Holožír na vrbách kolem Svratky

Zhruba tři věci jsou příčinou hmyzích gradací. Dostatek potravních zdrojů, nedostatek přirozených nepřátel a optimální klimatické podmínky. V našem případě teplo a sucho. A právě souběh těchto tří vlivů vytvořil letos pro mnoho hmyzích druhů ideální podmínky, při nichž uplatňují svou mimořádnou reprodukční schopnost.

S následky přemnožení se tedy můžeme setkat nejenom v okolních lesích, ale i v břehových porostech řeky Svratky, kde v měsíci červnu došlo k masivnímu žíru na vrbách (Salix fragilis). Nejlépe je to vidět u čistírny odpadních vod.

břehový porost u čistírny odpadních vod

Na obrázku vidíme kompletně odlistěnou skupinu vrb a tento úkaz můžeme sledovat proti proudu na celém pravobřeží Svratky až k "novému mostu". A jelikož se jedná o poměrně frekventovanou vycházkovou zónu, zákonitě musely přijít otázky typu: "Co se to zase děje?".

Pro odpověď se musíme vypravit především na místo samé a důkladně ohledat místo činu - jak říkají kriminalisté. Při bližším průzkumu ihned vidíme, že hmyzí škůdce bude selektivně zaměřen výhradně na vrby. Všimněte si, - viz obr. níže, že jasan rostoucí v těsné blízkosti je zcela nedotčen.

jasan, uprostřed vrba a vpravo nedotčená lípa

Stejně tak koruna lípy na pravé straně nenese žádné známky poškození. Tím pádem se nám už značně zužuje okruh podezřelých a zvláště po té, co Jarda Záhora poskytl cenné informace ohledně poškození hlavaté vrby na své zahradě. Dejme mu slovo:

"Podíval jsem se pod tu naši hlavatou vrbu a už jsem žádné škůdce nenašel, asi je příroda již úspěšně recyklovala. V jedné vykotlané prohlubni na „hlavě” vrby bylo však možno ještě původce holožíru objevit. Je jím s největší pravděpodobností mandelinka dvacetitečná.
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/522-mandelinka_dvacetitecna.html"

mandelinka dvacetitečná, foto J. Záhora

"Zajímavé je, že u našeho souseda byl žír mandelinek nepatrný. Vrba stejného druhu (košíkářská, Salix viminalis) je tam ale mladá, čerstvě zasazená a nevykotlaná. Pravděpodobně nebyla tolik stresovaná jako ta naše a tak škůdcům tolik „nevoněla”."

Přímo u řeky však byl objeven ještě jeden specialista na vrby, kterého si vzápětí ukážeme. Bohužel, nepodařilo se mi ho vyfotit přímo v akci, neboť tito brouci se při sebemenším pocitu ohrožení ihned pouští, hromadně padají k zemi a mizí v trávě. Jeden exemplář se však podařilo přece jen zachytit a fotka byla učiněna až doma na stole. Jde o mandelinku Vrbař uhlazený - (Clytra laeviuscula).

Vrbař uhlazený - (Clytra laeviuscula)

K tomuto nálezu opět Jarda Záhora:

"Ten vrbař je docela zajímavý brouček, vyvíjí se v mraveništích maskován ve vaječné komůrce, vylepšuje si jídelníček bílkovinami z mravenčích larev a kdoví čím ještě, ale prý „umí” také žít ze snůšek na vrbě, což by v kombinaci se zimou/nezimou a pozdějším oslabením vitality pozdními silnými mrazy vysvětlovalo možnosti gradace. Myslím si, že není náhodou, že se v Doubravníku, tak blízko od sebe „potkají” dva různí holožíroví brouci, ale kdoví …"

Na tomto příkladu jasně vidíme, že v ekosystému prostě všechno souvisí se vším, a každé, i nepatrné odchýlení od normálu na jedné straně působí reakce a změny na straně druhé. Netřeba panikařit. Příroda je na tyto kalamitní situace dobře připravená. Totiž škůdce, který se prudce namnoží sám sobě zhoršuje podmínky existence. Ubývá mu potravy, uvnitř populace klesá plodnost, snižuje se podíl samiček a zároveň se zvyšuje vnímavost k epidemickým chorobám. Z vnějšku se naopak zvyšuje podíl predátorů, kteří mají naopak stůl bohatě prostřený.

Takže klid. Nemějme strach, že snad vrby z břehového porostu následkem holožíru vymizí. Z pohledu přírody se jedná o nepatrné zranění, které se v dohledné době rychle zahojí. Až tedy půjdete na vycházku k řece, hlavu vzhůru a sledujte regeneraci v přímém přenosu.

Petr Koukal