městys Doubravník

Vilém z Pernštejna

V rámci "Slavností Pernštejnského panství" se v neděli 4.7. 2004 v 10 hodin vydá z Nedvědice průvod rytířů na hrad, aby tak symbolicky vzdali hold panu Vilémovi z Pernštejna. Čím to, že si právě tento panovník zasluhuje takové pocty?

Páni z Pernštejna měli vždy velmi pěkný poměr k našemu kraji. Jistě i z toho důvodu, že v doubravnickém klášteře bylo pohřebiště jejich rodu...

A právě Vilém II, jehož osobnost výrazně zasáhla do dějin českých zemí, je považován za nejušlechtilejšího panovníka z celé dynastie Pernštejnů.

Za válek uherských stál věrně na straně Jiřího z Poděbrad, teprve po jeho smrti roku 1472 přestoupil na stranu Matyáše Korvína.

Roku 1487 se stal nejvyšším hofmistrem království českého, následně se v roce 1490 přičinil o zvolení Vladislava II za krále uherského a svou diplomatickou dráhu završil zásluhou o svatováclavskou smlouvu, kterou bylo v roce 1517 dosaženo narovnání mezi stavem městským a šlechtou v Čechách.

Ač katolíkem, přesto se roku 1488 ujal Českých bratří, když je chtěl Matyáš vypudit z Moravy. Traduje se jeho památný výrok:

"... S Římany věřím, s Čechy držím a s Bratřími umírám!"

Palacký o něm píše:

Byl prvním z Pernštejnů, který opustil starý rodový hrad a usadil se na zámku pardubickém. Své panství znamenitě rozšířil a náležel k nejbohatším magnátům českého státu. Patřily mu hrady Kunětická Hora, Litice, Potštejn a na omezenou dobu dostal zástavou i jihočeskou Hlubokou a Hlubčice ve Slezku.

Na střední Moravě koupil panství Helfštýn a města Přerov, Lipník, Tovačov a Hranice. K nim později přidal Ivančice, Židlochovice, Hodonín, Pohořelice, panství zaniklého kláštera benediktýnů v Třebíči, hrady Sádek, Cimburk a Koryčany.

Majetková expanze byla ukončena ziskem rozsáhlého majetku, jehož střediskem byla Litava, ves ležící jižně od hradu. Litavské panství tehdy čítalo dvanáct vesnic, několik tvrzí a tři zpustlé hrady v okolních lesích.

Vlastní pernštejnské dominium se pak dělilo na tři oblasti:

• Novoměstsko s Jimramovskem,
• Doubravnicko
  
• a Bystřicko.

Jak je vidět, Vilém II byl opravdu jedním z nejbohatších příslušníků vyšší šlechty v evropě.

Při tom byl ale k poddaným laskavý a uděloval obcím mnohá privilegia i moudrá napomenutí.

Byl velmi podnikavý a nebál se riskovat, až mu to bylo jako šlechtici vytýkáno, že na svých statcích zavádí novoty jako rybnikářství, pivovarnictví, chov ovcí a podporu hornictví. Pan Vilém však na řeči nedal a touto činností velmi zbohatl. Roku 1507 se definitivně vzdal aktivní politické činnosti a věnoval se výhradně spravování svého majetku.

Zemřel 8. dubna 1521 v Pardubicích ve věku 83 let a je pohřben v rodinné hrobce pod presbytářem doubravnického kostela.

náhrobník patřící Vilémovi II. z Pernštejna