Dnes je: 06.12. 2024 | | Poslední články | Mapa stránek | Kalendář | Facebook | Info-seznam | |
v regionech: - Tišnov |
- Bystřice nad Pernštejnem |
včera Zastupitelstvo - Usnesení č.ZM-18/2024 |
včera Zastupitelstvo - Usnesení č.ZM-17/2024 |
03/12/24 Úřední deska - Svolání zastupitelstva |
- Místní knihovna |
- |
- |
- Drůbežárna Prace |
- Mikuláš |
03/12/24 Školní jídelna - Jídelní lístek od 09.12… |
19/11/24 Obřadka Nedv... - Program sezóna 24/25 |
19/11/24 Městys Nedv... - Pozvánka na koncert |
Celý přehled [6] |
Doubravnický zpravodaj |
obsah čísla 02/2024 |
verze pro tisk [ zde ] |
S jistotou můžeme předpokládat, že nynější kostel v Doubravníku je již třetí.
První písemná zmínka o "kostele sv. Kříže" (viz. čl. Klášter v Doubravníku) je z 25. září 1208. Druhá potom v listině z 23. února 1233, ve které papež Řehoř IX. vyzývá věřící k návštěvě "kostela sv. Františka" v Doubravníku.
Ve zdech nynějšího kostela je zazděno mnoho pískovcových kamenů, jejichž opracování svědčí o tom, že pocházejí z románského portálu. Navíc při stavbě mostu a silnice v Doubravníku roku 1966 byla objevena na dvoře domu č.24 pískovcová křtitelnice románského slohu, kterou lze směle připodobnit ke křtitelnici vítochovské.
kulturní památka - dům čp.24
O dva roky později byl na náměstí vykopán zbytek pískovcového sloupku, rovněž ve slohu románském. Z těchto nálezů možno usuzovat, že první kostel v Doubravníku byl postaven z drásovského pískovce, podobně jako kostel v Dolních Loučkách, nebo v Deblíně a stál pravděpodobně v dolní části současného náměstí.
Druhý kostel sv. Františka byl již z mramoru, jak lze vyvodit z četných nálezů mramorových kvádrů v místech farní zahrady. Jejich opracování je však zcela odlišné od použitých profilů při stavbě kostela současného. Tento původní kostel byl spolu s přilehlým klášterem vypálen husity počátkem 15. století a téměř sto let nenacházíme žádné zmínky o náboženském dění v obci.
Až teprve roku 1515 se rozhodl Vilém z Pernštejna, že uvede do klášterní budovy františkány, ale později ponechal na vůli svému synu Janovi, aby:
Se stavbou kostela započal Jan z Pernštejna, zvaný Bohatý, roku 1535, jak svědčí vytesaný nápis na jednom z opěrných pilířů na jižní straně, umístěný v jeho dolní části. Na prvním pilíři od věže čteme nahoře vročení 1540, pod kazatelnou a na dalším pilíři je letopočet 1541.
Na celém díle je patrný rukopis dvou skupin kameníků, jejichž značky najdeme i v kostele sv. Jakuba v Brně, nebo na pražském hradě.
kamenická značka na mramorovém kvádru
Je vidět, že stavba na úroveň tehdejší mechanizace pokračovala poměrně rychle. Na dalším obrázku je dobře patrné zaklenutí celé stavby.
schema zaklenutí doubravnického kostela
(není zde zakreslena hrobka Mittrovských, která byla přistavěna až roku 1867)
Kostel byl vysvěcen olomouckým biskupem v roce 1548, ale na menších úpravách se pracovalo až do roku 1557. Zřejmě nedostatek finančních prostředků nakonec vedl stavitele k jistému provizoriu.
Do kostela se chodilo bočním vchodem na jižní straně a samotná hlavní věž se zvonicí měla jen dřevěnou nadstavbu v gotickém slohu. Do barokní podoby, jak ji vidíme dnes, byla přestavěna až koncem 18.století.
Výkres původní věže a boční vstup do kostela
- Kostel v Doubravníku [2]