Informace z úřadu

Krátce před velikonočními svátky nás překvapila příroda, kdy síla větru chvílemi dosahovala rychlosti vichřice a způsobily polomy a vývraty v lesích a velmi často zahradila i cestu. Dva dny za sebou směrem ke Klokočí spadly stromy přes silnici. V Křížovicích se zlomila část lípy a zahradila cestu. Na Pláňavě spadly dva stromy na chatu. Naštěstí neponičily chatu vážným způsobem.

V těchto nebezpečných případech nám pomohly jednotky profesionálního hasičského sboru Tišnov a sbory dobrovolných hasičů Doubravník a Nedvědice.

Hned opodál výše zmíněné chaty se vyvrátily dva stromy u stezky nad prameništěm a zůstaly viset na ostatních stromech. Ještě dnes, když procházíte lesy, je vidět mnoho stromů popadaných nebo visících na ostatních stromech a nějakou dobu potrvá jejich odstranění. Proto Vás prosíme o obezřetnost při vstupu do lesa.

Co nepatří do kanalizace

V minulém zpravodaji jsme podrobně popsali, co všechno nepatří do kanalizace. Protože však neustále přetrvávají problémy se zanášením čerpadel hygienickými potřebami, připomínáme, abyste do kanalizace nevyhazovali žádné hygienické potřeby typu: dětské pleny, vlhčené ubrousky, dámské hygienické potřeby, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály. V nich jsou kromě celulózového podílu také vyztužené vrstvy tvořené plastovými foliemi. Plastové části těchto potřeb ve vodě nepodléhají rozkladu, na rozdíl od papíru či buničiny a dokážou zanést, případně zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Opravy čerpadel jsou finančně nákladné. Následná nefunkčnost čerpací stanice může navíc vést k nebezpečí zatopení kanalizace i suterénů napojených nemovitostí.

K odpadům

V poslední době se opět zvýšil počet tzv. černých skládek. Jedná se zejména o lokalitu v Báckách, kde je bohužel dodnes umístěn materiál z výkopových prací na černvírské kanalizaci a některé lidi to přímo vybízí k tomu, aby zde něco přidali. Doufáme, že vedení obce Černvír již velmi brzy zajistí odstranění skládky.

Další "oblíbenou" lokalitou zakládání černých skládek je na cestě k bývalým silážním jámám. Rádi bychom apelovali na všechny občany a i na návštěvníky Doubravníka, aby si těchto věcí více všímali a černé skládky nahlásili na úřadu městyse, který zajistí jejich odklizení. O tom, že je celá obec odpadky doslova posetá, svědčí i to, že při právě proběhnuvším Dnu země bylo nasbíráno doslova několik desítek pytlů odpadků.

Chtěli bychom Vás upozornit, abyste neodkládali tabulové sklo ke kontejnerům. Pokud není možné sklo, vzhledem k jeho velikosti vhodit do zeleného kontejneru, kvůli vlastní bezpečnosti ho nerozbíjejte a odvezte na sběrný dvůr odpadů.

Zdeněk Šikula

Poděkování

Pokud bude někdo shánět informace o doubravnických krojích, bude určitě poslán za panem Vladimírem Jirčíkem, protože on je ten, kdo u toho byl od začátku a je jeho autorem. Již od mládí se zajímá o folklor a vůbec o život prostých lidí v minulosti, což nakonec vedlo k tomu, že založil v roce 1956 Podhorácký národopisný soubor Dóbrava.

A právě pro potřeby tohoto souboru vznikl náš doubravnický kroj, který pan Jirčík vytvořil na základě osobních sběrů krojových součástek z okolí Doubravníka, podle dochovaných součástí v okolních muzeích a také za pomoci pracovnic Moravského zemského muzea v Brně dr. Miroslavy Ludvíkové a dr. Vlasty Svobodové.

Dnes je tento kroj v podstatě již historický, protože použité materiály např. na sukně zvané šerka, nelze sehnat (v Číně se holt nevyrábí). Soubor se bohužel nepodařilo udržet v činnosti, ale kroj obléká již několikátá mladá generace u příležitosti místních hodů a podařilo se to, že dnes všichni berou tento kroj za náš doubravnický, jako by tu byl odjakživa. Za to je třeba panu Jirčíkovi poděkovat a také za vzorné opatrování krojů a archivu na Koldově vile do letošního roku, kdy předal štafetu paní Marii Čechové, i když je nadále ochoten kdykoli pomoci.

Takže Vladimíre, děkujeme Ti jménem Úřadu městyse Doubravníka, ale hlavně jménem všech doubravničáků za to, že můžeme pocítit hrdost vždy, když chasa vyrazí v našich krásných krojích.

Lubomír Čech

Životní jubileum

V letošním roce se dožívá sochař Zdeněk Macháček devadesáti let. Žije v Křížovicích už 45 let. Zamiloval si toto místo, nádherný zvlněný kraj s lesy, loukami, poli, místo, kde vítr rozehrává koruny stromů, zpívá, šumí, hučí. Místo, které mu je dlouhá léta neustálou inspirací.

Krajina, která je v jeho díle dominantní, má ovšem i různá odbočení. Ať jsou to "Píšťaly", "Kosmické výpady a pády" nebo "Létavice", které se ovšem autorovi vymkly z rukou a začaly žít vlastním životem, protože původně byly pouhými sochařovými pocity. Pocity letu, létání, vznášení se nad krajinou. Krajinou, kterou má rád.

V Galerii z ruky má každých pět let výstavu. Letos je to pátá. Opět bude krajina. Tentokrát nové cykly: Paměť stromů a Duch stromů. První cyklus je niternější, jakoby stromy a krajinu chtěl ochránit a v druhém naopak potvrdil svůj nadlehčený, žertovný přístup k tvorbě.

Výstava začne 6. června a bude mimořádně delší, až do 5. července. Slavnostní odpoledne budou dvě. První 6. června a druhé 20. června. V nich bude muzika, slovo a pohyb.

Doufejme, že nám bude přát počasí a že si celou výstavu i obě odpoledne Zdeněk Macháček i my užijeme.

Stanislava Macháčková

Přehled kulturních akcí v roce 2015

• sledujte:
  • Kalendář kulturních a sportovních akcí

za komisi kultury, mládeže a sportu
Miroslav Truhlář

Marie Němcová