Kostel v Doubravníku [1]
S jistotou můžeme předpokládat, že nynější kostel v Doubravníku je již třetí. Ve zdech nynějšího kostela je zazděno mnoho pískovcových kamenů, jejichž opracování svědčí o tom, že pocházejí z románského portálu. Navíc při stavbě mostu a silnice v Doubravníku roku 1966 byla objevena na dvoře domu č.24 pískovcová křtitelnice románského slohu, kterou lze směle připodobnit ke křtitelnici vítochovské.
O dva roky později byl na náměstí vykopán zbytek pískovcového sloupku, rovněž ve slohu románském. Z těchto nálezů možno usuzovat, že první kostel v Doubravníku byl postaven z drásovského pískovce, podobně jako kostel v Dolních Loučkách, nebo v Deblíně a stál pravděpodobně v dolní části současného náměstí. Druhý kostel sv. Františka byl již z mramoru, jak lze vyvodit z četných nálezů mramorových kvádrů v místech farní zahrady. Jejich opracování je však zcela odlišné od použitých profilů při stavbě kostela současného. Tento původní kostel byl spolu s přilehlým klášterem vypálen husity počátkem 15. století a téměř sto let nenacházíme žádné zmínky o náboženském dění v obci. Až teprve roku 1515 se rozhodl Vilém z Pernštejna, že uvede do klášterní budovy františkány, ale později ponechal na vůli svému synu Janovi, aby: "... v Doubravníku jakékoliv řeholníky a nebo místo nich aspoň dva světské kněze uvedl a též školu z této dotace nadal..." Se stavbou kostela započal Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý, roku 1535, jak svědčí vytesaný nápis na jednom z opěrných pilířů na jižní straně, umístěný v jeho dolní části. Na prvním pilíři od věže čteme nahoře vročení 1540, pod kazatelnou a na dalším pilíři je letopočet 1541. Na celém díle je patrný rukopis dvou skupin kameníků, jejichž značky najdeme i v kostele sv. Jakuba v Brně, nebo na pražském hradě.
Je vidět, že stavba na úroveň tehdejší mechanizace pokračovala poměrně rychle. Na dalším obrázku je dobře patrné zaklenutí celé stavby.
Kostel byl vysvěcen olomouckým biskupem v roce 1548, ale na menších úpravách se pracovalo až do roku 1557. Zřejmě nedostatek finančních prostředků nakonec vedl stavitele k jistému provizoriu. Do kostela se chodilo bočním vchodem na jižní straně a samotná hlavní věž se zvonicí měla jen dřevěnou nadstavbu v gotickém slohu. Do barokní podoby, jak ji vidíme dnes, byla přestavěna až koncem 18.století.
Pokračování:- Kostel v Doubravníku [2] |