přeskočit úvod

Vážení hosté milí, navštívili jste nás v tuto chvíli,
proto vítáme Vás všechny sborem, pod tímto zeleným stromem.
Přejeme Vám všem ze srdce, zábavy hojné, milé velice.

Aby Vaše zábava ničím nebyla rušena či kalena, bude třeba,abychom Vás v krátkosti seznámili s předpisy, paragrafy a výstrahami, kterým třeba jest se přizpůsobiti, byste v konflikt s tresty a právy hodovými nevešli.

Dlužno též upozorniti Vás na skutečnost, že právo naše útrpné rozšířeno bylo o dva nové pacholky katovské, kteří již po dobu celého roku provádějí generální opravy zařízení katovského, zesilují špánunk housliček, skřipců a kol lámacích včetně ostatních vercajků k právu útrpnému potřebných. Pořízena byla též nová feldšmída.
Jmenovaní pomocníci našeho slavného kata městského dosáhli ve svém řemesle fortelu mimořádného i úspěchů mnohých a mohou se vykázati glejty hradních pánů z Brzoňova, Skalky, Propadlí a Hrádku kozího.

Potažmo budou zde citovány hlavní paragrafy hodové:

§ 1 nařizuje: Všechen zde pod májí sešlý lid budiž klidně a pokojně naslouchati a proti soudním výrokům nereptati.

§ 17 dále zakazuje: Jakékoliv prcání po městě našem konšelském se co nejpřísněji bude sledovati a z provozu tohoto za pomoci prvního stupně šponování na fungl novém kole trestáno bude. Aby nedošlo k omylům ve výkladu zákona a nařízení tohoto, týká se ďáblova vynálezu smrdutého a civilizaci ničícího stroje, zvaného automobil.

§ 103 žádá: Všichni domácí usedlíci, včetně nově kolonizovaných, jakož i chataři, jsou povinni svoje hosty řádně a mile uvítati, pokrmy hojnými a nejlepšími, jakož i moky chlazenými uctíti a ne jenom okraje pekáčů dáti jim olízati.

§112 dovoluje: Všem zde přítomným i dalším, u domácích krbů se nacházejícím, večer do všech prostor a komnat zdejších podniků zábavních, po řádném vstupného zaplacení vstupovati a rejů i frejů se zúčastňovati. Výjimka tohoto paragrafu se vztahuje na hampejzy, ratejny a taverny.

Jelikož zde není v silách soudního tribunálu Vám všechny paragrafy jakožto lidu prostému i vznešenému na vědomí dáti, dává se možnost, kdož by zájem projevil, nahlédnouti v lustrum v písárně obecního radhausu u obecního brčkopíska.

Obžalovaný beran, jenž naše okolí beztrestně sužoval, dosud žije, pomohla mu k tomu poslední amnestie. Dnes konečně najde odplaty a trestu.
Jeho činy byly všechny sepsány a samotným císařem Hampejzem 15. potvrzeny.

Kdybychom se při líčení omylem někoho dotknuli, prosíme, aby nám to předem odpustil a příště návštěvou nás zase poctil.

Tato obžaloba je datována dne 16. září 2012, vystavena z nařízení hraběte Čuriny, markraběte luhačovického, knížete z Hlaváčova a Bozínky, vévody z Honzovské a hraběte Érdeho z Blbštejna, majitele řádu Zeleného vola, pana Putýnky z Vinohradů. Dále obžaloba je parafována panem Prckem z Drahonína. Tento list je opatřen všemi pečetěmi od všech pánů, čímž platnosti nabývá a beran již předem hlavu pozbývá.

A nyní žádám zde, po městském právu, by předvedlo sem rušitele mravů.

Obžalovaný beran se narodil za panování císaře Jsemnemehlo v Kolébkách, vzdělání své zase nabyl po chlévkách. Příslušný jest do Mastnice, okres Pláňava, v místě rynku však ponejvíce zůstává. Matkou jeho byla první kurtizána z Hampejzu u Tří krasavic, Esmeralda Divoká, zvaná Čuribrína, otec neznámý, často měnící místo svého pobytu.

