Vzpomínky na staré časy


Nedávno mi zapůjčil dr. Jiří Šmíd Cestovní zpravodaj č.4 z roku 1941 s názvem: Pod vysokým nebem Horácka. V něm byl pěkný článek o Doubravníku, který mne zaujal, a proto bych s ním rád seznámil naše občany.

»Stůj, noho, posvátná jsou místa, kamkoliv kráčíš!« Tato slova básníka bylo by možno si připomenouti, vstupujeme-li do památného Doubravníka, ležícího v půvabné kotlině asi 4 km pod Pernštejnem.

Zde na Bozince v pravěkých dobách konaly se oběti bohům, kteří tu v hájích a roklích mívali svá sídla. Zde v dobách křesťanských vystavěna kaple kajícnice a ochránkyně samoty sv. Maří Magdalské. Dole pak při řece zbudován klášter bohuoddaných panen s velkolepou katedrálou sv. Kříže již v roce 1208. Při klášteře pak škola, zahrady, mlýn a j. podniky. Škoda, že za Tatarů a husitů byl poškozen a ve válce 301eté zcela vyvrácen; dosud se ukazuje tzv. proboštství, sklepy, chodby a zahrady a stará škola z pozdější doby.

Nyní po zániku cechů, řemesel a katastrofě na zahradách, ovocných sadech se hospodářský život soustřeďuje v Hosp. družstvu spojeném s Družinou, Družstvech krejčí, konsumu a závodech. Jestiť blízko na řekách továrna na papír C. M. Kopřivy na Prudké, textilní Doubkova se zřizuje, továrna na hosp. stroje F. J. Jelínka, plantáže a sady s výrobou štáv a marmelády v blízké Rakové, stol. dílny M. Vejpustka a j. Mnozí dojíždějí za zaměstnáním vlakem do Tišnova, na dálnici neb do Brna. V poslední době se stává Doubravník známým jako letovisko pro pobyt a návštěvu turistů.

Dobrodiním městyse je řeka, tajemná Svratka, která protéká Doubravníkem.



splav na řece Svratce

Tvoří hlubinné tůně, padá s hukotem přes splav, čeří se na balvanech, rychle běží na Prudké a naráží znova divoce proti skalám u železničního tunelu. Hraje hudbou a zpívá písní, jež dobře činí unaveným nervům. Na písčitých vyhřátých plážích mezi vrbím, olšovím a na březích porostlých léčivými bylinami hledají klid a osvěžení mnozí letní hosté. Možno proto dáti přednost Doubravníku i před návštěvou cizích mořských lázní. A klub lyžařů a turistů staví právě na stráni k Olší chaty, možná pro 30 osob.

Jedinečné jsou procházky po loukách k Černvíru, na Pernštejn, k tunelu, na Sekoř a Veselský chlum; do Bácek po Závisti aneb Brzoňovern, do lazů, k Olší, pro mládež pak na strmější vrchy Bozinku, Pláňavy, Brda a j. Pro starší poutníky je dobře se posadit na břehu řeky a s udicí v rukou těšit se nadějí na úlovek.



pohled na Doubravník ze Závisti

Na skalce proti mlýnu, vedle silnice, je nápis od majitele Dr. K. Zitko:

»Postůj, poutníče, neb procházíš starobylým a památným městysem Doubravníkem, založeným již před 700 lety p. Štěpánem z Medlova, který zde postavil kostel a klášter r. 1208. Při něm vzniklo městečko, které r. 1241 i s klášterem a kostelem Tataři zničili. Na tom místě vystavěl p. Jan a Vratislav z Pernštejna v r. 1535-1557 kostel, jednu z nejkrásnějších gotických staveb Moravy. Na této skále zříš hrádek Skalku, vystavěný jako vzor středověkých hradů a pod ním trámové stavení představující s branou a hrádkem obvyklé prostředí našich pohádek. Jdeš-li na Pernštýn, půjdeš přes hodinu, leč co živ budeš vzpomínati.«


Jaroslav Sterzel



Pro pamětníky: