Lesy městyse Doubravník [32]

Než se kdo nadál, je konec října. A zatím co čas tká na neviditelném stavu podzimní mlhy a šelest padajícího listí zní jak tiché mazlení, dokončujeme v obecních lesích těžbu kalamitního dříví po větrné vichřici, která nás navštívila uprostřed léta.

V minulém článku jsem vám jen v rychlosti ukázal následky tohoto řádění a až teprve nyní nastává chvilka času na rekapitulaci odvedené práce a vzniklých škod. Nuže.

Jak už to bývá, nečekané situace přichází pravidelně v tu nejnemožnější dobu. Takže podle tohoto pravidla udeřil vítr v čase, kdy díky extrémně suchému počasí probíhala v lesních porostech gradace podkorního hmyzu. Bylo tedy nutné nejdříve vytěžit stromy napadené žírem letošní druhé generace lýkožroutů a zamezit dalšímu šíření. A mezi tím, co jsme odkorňovali poslední kůrovcové kmeny v lokalitě na Bělči, vrátila se vichřice do Černvíru s týdením zpožděním po třetí a obyvatelé Skorotic byli opět několik hodin bez elektrického proudu.

A tady už přestává legrace. Tentokrát "malé tornádo" jak popisují větrný vír očití svědkové, ulámalo vrcholky dosud stojících zdravých stromů, které se předchozí vlně nepodařilo vyvrátit z kořenů. Tyto vrcholové zlomy v délkách od 5 do 10 ti metrů byly naházeny na elektrické vedení pod lesem a z velké části skončily až dole na úpatí svahu v břehovém porostu Skorotického potoka zavěšené v jasanech a vrbách.

Pro zajímavost uvádím, že náporu větru podlehly stejnou měrou i listnatá dřeva jako dub, habr, lípa či jasan. Jedině Buk lesní - (Fagus sylvatica) vydržel pevně stát jako neohrožený chasník a zůstal v několika exemplářích při hranici skorotického katastru. Tyto stromy budou zachovány jako výstavky k přirozené obnově.

Práce na likvidaci polomu začaly 1.8. 2017 s postupem těžby tzv. po větru - tedy od vyústění svážnice za železničním přejezdem v Černvíru, (kde se kácelo již v roce 2008) údolím vzhůru na Skorotice. Na obrázku níže je z větší části už vyklizený úsek v koridoru elektrického vedení.

Částečně vyklizený koridor elektrovodu

Ačkoli je z tohoto místa zpevněná komunikace téměř na dohled (přes potok) nebylo možné dříví kvůli hustotě břehového porostu vyklízet tímto směrem. Soustředění hmoty bylo tedy namířeno po vrstevnici kopce až k vyústění vodovodní štoly Vírského přivaděče, kde docházelo k manipulaci a třídění výřezů na patřičné sortimenty.

Zde nám poskytla nedocenitelné služby souprava s vyvážecím vlekem FB 90. Spolehlivý stroj litevské firmy FTG Baltic v ideální kombinaci s traktorem Zetor 7745. Minimem přejezdů byla ušetřena lesní půda a současně jsme dostáli i požadavku odběratele na krátké dříví nevlečené po zemi s podmínkou zachování čistých čel.

Sortimentace vytěženého dříví

Dlužno poznamenat, že velké množství kalamitního dříví je už z principu nějak znehodnoceno. Téměř všechny oddenkové části kmenů jsou napadeny kořenovníkem vrstevnatým, velké procento dříví obsahuje odlupčivé trhliny a dřevní vlákna jsou poškozená tahem. Tedy opravdu žádný zázrak. Mnoho rozlámaných částí rovněž nesplňuje potřebnou délku s požadovaným nadměrkem. Nelze tedy jinak, než tyto výřezy zatřídit do palivového dříví.

Palivové dříví

Nyní bych si dovolil krátkou odbočku s vysvětlením, že palivové dříví v podstatě není sortiment. Palivové dříví je výmět - tedy odpad z lesní těžby, kam spadají kusy co nejdou už jinak zhodnotit než jenom spálením. Norma povoluje všechny možné vady, zapaření, zkřenčení, křivost, dutiny, suky a především dříví nahnilé, které se však při běžné manipulaci nerozpadává...

To samozřejmě nevylučuje, aby do této kategorie spadl sortiment kvality vyšší¹⁾, jak se dnes přečasto děje, neb bezbřehé plýtvání je hnacím motorem kapitalismu. Tomuto nehospodaření vydatně napomáhá i rozkolísané tržní prostředí, kdy ceny za dříví spekulativně klesají mnohdy pod úroveň výrobních nákladů²⁾. Takže něco už se zkrátka třídit ani nevyplatí a když vyplatí, tak zase jen někomu. Tyto a podobné zprávy:

...dnes došlo ke změně cen dříví KH,Br a Cx vzhledem ke kůrovcové kalamitě.
Bohužel cena tohoto dříví šla o 260,-/1m³ dolů s okamžitou platností.

jsou v současné epoše na denním pořádku. Ale i přes tuto mizérii, se nám zatím podařilo vytěženou SM kulatinu v kvalitě, jak ukazuje následující obrázek, ještě před vydaným opatřením prodat. Na místě zůstává posledních cca. 35m³ , které čekají na uvolnění kapacity odběratele.

Kulatina připravená k prodeji, vpravo je přesílená hmota

Jinak v rámci transparentního informování o dění v lese není třeba něco tajit. Suma sumárum, k poslednímu říjnu je vytěženo 484m³. Pilařská SM kulatina ve 4 metrových výřezech pokračuje ke zpracování na pilu v Retzu. Zde je naše dodávka podrobena elektronické přejímce, která hlídá rozměr a detekuje přítomnost kovů. Při tom jsou jednotlivé kmeny řazeny do jakostních tříd. Na výstupu tohoto procesu je certifikovaný protokol s údaji, dle nichž se počítá výsledná suma co obdržíme.

Poslední sbohem - odvoz vytěženého dříví

Doma letos zůstane asi 50m³ převážně borovice, dubu a modřínu, které si obec pořeže sama a upotřebí ve vlastní režii na drobné stavby. Zbytek byl rozprodán místním lidem jako palivové dříví.

A jelikož mezitím kůrovec pořád pokračuje, lze s největší pravděpodobností očekávat, že do konce roku překročí objem nahodilé těžby číslovku 500. Mohu vám říct, že za 18 let práce v obecních lesích toto nepamatuji.

Petr Koukal

Poznámky:

1) Více k tématu Vladimír Simanov v odborném článku: Palivo, nebo sortimenty užitkového dříví?   Zdroj: Lesnická práce 2009.

2) Viz. Ondřej Souček, Adam Váchal - Kalamity způsobily pád cen dřeva ve střední Evropě.   Zdroj: Hospodářské noviny 10/2017