Rozumu je mdlého, povahy neobyčejně výbojné a naduté, zkrátka mírně řečeno chuligán, hrubián, rváč a povaleč. Brzy se stal postrachem celé obce, proto měl na něho každý z kopce. Když míru zločinů svých dovršil, detektivem Gandim chycen byl, aby trestní rejstřík, jak zde následuje, vyplnil. Na svých toulkách světem, šířil postrach všude, což mu za to k tíži přičteno zde bude.

1. soudce:
Jak v obžalobě hlavní stojí psáno,
bylo ve zdejším městečku vykonáno,
od posledního soudu zasedání,
mnoho zlých skutků, vražd a pomlouvání.

Pachatel známý celé veřejnosti,
byl včera chycen městskou hotovostí
a dřív než půlnoc zvedla otěže,
byl odsouzen a vsazen do věže.

Dnes odveden je na popravní místo
aby město konečně již bylo jisto,
že, až se všechno tady odbude,
víc nikdo pokoj rušit nebude.

2. soudce:
Ačkoliv už katům meč se svítí,
srdce moje s odsouzeným cítí.
Dovolte mi proto obhájiti klienta, jenž obhájen musí býti,
to, co čteno v obžalobě
může se stát v každé době,
nejen u beranů, ale též u lidí.

Justice je slepá, mnohdy nevidí,
že všechny tyto kousky, co jsou sepsány,
na beraní hlavu jsou jen sypány.
Jen se podívejte kolem dokola,
kdo našemu zraku odolá?
Beran je duše ubohá,
smilujte se nad ním, proboha!

Nechtějte si jednou trpce vyčítati,
že kat nevinného o hlavu zkrátí.
Nejlepší má srdce z ovčí havěti,
což dokázal jasně ve své závěti.
Považuji tedy za svou povinnost,
za berana žádat o milost!

1. soudce:
Zamítá se předem! Beran prolhaný,
chtěl by vinu svádět na naše občany.
Jako zvláštní milost se mu povoluje
přečíst na závěr soudu vše, co odkazuje.

2. soudce:
Předem se Vám omlouváme, naši milí hosti,
berana tu sice máme, je to s ním však k zlosti.

Včera beran, velký hříšník, dostal strach z popravy,
opil se on do němoty, tak jak káží mravy.

Dnes má hroznou kocovinu, a tak plný zloby
dobrovolně přede svědky, vzdal se obhajoby.

Teď si v jeho přítomnosti, vyslechněte lidé zlatí,
soupis zločinů pro které kat ho dnes o hlavu zkrátí.

---

Dříve nežli začneme však
vlastní obžalobu,
dovolte mi vyjádřit svou
spravedlivou zlobu,

po minulých hodech totiž
jsem si dnes už téměř jist,
že tu zločin prorostl už
i do těch nejvyšších míst!

Loni v září když četnictvo
za potlesku všech
berana do kriminálu
táhlo v řetězech,

zdálo se, že polapení
nezdárného skopce
bez rozdílu slavil každý
občan naší obce.

Místní kriminální živly
ale v tichosti se
dali hned do plánování
utajené mise,

jejímž cílem bylo lstí a
počínáním podvratným
ochrániti odsouzence
před osudem nezvratným.

Na hodovou sobotu už
v obci vládne vzrušení,
o chystané sabotáži
nemá nikdo tušení...

Mistr cechu katovského
stranou vší té slávy stál,
raděj se do příprav na svůj
zodpovědný úkol dal!

Ze své rudé kamizolky
vytřepal pavouky,
na kalhotách nažehlil si
elegantní puky.

Za ty roky katování
přípravu má v malíčku,
zbývá už jen vyzvednout si
svou popravčí šavličku...

Možná čepel pro jistotu
trochu přebrousit si nechá,
a tak honem za starostou
pro vražedný nástroj spěchá.

Na Rakovci čeká ho však
nepříjemné překvapení,
když starosta zlostně bručí,
že u něho šavle není:

"Mazej odtud, nevidíš, že
mám tu důležitou práci?
Zeptej se hasičů, ti nám
v jednom kuse něco ztrácí!"

Tak v Luhačovicích zase
na náčelníka kat zvoní
"Dej mi pokoj, šavli nemám,
copak je mi sakra po ní..."

