdu ruční!

A jak se tak kolem něho
vůz z kopečku dolů řítil,
v touze zvládnout situaci
pán se za nárazník chytil.

Že vozidlo zastaví, to
myslel si snad z kraje,
místo toho za škodovkou
bezvládně jen vlaje

a že cestou automobil
pořádný švuňk chytl,
sousedovi zboural plot a
do zahrady vlítl...

Teď beranovi za vinu chci dáti
než kat konečně o hlavu ho zkrátí,
že kvůli němu zločin ve vsi bují
a řidiči vyhlášku ignorují!

§ vypečení motoristi
- nalej, už jsme dlouho čistí!

Ať si kdo chce co chce říká,
jedna věc je jistá,
nikdo nemá lepší práci
nežli policista!

Celou šichtu jen si hraje
se služební zbraní,
z pohodlné kanceláře
pomáhá a chrání...

Však i u nás v Doubravníku
pár četníků máme,
o jednom z nich chviličku si
teď popovídáme.

Beran, to je policista
jak tělem, tak duší,
však mu také nažehlená
uniforma sluší,

k alkoholu nemá sklony,
morálně je bezúhonný,
bystrá hlava, silné pěsti,
denně kondičku si pěstí,

však se také Doubravníkem
donedávna neslo,
že Paroubek už mu chystá
ministerské křeslo...

Letos však na jeho dosud
běloskvoucím štítě,
řádný škraloup způsobilo
jeho vlastní dítě!

Nezletilý synek vyjel
na Prasečák na zábavu,
od toho dne chudák beran
starostí má plnou hlavu.

Protože hošíka tanec
nepřivádí k varu,
místo rejdů na parketu
zamířil hned k baru,

tam obsluze s lahví vodky
tenhle mladý chlapík,
předved tanec známý jako
Doubravnický kvapík!

Naneštěstí, dřív než chlapec
stihl propít všechny love,
zjevili se mezi dveřmi
tatínkovi kolegové

a hned jedna z uniforem
za mladíkem pospíchá,
v tu ránu hoch vyděšený
hrůzou ani nedýchá!

Sotva zpitý dorostenec
do fujary foukl,
statný esenbák na displej
překvapeně koukl,

a za krátko pubescent se
do oktávky smutně souká,
po cestě na služebnu mu
nad hlavou majáček houká...

Na berana tak té noci
místo poklidného spaní
čeká na stanici spousta
omluv, proseb, přemlouvání,

a když synka konečně si
z Brna veze zpátky sem,
pomalu se v duchu loučí
se služebním postupem...

Že už o výchově dětí
také něco víme,
beranovi neznalému
rádi poradíme,

Abys milý chlapče zase
nemusel si příště,
jezdit pro synka na svoje
vlastní pracoviště

a abys už se svou chotí
nebyl nucen nikdy víc,
poslouchat výchovné rady
sociálních úřednic,

až zas hošík bude žíznit
ať ti řekne předem,
pak se s tebou může ožrat
doma pod dohledem...

§ co se v mládí naučíš...
- Nalej, vždyť nás usušíš!!!

Příručka pro záletníka
hned na první stránce říká:

"Kdo bližnímu svému šlape
po rodinném štěstí,
nemůže se potom divit,
když dostane pěstí..."

Také beran za mladých let
v okolí byl známý dosti
svojí neukojitelnou
sexuální výkonností

a paničky nezadané
vždycky se už z dáli
nemravnému vojákovi
raděj vyhýbali...

Pár let zpátky ale beran:
řek si: "Už na ženský drbu"
a zvolil si klidný život
v teple rodinného krbu.

Přivedl si milou slečnu,
do roka s ní synka zplodil
a od těch dob kolem ženských
širokým obloukem chodil.

Letos ale způsobilo
spoustu nepříjemností,
když si beran musel projít
těžkou zkouškou věrnosti!

Kdo by se mu taky divil,
stává se holt zřídka,
že na vás dostane zálusk
vilná čtyřicítka...

Právě takovou paničku
jednu máme taky tady,
co berana nešťastného
lákala na svoje vnady!

Jako laňka si je nese,
v hospodě se před ním třese,
kořalky mu kupuje,
volnou lásku slibuje...

Celé tohle lovestory by
možná skončilo i hezky,
to by však nesmělo dojít
na nemravné esemesky.

A když už si trouba beran
nechával je v telefonu,
měl si mobil radši držet
od své staré na sto honů,

on ho místo toho nechal
ležet doma na kredenci
a ženě k přečtení nabíd'
svou hříšnou korespondenci...

To vám bylo facek, řvaní,
když té rozzuřené paní
po návratu od pluku
hoch se dostal pod ruku!

Beran za tuhle botu
seká už jen dobrotu
a věrnost před svojí ženou
musel slíbit na kolenou!

Později však mladá dáma
řádila ještě více,
když jí na Střelnici do ruk
padla chlípná svůdnice.

Jak ji paní beranová
spatřila, hned zatla pěst
a do překvapené lady
začla mydlit ostošest...

Připišme teď mezi další
beranovy viny
i zpráskané záletnice
četné podlitiny,

pár z nich dodnes ještě vidět
na zadnici dámy je,
možná coby připomínka
výhod monogamie...

§ oběma rozbila huby,
- nalej, ať nám trnou zuby...

obžaloba:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to zločiny,
kterých je tady přítomný beran viník jediný.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.

Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.

obhajoba:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:

• tomu, co po bicyklu plošinou si jezdí, odkazuje beran svoje slechy, aby příště lépe poznal, až se budou mačkat plechy
• rozchlastaným rybářům odkazuje kus své tvrdé palice, aby příště porybný jim nesebral i udice
• těm, co na Krákoru sbírali odpadky, odporoučí svoje játra, protože s vlastními jim tělo chátrá
• tomu co v jiném lese bere dřevo, odkazuje svoje slepé střevo
• tomu, co inženýry místo práce nechá chlastat, odkazuje beran svoje pysky, aby příště konečně ze stánku měl zisky
• té, co četníci ji u silnice budí, odporoučí své bradavky k tomu, aby mužští průvodci ji příště odtáhli až domů
• podařeným řidičům odkazuje kapičku své moči, aby se už naučili, jak správně volantem se točí
• policistovi, co pro synka si ke kolegům jezdí, odkazuje levou půlku řitě, aby příště lépe uhlídal si dítě
• nadsamci z Rakovce odporoučí svou stolici v tubě, aby modřiny si měl čím namazat, až od ženy zas dostane po hubě
• svůj jazyk odporoučí starým drbnám, které si svůj sedrali, když o cizí věci se staraly
• radním, kteří letos hody uspořádali a berana tady tak ostouzeli, odporoučí jen špatné části svého těla, aby z toho zase byla pěkná mela
• a pánům muzikantům odporoučí svůj ohon, aby mu zatroubili o pardón

Pardón, pardón !!!

za sepsání děkujeme Ing. Petru Sedláčkovi

celý text ortelu si můžete stáhnout Z D E  

Pro pamětníky:

Ortel 2004 | Ortel 2005 | Ortel 2006 | Ortel 2007 | Ortel 2008