městys Doubravník

Smírčí kříže [2]

Po hodovém veselí nezaškodí malá vycházka do přírody.
Znovu tedy otevíráme téma , kterému jsme se věnovali začátkem dubna tohoto roku, abychom objevili další ze smírčích kamenů v našem okolí.

Je pravdou, že o tyto nenápadné pomníčky člověk nezakopne na každém kroku, ale co se týče Vysočiny, je jich tu opravdu hodně. Odborníci, kteří se pohybují v této oblasti historie (např.František Svoboda z Ústí nad Labem), jich evidují v našem Žďárském okrese kolem 50-ti.

A přiznejme, narazíme-li například v šeru lesa nečekaně na omšelý kříž s vytesaným datem, nutně to rozjitří naši fantazii. Čím je letopočet vzdálenější, tím větší mrazení v zádech vyvolá.

• Co se tu kdysi stalo ?
• Kde se tu ten kříž vzal ?
• a co je to na něm vlastně vyryto ?
• Snad nůž, rapír, sekera a nebo meč...
• A proč vlastně ?

Odpověď na tyto otázky vychází z výkladu středověkého práva a jak už bylo zmíněno v předešlém dílu, pomocí smírčí smlouvy docházelo k narovnání vztahů mezi pachatelem trestného činu a pozůstalými po jeho oběti.

Zajímavý aspekt ale spočívá v tom, že tímto vyrovnáním se odstranila hluboce zažitá krevní msta. To známé "Oko za oko, zub za zub", kdy příbuzní pronásledovali pachatele tak dlouho, až ho definitivně dostali. Koloběh pomsty, ze kterého nelze vybřednout než-li odpuštěním. Světský prvek se tady prolíná s prvkem duchovním. Vidíme hrubý kámen, jako těžký balvan hříchu, versus Kristův kříž milosrdného odpuštění.

Ke většině křížů se ale písemné smírčí smlouvy nedochovaly. Snad proto, že kámen má daleko větší trvanlivost než středověká archiválie...

A tak je to i s naším dalším smírčím kamenem, který stojí v Sejřku za kravínem u prameniště potoka do osady Raková.

Smírčí kámen v Sejřku

Kamenná deska s odlomeným rohem je z bílého mramoru o rozměrech zhruba 90 x 40 x 15 cm a na ní je plastický reliéf kříže. Stáří se odhaduje asi na 600 let.

Tehdy na místě dnešního statku Mansberk stávala usedlost s označením Jámy, jak je uvedeno v zemských deskách zápisem z roku 1350 a lidé se zde věnovali převážně pastevectví - konkrétně chovu ovcí.

Legenda vypraví, že se na tomto místě ze žárlivosti napadly nůžkami dvě střihačky ovcí a obě zemřely na vykrvácení. Jak dopadl onen mladík, kvůli kterému zřejmě spor vyvstal už pověst neuvadí... Možná se časem najde nějaký důkaz či listina, která tuto událost vysvětlí, ale tu zřejmě najdou jen odborníci z muzea v Aši, kde mají centrální evidenci smírčích křížů a drobných kamenných objektů.

Nám stačí, že jsme našli samotný kámen.

Najdete ho taky ?