A ještě do školy potom
chudáka pacholka hnali,
také učitelští ale
vytrvale zapírali,

a tak katovi v předvečer
plánované exekuce
zbyly kromě očí pro pláč
jen dvě prázdné holé ruce...

By pod májí neztrestal ho
zuřivý dav krvelačný,
půjčil si od hospodského
alespoň meč dekorační.

Beranova milost potom
přišla mu vhod skrz na skrz,
tou tupou mrchou by totiž
nepřeťal ni trávy trs!

Pevně doufám, že kat letos
poučil se z loňských chyb
a své cenné nádobíčko
pohlídal si trochu líp,

v té loňské ostudě ale
nevinný je naprosto,
mnohem výš tam vedly nitky,
viďte, pane starosto?...

§ zločinné spiknutí,
- nalej, mám zas po chuti!

---

I ta nejcennější mince
mívá rub i líc
a stejně tak každý z nás má
v sobě stránek víc,

proto možná nakonec zas
tolik překvapivé není,
že i další příběh nese
nemlich stejné obsazení...

Mistr kat by býval od nás
slyšel samé zastání,
nebýt jeho chronického
Starobrna chlastání!

Místo toho pod májí teď
vyděšeně přemílá,
cože slavná obžaloba
letos na něj zjistila...

V mládí neprozřetelně si
postavil v Deblíně vilku,
přesto dodnes v Doubravníku
tráví každou volnou chvilku.

Ve vyhnanství přetrpí si
pět dní rodinného shonu
a hned v pátek u nás dá se
do pivního maratonu.

Jednou takhle po obzvláště
nezřízeném víkendu
na lontě si naplánoval
zodpovědnou agendu,

šikovnému popravčímu
nedá přece žádnou práci
připojit si odpady na
obecní kanalizaci...

Hovnocuc několik hodin
na dvorku si čile vrčí,
než kat s brašnou na nářadí
do septiku hubu strčí.

Naskládal pneumatiky
pod dřevěnou desku
a z ní trubky spojil tempem
kulového blesku,

z fošny vyškrábal se ven a
hned se kolem sebe dívá,
kdepak by se po tom smradu
nadechl čerstvého píva...

Amatérský instalatér
za pár dnů však tuší zradu,
když se zase z jímky line
závan typického smradu,

a jenom co dovnitř koukl,
marně hledá slušná slova,
když vidí, že septik skoro
do půlky je plný znova!

Pochopil, že ve svém díle
dost podstatnou ztropil hrubku,
když omylem při tom spěchu
nepřipojil správnou trubku...

Nic naplat, popravčí marně
kolem septiku hartusí,
dobře ví, že stejně znova
dolů na fošnu slézt musí...

Příliš pozdě katovi však
blesklo potom hlavou,
že gumová kola v splašcích
jaksi trošku plavou!

Se smíchem očití svědci
líčili nám marnou snahu,
s níž kat na plovoucí desce
zkoušel držet rovnováhu...

Jestli se mu podařilo
v suchém tričku dostat ven,
anebo po hubě skočil
šipku přímo do hoven,

o tom naše tajné zdroje
bohužel už mlčí
a sám kat vždy na to téma
rameny jen krčí...

Jisto je, že i za tuhle
drobnou klukovinu
jednoznačně beranovi
přičteme teď vinu,

každý víkend s katem pivo
do sebe on loupá
a chudák popravčí potom
ve splašcích se koupá...

§ windsurfing na fošně v jímce,
- nalej, už nás škrtí límce!

---

Po tom katím povídání
slyšte nyní přátelé,
jaké máme v Doubravníku
smělé cestovatele!

Jeden beran z Pláňavy
- představovat netřeba -
v potu tváře v TOSce sobě
vydělává na chleba,

po služebkách takřka celou
planetu už obletěl,
ale běda, když se jednou
vlakem z Brna vrátit chtěl...

To si tenkrát z TOSky páni
domluvili zasedání
v Brně v pátek hned po práci
v oblíbené restauraci.

Jedno pivečko za druhým
do krku jim padá v mžiku,
jak horlivě diskutují
obráběčskou tématiku.

Při příjemném posezení,
jak už to tak bývá,
beran ani nepostřeh', že
za okny se stmívá.

Když pak zrakem rozostřeným
na hodinky koukl,
z kapsy vytáh' pětistovku,
na barmana houkl

a už si to nočním Brnem
na nádraží šine tak,
by mu směrem na Doubravník
neujel poslední vlak.

Jen co v kupé rychlíku však
natáhl si končetiny,
dolehly na něj následky
jeho celodenní dřiny

a prakticky okamžitě
unavený mladý pán
rozplácnutý na sedadle
chrápe s hubou dokořán...

Opilého kopytníka
z jeho vydatného spánku
probral z ventilačky poryv
teplého jitřního vánku

a skrze slepená víčka
rozluštiti se snaží
přes okno obří ceduli
"Kolín - hlavní nádraží".

Tak se beranovi řádně
protáh' výlet páteční,
v Kolíně pár hodin ještě
čekal na spoj zpáteční

a dodneška chlapi v práci
smějou se mu: "Mordyjé,
dyť ti návrat domů trval
z Brna dýl jak z Indie..."

Také beran - místní číšník -
boračský toť floutek,
pad do spárů každoročních
výletnických choutek!

Letos takhle z kraje léta
napadlo tohohle borce
zajet si i se svou slečnou
do Chorvatska na motorce.

Po cestě si na dálnici
vyzkouší pár nových triků
a ve stanu u moře zas
pozná pravou romantiku.

Natěšená mladá dáma
ani chvilku nelení
a vzala si na starosti
komplet celé balení.

Igelitku se svačinou
přivázali k řídítkům
a společně vyrazili
vstříc jadranským zážitkům...

Slečně ale klidná cesta
naneštěstí přána není,
hned v Rakousku čeká na ni
nepříjemné překvapení.

Na pumpě za beranova
vydatného křiku
objevila, že spacáky
leží doma na botníku...

Beran houkl: "Jedem dále,
pěkně vysolíš mi love
a já nám po cestě v Tescu
spací pytle koupím nové!"

Na chorvatské hranici pak
beran do mdlob padá zas
když slečna v kabelce marně
hledá občanku či pas...

Nadarmo pod přísným zrakem
chorvatského celníka
mladá dáma ruce vzpíná
a slzičky polyká...

Tahle cesta do Chorvatska
prodražila se jim dosti,
když ji bratr z Doubravníka
vezl průkaz totožnosti.

A tak slečna od moře si
vezla ostudu jak trám
a náš beran na výlety
zásadně už jezdí sám...

A nakonec dovolte mi
ještě krátce dámy, páni,
zakončiti tohle naše
cestopisné povídání

stručnou zmínkou o tom, že i
na Rakovci jeden pán
jezdí s ženou každoročně
vyvalit se na Jadran...

Také on však z Dalmácie
spěchal letos o sto šest
a pár nemilých zážitků
přivezl si ze svých cest.

Začalo to prvního dne
u plážového baru,
když žíznivý zasedl si
k míchanému poháru,

jenže pán neopatrný
provedl tam zřejmě cosi,
co solidně rozdráždilo
divoké chorvatské vosy

a asi si představíte
nerovný ten boj,
když se na berana v plavkách
vrhl celý roj!

Bohužel však tohle není
konec jeho utrpení...
Druhý den si zpuchlý dost
zašel vybrat hotovost.

Z účtu odkrojí část platu,
kuny vytáh' z bankomatu,
zpátky k baru honem spěchá,
že drink namíchat si nechá...

Když však vytáh' na barmana
dvě zářivé dvoustovky,
zjistil, že mu bankomat dal
dávno prošlé bankovky!

To byl pohled, jak chudák na
spuchlé hubě masti tuny,
na pláži se potom marně
snaží udat prošlé kuny...

§ rizikové cestování,
- nalej dvě na zažívání...

---

Málo naplat, na mou věru
nadarmo se neříká,
není nad to v rodině mít
šikovného zedníka!

Taky u nás na kopečku
jeden beran dřepí,
co s noblesou nevšední vždy
cihlu k cihle lepí.

Letos ale jeden melouch
vyšel ho možná dost draze,
to se mu syn znenadání
přiženil až kamsi k Praze,

a tak beran celé léto
strávil v jednom kalupu,
když novomanželům jezdil
spravovat tam chalupu.

To vždycky do auta nabral
demižónek slivovice
a se sousedem obkladačem
vyrazil na Popovice...

Celý týden oba borci
na stavbě tam nelení,
v potu tváří sdíraj kůži
od rána do setmění!

Každý večer hned po práci
zamíří pak k restauraci,
kde se oba muži
s domorodci druží!

Jednou se zvědavý beran
v době pokročilé dosti,
začal místních vyptávat na
lokální zajímavosti,

načež jeden ze štamgastů
doubravnické dvojici,
vylíčil tajemný příběh
o prokleté zvonici,

na kterou už tři století
živá duše nezvonila,
neb by dle pověsti za trest
do roka pod drnem byla...

Fachmani to poslouchají
jen tak každou pátou větu,
a jedou si své kolečko -
pivo, rum a cigaretu...

Když potom po zavíračce
bloudí noční vesnicí,
narazili pojednou na
zajímavou zvonici!

Hlavy plné rumu měli,
na pověst si nevzpoměli
a sází se, jaký tón
má asi ten starý zvon!

Tak noční dědinou zvolna
duté zvuky stoupají,
jak ti naši rumožrouti
na zvonu se houpají!

Těžko soudit, zda si oba
ortel smrti podepsali,
či jen Velkým Popovicím
pěknou pověst odepsali,

je však trochu podezřelé,
že si v doubravnickém pubu,
hned první den po návratu
beran řádně rozbil hubu...

§ rum vyžene všechny duchy!
- nalej něco, však si hluchý?

---

Další naše povídání
srdceryvný příběh říká,
o dámě, jíž dělá vrásky
moderní elektronika.

Těžko dneska představit si
standard životního stylu
bez TV a počítače,
hlavně ale bez mobilu!

Také paní beranová
co je Prudké ozdobou,
i přes svůj rok narození
zkouší stále jít s dobou!

Temno dnů středního věku
projasnit si chtěla snad,
a proto si zakoupila
zbrusu nový aparát.

Každé ze svých kamarádek
na potkání ráda poví:
"představ si, má to i foťák,
a ten... displej dotykový!"

Návod na používání
letí hned do odpadků
"s mým výmečným intelektem
zvládnu to i pozpátku..."

Jen co mobil vybalila
z bublinkové fólie,
hned po domě pobíhá a
huláká jak fúrie.

V Brně na prodejně dáma
vozidlem v tu ránu je
a mladého prodavače
nelítostně pucuje:

"Co to za křáp prodala mi
ta vaše bláznivá parta,
dyť se do něj ani za nic
nevejde moje SIM karta,

Podívej se, jakou malou
má tenhle krám díru",
rozhazuje rukama a
kolem pouští síru,

na vyděšeného hocha
kouká s krajním odporem,
"za své prachy požaduji
mobil s řádným otvorem!!!"

Bledý mladík opatrně
volí vysvětlení slova:
"Do té díry ale přece
patří karta paměťová!"

A tak zpátky k domovu se
dáma šine natotata
s řádně zavedenou SIMkou
a ostudou jako vrata...

Tím však trable s aparátem
neskončily ještě zcela,
doma totiž dáma zas si
vyzkoušet psát zprávy chtěla...

Na displeji naťukala
několik pokusných vět,
že si je na služební mobil
esemeskou pošle zpět!

Z ostudy na prodejně však
tolik rozohněná byla,
že vulgarismy ve zprávě
ani trochu nešetřila!

Bohužel svým velkým palcem
při odesílacím aktu
úplně se netrefila
do žádaného kontaktu,

a tak za chvíli na displej
zírá jak u vytržení:
"Doručeno - kontakt: MUDr.
Kozár, dětské oddělení"!

Červená až na zadnici
ráno potom místo práce
poníženě vydala se
s omluvou do ordinace...

I na tomto jednoznačně
trestuhodném činu
obžaloba shledává teď
beranovu vinu!

Místo mobilu měl totiž
radši beran nekňuba,
šikovné manželce koupit
poštovního holuba...

§ velké trable s technikou,
- nalej nám sem po kořalce, máme žízeň velikou!

