Geologická zajímavost Doubravníka
Krajina Doubravníka je po geologické stránce zajímavá. To jak po stránce hornin, které ji tvoří, tak geologickými jevy, které ji vytvořily.
Máme štěstí, že naší krajinou se po geologické stránce věnovali dva badatelé, kteří svůj výzkum prezentovali pro naše občany. Jedná se o spisek RNDr. Stanislava Vosyky CSc. Pradávná i současná geologie Doubravníku a kapitolu Zeměpisný obraz městyse a jeho okolí od RNDr. Mojmíra Hrádka CSc. v knize Doubravník v dějinách 1208-2008. Zde se zájemci mohou dočíst mnohé o naší krajině, o tom, jakým způsobem vznikla, její geologii a krajinných zajímavostech.
Jedna geologická zajímavost, zde neuvedená se nachází na vrcholku Pláňavy na rozhraní s Jarcovou. Jedná se o kolmou skalní stěnu vzniklou mrazovým zvětráváním. Je tvořena silně rozpukanou bítešskou rulou. Stěna je dlouhá asi 20 metrů a vysoká až 5 metrů. Z jejího okraje se v nedávné době odlomil blok horniny a začal sjíždět po svahu.
Odlomený blok horniny.
Spolu s ním začala také sjíždět okolní zemina a v ní rostoucí stromy. Dosvědčuje o tom náklon stromů rostoucího vedle hrany stěny, jak ukazuje přiložená fotografie. O tom, že k odlomení části skalního bloku došlo v nedávné době, svědčí dvě věci. Nakloněné stromy původně určitě rostly kolmo a ten, o který se odlomený blok opírá, musel být už vzrostlý, jak dosvědčuje jeho lukovité prohnutí. Zajímavé je to, že vršky stromů začínají opět růst kolmo vzhůru.
Otázkou je, jak dlouho bude strom váze odlomené horniny odolávat. O strom se zatím opírá jen vrchní část bloku, o váze přibližně 10 tun, která klouže po vrstevnatosti horniny spíše do boku než dolů ze svahu.
Pohled na blok horniny z druhé strany
Při pohledu z druhé strany je vidět, že skalní blok se opírá i o skálu a nevyvíjí tak plný tlak na strom. Skalní stěna je značné rozpukaná a začíná se rozpadat. Zajímavostí celé záležitosti je to, že můžeme sledovat v přítomném čase geologické pochody i to jak odolné jsou stromy.
Ing. Jaroslav Sterzel
Více k tématu: