městys Doubravník

Chov sánských koz v Doubravníku

Chov sánských koz v Doubravníku a potažmo na celé Vysočině, byl vždy velice populární. Od roku 1913 začali obecní zastupitelé projevovat snahu nejen o založení spolku chovatelů koz, ale i o jejich zušlechtění.

Hlavní požadavky na vylepšené plemeno byla zvýšená produkce mléka a adaptabilnost na místní podmínky. Kronika uvádí existenci spolku chovatelů koz již od roku 1903.

Kontrolované kozy v Doubravníku 3.října 1933

Městečko zde využilo nabídky Českého odboru zemědělské rady markrabství moravského v Brně, který poskytoval finanční podpory zájemcům o chov ušlechtilých koz.

Subvence se týkala nákupu chovných zvířat, musely však být dodrženy podmínky stanovené pro zřizování a udržování plemenných chovných stanic a zájemce musel ze svého chovu dodávat materiál pro další chovatele.

Chovatelé manželé Šikulovi se svými kozami v roce 1946

Obecní rada v Doubravníku přistoupila na tyto podmínky a dne 14. května 1906 obdržela od zemědělské rady v Brně souhlas ke zřízení plemenné stanice sánských koz bílých bezrohých v Doubravníku.

V roce 1938 byl založen samostatný Spolek chovatelů kmenového stáda sánských koz, který se zapojil do práce Okresního sdružení chovatelů drůbeže, králíků, holubů a koz v Tišnově.

Předvádění kozlů v Doubravníku v roce 1958

A protože se chov rozmáhal, bylo zapotřebí dalších pastvin. V roce 1942 byly spolku obecní radou přiděleny pastviny na Pláňavě a na Brdě. Za první i za druhé světové války byl chov koz na vzestupu, stejně jako v době poválečného přídělového hospodářství. Tehdy tvořilo kozí mléko významnou část jídelníčku chudších obyvatel.

V roce 1955 byl počet chovatelů koz 54, kteří měli ve vlastnictví 102 zvířat. O rok později - v roce 1956 se v Doubravníku uskutečnila oslava 50. výročí existence spolku. Konala se výstava chovných zvířat a bylo též možno zakoupit si mladé kusy. S výstavou byl spojen i kurz výroby sýrů z kozího mléka a jejich prodej.

Členové spolku chovatelů sánských koz v roce 1965

V obci bylo tehdy 65 organizovaných chovatelů se 115 zvířaty. Dokonce bylo i několik chovných kusů odprodáno do Bulharska.

Významnou osobností v oblasti chovu sánských koz byl dlouholetý předseda spolku František Špaček. Spolu s manželkou Albínou léta prováděl kontrolu užitkovosti koz zapsaných v plemenné knize, organizoval trhy a celkově byl vůdčí osobností celé organizace. Za svoji práci také obdržel četná vyznamenání.

Albína Špačková se svojí kozou Albertou v roce 1963

V 60. letech ale začal chov díky postupující kolektivizaci upadat a navíc se díky zvyšující životní úrovni mladší lidé přestali o chov koz zajímat. Díky této tendenci se na doporučení Okresního výboru Československého svazu chovatelů drobného zvířectva ve Žďáru nad Sázavou začal spolek orientovat na chov jiných čistokrevných zvířat, jako byli králíci a drůbež.

To však nalezlo odezvu jen u několika málo chovatelů a úpadek se zdál být nevyhnutelným. Koncem 80. let byl spolek zrušen pro vysoký věk většiny členů a nezájem mladých lidí.

zdroj: Vladimír Jirčík
+ obecní kronika