Záhada znaku Doubravníka

Doubravník byl od roku 1208 v majetku pánů erbu zubří hlavy, nejdříve z Medlova později z Pernštejna. Po několik století byl i hlavním centrem panství.

Byl také sídlem rodového ženského kláštera.

Znak byl Doubravníku udělen někdy v 15 nebo 16 století. Je s podivem, že neobsahuje hlavu zubra, jako znaky většiny obcí v okolí, které k panství patřily. Zřejmě páni z Pernštejna, kteří městečku znak buď udělili, nebo alespoň s jeho podobou souhlasili, považovali význam kláštera pro Doubravník důležitější.

Dalo by se tedy předpokládat, že znak bude mít něco společného s církevním řádem kláštera.

O to, kterému řádu klášter patřil, se vedly spory. V listině papeže Řehoře IX z roku 1231 je klášter nazýván sv. Františka. Dalo by se logicky předpokládat, že v klášteře sídlily klarisky, což je ženský ekvivalent řádu františkánů. To však nebylo možné, františkáni byli žebravý řád, který nesměl mít majetek. A jak víme, ženský klášter v Doubravníku vlastnil poměrně rozsáhlý majetek.

Spor se tak zúžil na premonstrátky a augustiniánky. Obě řehole jsou si dosti podobné. Formou řádového života byli řeholní kanovníci a vnitřní řád klášterů se řídil řádem sv. Augustina. Proto docházelo mezi historiky z různých důvodů ke sporům, jaká byla řehole doubravnického kláštera.

V poslední době je považován jednoznačně za klášter augustiniánek.

V žádném případě nechci zpochybňovat závěry historiků o řeholi kláštera. Když však porovnáme podobu znaku Doubravníka a znaky řádu augustiniánů a premonstrátů musíme konstatovat, že znak Doubravníka je velmi podobný znaku řádu premonstrátů či dokonce z něj vychází.

Proč tomu tak je? Určitě se v době vzniku znaku vědělo, jaká byla řehole kláštera. Nevíme, zda se zdál tvůrcům znak premonstrátů atraktivnější, nebo měli byl jiný důvod. Zatím jsem se nikde nedopátral proč tak tomu je.

Je pro to heraldické vysvětlení, nebo to zůstane nezodpovězenou záhadou?

Ing. Jaroslav Sterzel