---

Ať si kdo chce, co chce říká,
jedna věc je skoro jistá,
každý správný mužský má být
zanícený motorista.

Taky u nás v Doubravníku
takových chlapů je dost,
co tráví den za volantem
za mzdu nebo pro radost.

Ať vzpomínám, jak vzpomínám,
budou dneska snad poprvé
v jediném paragrafu hned
dva berani stejné krve!

Tak si milí hosté nyní
poslechněte příběh tklivý
o otci a synovi, jež
oba řidičáky živí...

Jeden v bagru, druhý v autě,
oba ale v jedné pěně,
na stavbách a u výkopů
potkávaj se spolu denně.

Letos ale každý jinak,
nechtěně a proti plánu,
rodinnému podnikání
zasadili vážnou ránu...

Nejdřív starší z obou členů
téhle naší Rychlé roty,
zajel s bagrem na benzinku
dočerpat pohonné hmoty.

Penězi nešetří, ač mu
půl nádrže nafty zbývá,
"Aspoň tolik neutratím
za svá odpolední píva..."

S pokladním prohodil rychle
pár výrazů peprných,
pistol vsunul do ďoury a
dočepoval do plných.

Při placení pokladní však
jen se zlomyslně smál:
"Víš, že sis tam vole pustil
za pět táců Natural?"

Tak teď beran poťouchlina
sám nechť posměch užije si,
že půl tržby utopil si
v nafto-benzinové směsi...

Starší beran divočení
užil si za mladých let,
teď nesedne do ničeho,
co jezdí přes čtyřicet!

Mladý - to je jiná káva,
ten lítá ve všem jak střela!
Až z toho prý v Nedvědici
byla letos pěkná mela...

Při tradičních červencových
Pernštejnských slavnostech
zachtělo se mu zas jednou
cítit vítr v kostech!

Zřejmě měl zatmění mozku
když usedl na svou krosku,
a vyrazil po silnici
k přelidněné Nedvědici...

Jak se tady v tuto dobu
nestává tak zřídka,
čeká na něj u Černvíra
policejní hlídka!

Beran výzvy k zastavení
bohorovně ignoruje,
dupne na plyn a dál v klidu
k Nedvědici si to pluje.

Do úprku před zákonem
hodila mu ale vidle
druhá hlídka, která na něj
čeká teď už ve vozidle!

S neposlušným motorkářem
nedělá si těžkou práci,
drcla do něj nárazníkem
a už se jak hruška kácí.

A tak vzpurný motorista
rychle zkrotl, na mou věru,
když z metru kouká do hlavně
nabitého revolveru!

Pro mladého berana teď
máme dobrou radu tady,
od teď s otcem jezděte jen
v jednom bagru dohromady!

On zajistí bys zas neměl
s policií oplétačky
a ty zase na oplátku
pohlídáš ho u čerpačky...

§ motorismus výdělečný,
- nalej, ať jsi užitečný!

---

Stalo se to pravidlem už,
milé dámy, milí páni,
že tu máme každoročně
aspoň jedno povídání

s oblíbenou tématikou
sportovního zápolení,
žádný div, že ani letos
jinak tomu zase není.

Na jaře celou Moravou
po pár letech klidu znova
jak lavina šířila se
zas horečka hokejová.

To brněnská Kometa nám
v extralize válí
a v každé hospodě vlají
modrobílé šály...

Také u nás v restaurantu
tuhle hokejovou bandu
za vítězstvím popohání
dost početná řádka fandů.

Mezi nimi mladý beran,
co sám znalec veliký je
pivní a rumové praxe
a sportovní teorie,

každý zápas zodpovědně
v restaurantu prosedí
a nějakou tu kořaličku
ledvinami procedí...

Po jednom zápase ale
dostal beran nápad smělý:
"Dost bylo vysedávání
v putyce furt na prdeli!

Příště vypravím se vlakem
do velkoměstského shonu
a pak si mač jak se patří
vychutnám na stadiónu."

Aby se městského ryku
stydlivý beran míň bál,
zkušenějšího kumpána
pro jistotu s sebou vzal.

Nové modrobílé šály
kolem krku omotali,
na zahřátí zmrzlé líce
vzali litr slivovice

a pak výletníci milí
na nádraží vyrazili...

