městys Doubravník

Manufaktura v Doubravníku

Tento podnik založil Leopold Keller narozený 15.6. 1806 v Troubsku, jako syn panského revírníka Tomáše Kellera, jehož rod pocházel z Pruska.

V domě č. 78 v Doubravníku si nejprve zřídil přádelnu a v archivních dokladech je uváděn jako "Wollspinmeisterfaktor", tzn. "vlny přadené mašinář".

Dům č. 78 v Doubravníku

Leopold Keller byl velmi podnikavý člověk a nebál se investovat.

V roce 1853 koupil za 7.000 zlatých papírnu v usedlosti č. 30, která byla zřízena roku 1669 přestavbou panského mlýna a dále pak za 3.000 zlatých bývalou panskou koželužnu.

Na tomto místě se dodnes říká "v jirchárně".

Tam zřídil přádelnu vlny pro místní soukeníky. Se svou manželkou postavili kolem roku 1855 na místě starého domu č.6 velký jednopatrový dům jako tkalcovskou manufakturu.

Dům č. 6 v Doubravníku

Zaměstnával v ní tkalce a s utkanými látkami faktoroval. Tato činnost byla tehdy značně výnosná. Pokračoval v ní i jeho syn Albín Keller, který rozšířil firmu o další budovu pro tkalce, přístavbou na dvoře manufaktury.

Ve faktorství později pokračovali pánové Prostějovský, Sedláček a Slezák. Tkalcům přivezli osnovu a přízi, a ti ji museli zpracovanou ve stanovené váze vrátit. Utkané látky odvážel faktor sám.

Leopold Keller byl v obci velmi váženým a vysoce postaveným občanem. V prvních volbách po revolučním roce 1848 byl zvolen obecním radním a roku 1857 se stal starostou obce. Tuto funkci zastával až do roku 1867.

Měl všeobecný rozhled a uměl se pohybovat v politice. Za "prajské" války v roce 1866 přispěl svou brilantní znalostí němčiny k vyřešení mnoha konfliktů, když v obci bylo ubytováno mnoho pruského vojska.

Provozem manufaktury významně zasáhl do rozvoje tkalcovství, takže toto řemeslo bylo u nás v rozkvětu i po zrušení cechovního zřízení. Místní občané z dobrých výdělků opravili své skromné domy,dřevěné byly nahrazeny zděnými, mnohdy i s prvním patrem.

Koncem 19. století však začal celkový hospodářský úpadek a tkalcovství už nebylo tak výnosné. V Doubravníku chtěl jistý židovský podnikatel jménem Kuhn postavit textilní továrnu, ale ze strany obce mu nebylo vyhověno. Místní zemědělci podali protest, neboť se obávali hromadného odchodu pracovních sil z polí do továrny...

Kuhn se tedy domluvil s nedvědickým mlynářem Svobodou, koupil jeho mlýn a zřídil textilku v sousední Nedvědici. Tímto činem v podstatě nastartoval její rozkvět.

Založením továrny začal příliv obyvatelstva a tovarník pro ně výhodně stavěl domky na bývalých parcelách dvora v Klečanech. Zvýšil se samozřejmě i počet dětí, takže mohla být v Nedvědici roku 1912 založena měšťanská škola.

Doubravník, který byl původně předurčen jako středisková obec celého panství pernštejnského notně zaostával. Tovární velkovýroba postupně zatlačila domácí tkalce a před první světovou válkou se tkalo už jen v několika staveních.
Za zmínku stojí např. Josef Sedláček (v bývalé Kellerově manufaktuře) a ve vlastním domě č.55 Eduard Jelínek.

/ zdroj: L.Mazáč - Tkalcovství v Doubravníku /