Lesy městyse Doubravník [32]


Než se kdo nadál, je konec října. A zatím co čas tká na neviditelném stavu podzimní mlhy a šelest padajícího listí zní jak tiché mazlení, dokončujeme v obecních lesích těžbu kalamitního dříví po větrné vichřici, která nás navštívila uprostřed léta.

V minulém článku jsem vám jen v rychlosti ukázal následky tohoto řádění a až teprve nyní nastává chvilka času na rekapitulaci odvedené práce a vzniklých škod. Nuže.

Jak už to bývá, nečekané situace přichází pravidelně v tu nejnemožnější dobu. Takže podle tohoto pravidla udeřil vítr v čase, kdy díky extrémně suchému počasí probíhala v lesních porostech gradace podkorního hmyzu. Bylo tedy nutné nejdříve vytěžit stromy napadené žírem letošní druhé generace lýkožroutů a zamezit dalšímu šíření. A mezi tím, co jsme odkorňovali poslední kůrovcové kmeny v lokalitě na Bělči, vrátila se vichřice do Černvíru s týdením zpožděním po třetí a obyvatelé Skorotic byli opět několik hodin bez elektrického proudu.

A tady už přestává legrace. Tentokrát "malé tornádo" jak popisují větrný vír očití svědkové, ulámalo vrcholky dosud stojících zdravých stromů, které se předchozí vlně nepodařilo vyvrátit z kořenů. Tyto vrcholové zlomy v délkách od 5 do 10 ti metrů byly naházeny na elektrické vedení pod lesem a z velké části skončily až dole na úpatí svahu v břehovém porostu Skorotického potoka zavěšené v jasanech a vrbách.

Pro zajímavost uvádím, že náporu větru podlehly stejnou měrou i listnatá dřeva jako dub, habr, lípa či jasan. Jedině Buk lesní - (Fagus sylvatica) vydržel pevně stát jako neohrožený chasník a zůstal v několika exemplářích při hranici skorotického katastru. Tyto stromy budou zachovány jako výstavky k přirozené obnově.

Práce na likvidaci polomu začaly 1.8. 2017 s postupem těžby tzv. po větru - tedy od vyústění svážnice za železničním přejezdem v Černvíru, (kde se kácelo již v roce 2008) údolím vzhůru na Skorotice. Na obrázku níže je z větší části už vyklizený úsek v koridoru elektrického vedení.



Částečně vyklizený koridor elektrovodu

Ačkoli je z tohoto místa zpevněná komunikace téměř na dohled (přes potok) nebylo možné dříví kvůli hustotě břehového porostu vyklízet tímto směrem. Soustředění hmoty bylo tedy namířeno po vrstevnici kopce až k vyústění vodovodní štoly Vírského přivaděče, kde docházelo k manipulaci a třídění výřezů na patřičné sortimenty.

Zde nám poskytla nedocenitelné služby souprava s vyvážecím vlekem FB 90. Spolehlivý stroj litevské firmy FTG Baltic v ideální kombinaci s traktorem Zetor 7745. Minimem přejezdů byla ušetřena lesní půda a současně jsme dostáli i požadavku odběratele na krátké dříví nevlečené po zemi s podmínkou zachování čistých čel.



Sortimentace vytěženého dříví

Dlužno poznamenat, že velké množství kalamitního dříví je už z principu nějak znehodnoceno. Téměř všechny oddenkové části kmenů jsou napadeny kořenovníkem vrstevnatým, velké procento dříví obsahuje odlupčivé trhliny a dřevní vlákna jsou poškozená tahem. Tedy opravdu žádný zázrak. Mnoho rozlámaných částí rovněž nesplňuje potřebnou délku s požadovaným nadměrkem. Nelze tedy jinak, než tyto výřezy zatřídit do palivového dříví.



Palivové dříví

Nyní bych si dovolil krátkou odbočku s vysvětlením, že palivové dříví v podstatě není sortiment. Palivové dříví je výmět - tedy odpad z lesní těžby, kam spadají kusy co nejdou už jinak zhodnotit než jenom spálením. Norma povoluje všechny možné vady, zapaření, zkřenčení, křivost, dutiny, suky a především dříví nahnilé, které se však při běžné manipulaci nerozpadává...

To samozřejmě nevylučuje, aby do této kategorie spadl sortiment kvality vyšší1), jak se dnes přečasto děje, neb bezbřehé plýtvání je hnacím motorem kapitalismu. Tomuto nehospodaření vydatně napomáhá i rozkolísané tržní prostředí, kdy ceny za dříví spekulativně klesají mnohdy pod úroveň výrobních nákladů2). Takže něco už se zkrátka třídit ani nevyplatí a když vyplatí, tak zase jen někomu. Tyto a podobné zprávy:

...dnes došlo ke změně cen dříví KH,Br a Cx vzhledem ke kůrovcové kalamitě.
Bohužel cena tohoto dříví šla o 260,-/1m³ dolů s okamžitou platností.

jsou v současné epoše na denním pořádku. Ale i přes tuto mizérii, se nám zatím podařilo vytěženou SM kulatinu v kvalitě, jak ukazuje následující obrázek, ještě před vydaným opatřením prodat. Na místě zůstává posledních cca. 35m³ , které čekají na uvolnění kapacity odběratele.



Kulatina připravená k prodeji, vpravo je přesílená hmota

Jinak v rámci transparentního informování o dění v lese není třeba něco tajit. Suma sumárum, k poslednímu říjnu je vytěženo 484m³. Pilařská SM kulatina ve 4 metrových výřezech pokračuje ke zpracování na pilu v Retzu. Zde je naše dodávka podrobena elektronické přejímce, která hlídá rozměr a detekuje přítomnost kovů. Při tom jsou jednotlivé kmeny řazeny do jakostních tříd. Na výstupu tohoto procesu je certifikovaný protokol s údaji, dle nichž se počítá výsledná suma co obdržíme.



Poslední sbohem - odvoz vytěženého dříví

Doma letos zůstane asi 50m³ převážně borovice, dubu a modřínu, které si obec pořeže sama a upotřebí ve vlastní režii na drobné stavby. Zbytek byl rozprodán místním lidem jako palivové dříví.

A jelikož mezitím kůrovec pořád pokračuje, lze s největší pravděpodobností očekávat, že do konce roku překročí objem nahodilé těžby číslovku 500. Mohu vám říct, že za 18 let práce v obecních lesích toto nepamatuji.


Petr Koukal



Poznámky:

1) Více k tématu Vladimír Simanov v odborném článku: Palivo, nebo sortimenty užitkového dříví?   Zdroj: Lesnická práce 2009.
2) Viz. Ondřej Souček, Adam Váchal - Kalamity způsobily pád cen dřeva ve střední Evropě.   Zdroj: Hospodářské noviny 10/2017