Jak tak k Brnu spokojeně
kodrcá si mašinka,
přišla na řadu tekutá
odpolední svačinka.

A když těch pár set kil šrotu
na hlavní nádraží vjelo,
oba naši výletníci
zpráskaní jsou jako dělo...

Chodník je jim potom úzký,
jak se oba zpití voli
snaží najít cestu k Rondu
podvečerní metropolí...

Dodnes pravou záhadou je
? jako UFO nebo yetti ?
jak se ti dva ve svém stavu
dostali přes turnikety?!

Za branou stadionu však
oba výletníci milí
z neznámých důvodů svoje
další cesty rozdělili...

Mladší beran spořádaně
na tribunu sed
a tříhodinový šlofík
zahájil tam hned!

Staršímu pánovi ale
přecvakly se obvody,
a vyběhl z haly směrem
na Náměstí svobody!

Chudák totiž zapomněl, jak
do Brna se dopravil,
a tak potom dvě hodiny
hledal, kde vůz odstavil.

Za roky mé kariéry,
leccos znám a leccos chápu,
ale probůh jak se dostal
až na střechu mrakodrapu?

Štěstí vždy opilcům přeje!
Tak se oba sťatí muži
ze svého výletu domů
vrátili se zdravou kůží

a skóre inkriminovaného
sportovního klání,
ráno potom v restauraci
na teletextu shání...

§ ostrý výlet za hokejem
- nalej, ať se taky trochu zlejem

---

Jeden statný beran z Prudké,
vysloužilý ragbista,
letos zřejmě z alkoholu
pomátl se dočista!

Jen konečně odešel do
sportovního důchodu,
hnedle začal zodpovědně
navštěvovat hospodu.

Místo běhání po hřišti
a lámání kostí
každý večer po šichtě tu
kamarády hostí...

Doma v opilosti svojí
milované ženě
neskutečná alotria
tropí potom denně!

Začalo to tenkrát, co se
z jedné řádné pitky vracel
a rovnou z předsíně hned se
do kuchyně připotácel.

V žaludku mu řádně kručí,
pod vousy si tiše bručí:
"Ženušku svou nechám spát,
a sám utiším svůj hlad!"

Na plotýnku do hrnce si
naládoval vajíčka,
za chvilku už na kastrolku
poskakuje poklička.

Bohužel však beran v sobě
tenkrát měl tolik kořalek,
že na židli u sporáku
usnul hnedka jako špalek...

Když ho za pár hodin žena
rozlíceně budí, běda,
rozespalý beran marně
vajíčka v kastrůlku hledá!

Druhý den, zatímco beran
kocovinu vyspává,
rozzuřená choť vajíčka
ze stropu seškrabává...

Flek na stropě ještě ani
nezaschl jim zcela
a už byla u beranů
zase další mela.

To si paní beranová
za uspořenou kačku
pořídila do seknice
fungl novou sedačku!

Jen zadnici dáma milá
do polštářů zabořila,
cítí, jak hned po ní sahá
pocit totálního blaha.

Naneštěstí beran zrovna
objevil se ve dveřích
a řek si, že nepřisednout
za ženuškou byl by hřích!

Plánované posezení
mělo ale jeden háček,
že náš milý exragbista
váží řádně přes metráček

a konsktruktéři z IKEA
zřejmě nekalkulovali
s možností, že tahle váha
na gauč naráz se vyvalí,

a tak paní beranová
na chotě hned zas hartusí
nad novou drahou sedačkou
rozlomenou na dva kusy...

Rozsednutá sedačka - toť
nic zas tak strašného není,
beran likviduje také
sanitární vybavení!

Po jakémsi táboráku
beran v opileckém vzletu
po návratu do chaloupky
zasedl na toaletu.

V tu chvíli však chudák dostal
od osudu další ránu,
když WC mísa ze zjevně
kazového porcelánu

neustála výkyv jeho
atletické postavy
a pánovi zpod zadnice
ozval se zvuk praskavý...

