městys Doubravník

Lesy městyse Doubravník [7]

V tomto příspěvku se vydáme znovu do obecních lesů a podíváme se na některé paseky, jak se daří novému zalesnění.

Konkrétně nás bude zajímat parcela č.1369 o výměře 1,25 ha, která se nachází na Brabencové v nadmořské výšce 430 m.n.m.. V roce 2003 byla tato pastvina převedena na lesní půdu a hned následující jaro osázena podle zalesňovacího projektu.

Protože se jedná o pozemky vystavené přímému slunci, byla zde jako hlavní dřevina doporučena Borovice lesní (Pinus sylvestris), doplněna příslušným procentem MZD (melioračních a zpevňujících dřevin) - v tomto případě dub, buk a jedle.
Po obvodu parcely byl vysazen v jednom řádku též Modřín opadavý (Larix decidua) jako zpevňující činitel. Celá plocha je chráněna proti zvěři oplocením do výšky 1,6m.

Extrémní sucho, které se dostavilo v letních měsících téhož roku však způsobilo hotovou pohromu. V okolí Doubravníka uschlo velké množství stromů - viz. starší článek a z nového zalesnění přežila jen nepatrná část.

pastvina na Brabencové - zničená výsadba buku a borovice

Co teď ?

Láteřit na počasí ?

Asi ne. Tudy cesta určitě nevede.

To věděli už naši předkové, že: "Nic temu člověk nepomože, dyž se do roboty hřeši..." A tak po vzoru starého Plška¹⁾ nezbylo, než příští jaro opět uchopit zalesňovací motyku a pustit se znovu do díla.

Při rekonstrukci zalesnění bylo záměrně navýšeno zastoupení dubu, který lépe odolává prudkému slunci.

Původně předepsaný Buk lesní (Fagus sylvatica) totiž vyžaduje v začátku růstu alespoň částečné clonění okolním porostem. Stejně tak přimíšená Jedle bělokorá (Abies alba). Avšak tyto podmínky krátké světelné expozice jsou zde, na holé pláni, prostě nedosažitelné.

V reálu se tak přesvědčujeme, že zlaté pravidlo: "Kde buk sám přirozeně nezmlazuje, tam prostě nejde".²⁾, skutečně platí.

sazenice buku zcela spálená slunečním žárem

Od roku 2004 se zalesnění opravovalo celkem dvakrát.

Obrovský vklad lidské práce, byť částečně podpořen státní dotací, zde zanechali jak profesionálové v oboru, tak zaměstnanci obce i brigádníci z řad místních občanů... Těžko docenit.

A jaký je výsledek ?

Mělo celé to snažení skutečně smysl ?

Pro odpověď na tuto otázku musíme přeskočit do současnosti.

Je rok 2007. Nuže, pojďme se přesvědčit na vlastní oči, jak to dnes na "Brabencové" vypadá.
Asi takhle:

pastvina na Brabencové 2007

Po vstupu do oplocenky vidíme v trávě svěží vršky letorostů borovice lesní (srovnejte s fotografií v začátku článku).
Zbytek maskuje travnatá buřeň, která v tuto dobu dosahuje přibližně 3/4 výšky sazenic. Pro hospodáře to znamená, že je nejvyšší čas vzít srp nebo křovinořez a stromky opatrně uvolnit.

a zde je už výsadba jako na dlani

Blíže k nám je řidší místo po (ještě letošních) opravách mezernaté sadby krnícího, vidličnatého buku - ovšem "do dáli" už se rozprostírá celkem pravidelný "koberec" boroviček ve sponu 1x1m.
Ačkoli to z fotografie kvůli zmenšení není dost dobře patrné, velká část výsadby už má parametry odrostku - výška přes 120cm.

S potěšením lze tedy konstatovat, že i přes nepřízeň suchých let, se zatím dílo daří. O nějakém výnosu je však předčasné mluvit, to bude starost až příští generace.
Nám budiž odměnou pohled na zalesněný úhor, kde na neplodné půdě říční terasy dnes vyrůstá poměrně pestrá skladba dřevin.

borovice, smrk, dub i buk a modřín ...

Zkuste se tam vypravit nyní o prázdninách na vycházku. Není to daleko³⁾...

Petr Koukal