Jak tam beran nad upadlou
toaletní mísou stál,
posledních pár zbytků svého
intelektu zburcoval,

s nenadálou situací
brilantně si poradil,
upadenou mísu zpátky
na své místo usadil,

s pečlivostí sobě vlastní
všechny stopy smetl skvěle,
načež se potichu vplížil
za ženuškou do postele...

Ráno dle očekávání
jeho řádně rostlé ženě
stala se věc nemilá při
pravidelné hygieně.

Těžko říct jak chudák paní
berana zas pochválí,
když se i s mísou hlavou napřed
po dlaždičkách kutálí...

Snad na jeden páreček by
bylo už těch hříchů dosti,
nebýti však beranovy
nekonečné horlivosti

se kterou on doma chudák
nemá klidné spaní,
dokud ženě nevyplní
každé její přání.

Jednou paní při obědě
vznesla názor kritický
že beran poslední roky
málo je romantický:

"Dřív ses ke mně jinak choval,
pořád jsi mě obletoval,
teď jsi denně jako dělo,
trochu změnu by to chtělo!

Však si třeba zavzpomínej,
necitlivej dobytku,
kdy naposled přinesls mi
jenom tak z lásky kytku..."

Ještě stejného dne beran,
jak jinak než v opilosti
zosnoval plán, jak svou ženu
zbaví hned všech pochybností.

S prachovkou a vysavačem
celý den po bytě lez,
načež sáhl do rukávu
pro největší ze svých es!

"Řekněte mi, zda některá
dáma odolati může,
když nalezne ve svém loži
čerstvě natrhané růže?"

Snad by tenhle dobrý nápad
sklidil úspěchů i více,
nebýt trnu, jenž si dáma
potmě vbodla do zadnice

a možná jí na náladě
nepřidal pak pohled, kdoví,
na kompletně zplundrovaný
záhon kdysi květinový...

§ řízená demolice,
. nalej, už mám motolice!

---

obžaloba:
Tím končíme lidé zlatí, s našimi to zločiny,
kterých je tady přítomný beran viník jediný.
Proto stačí, co jste slyšeli,
co on spáchal, za rok necelý.

Všichni vidíme, jak v krátké chvíli,
beranovi zločiny se hromadily.
Odsuzujeme ho proto jednomyslně k trestu smrti
naším dvorním majestátem.

obhajoba:
Než však svůj život skončí,
v následujícím testamentu odporoučí:

• těm, co šavli schovávají, odkazuje beran svůj nabroušený pyj, aby si kat na popravu nemusel brát kyj
• tomu, co v jímce surfuje, odporoučí svůj beraní čuch, kdyby příště po papuli do septiku žuch
• tomu, co z Brna jezdí přes Kolín, odkazuje svůj chlupatý klín
• tomu, co vybírá neplatné kuny, odporoučí beran svoje kopyta, ať se mu líp opuchlému u Jadranu klopýtá
• té, co cestuje bez dokladů, odkazuje kapku svého smradu
• těm, co na prokletou zvonici cinkají, odkazuje beran svoje svaly, by zubatou přinejhorším do zadnice nakopali
• té, co s mobilem má trápení, odporoučí chlupy ze své tlamy, by příště zas nespěchala za lékařem s omluvami
• otci a synovi motoristům odkazuje beran svoje oči, aby příště viděli, kde tržby se jim točí
• těm, co na Kometu jezdí dělat ostudu, odporoučí beran svoji slezinu, aby příště ze zápasu zhlídli aspoň třetinu
• vysloužilému ragbistovi odporoučí svůj močový měch, a ty chlape z bytu aspoň kousek v celku nech!
• svůj jazyk odporoučí starým drbnám, které si svůj sedrali, když o cizí věci se staraly
• radním, kteří letos hody uspořádali a berana tady tak ostouzeli, odporoučí jen špatné části svého těla, aby z toho zase byla pěkná mela
• a pánům muzikantům odporoučí svůj ohon, aby mu zatroubili o pardón

Pardón, pardón !!!

za sepsání děkujeme Ing. Petru Sedláčkovi Ph.D.

celý text letošního ortelu si můžete stáhnout   Z D E  

Pro pamětníky:

Ortel 2004 | Ortel 2005 | Ortel 2006 | Ortel 2007 | Ortel 2008 | Ortel 2009 | Ortel 2010 | Ortel 2011