městys Doubravník

Motýli Doubravnicka

Můj příspěvek k poznání přírody vznikl na základě knihy vydané k osmistému výročí obce. Zde zazněla výzva, že je nutno dále zkoumat naši přírodu, neboť se změnami které v posledních letech nastaly se objevují i u nás nové druhy.

Už jako malý jsem miloval pestrobarevnou krásu motýlích křídel. Proto i po příchodu do Doubravníka jsem se zajímal o druhy zde žijící. Teprve v poslední době jsem se své zálibě začal věnovat důsledněji. A opravdu jsem zde zjistil druhy, z nichž některé tu ještě před dvaceti lety nebyly.

V tomto příspěvku se budu zabývat druhy z čeledi otakárkovitých a babočkovitých.

Jedná se o nejatraktivnější i největší denní motýli kteří jsou tak typičtí, že je těžké zaměnit a většina patří mezi chráněné druhy. Motýly jsem potkával především na Pláňavě, Bozince a v okolí Svratky. Tím, jak došlo k zmenšení ploch zemědělsky obdělávaných, zarůstání luk trnkami, hlohem a jinými keři a přestaly se používat postřiky, vytvořily se rozsáhlé areály umožňující výskyt těchto druhů.

Poprvé asi před pěti lety jsem registroval výskyt chráněného otakárka ovocného (Iphiclides podalirius L.). když přiletěl na zahradu.

otakárek ovocný

Tento je typickým obyvatelem teplých oblastí s křovinatou vegetací. To jeho blízký příbuzný, také chráněný a dle znalců nejkrásnější motýl žijící u nás, otakárek fenyklový (Papilio machaon L.), je hojnější. Již mnoho let navštěvuje naši zahradu, aby zde, především na kopr, nakladl vajíčka. O jeho umělém chovu, který provádím několik let se zmíním později. Zbývající dva druhy čeledi u nás žijící se pravděpodobně v Doubravníku nevyskytují.

Čeleď babočkovitých má bohatší zastoupení. Všichni jistě znají i mnohokrát viděli babočku paví oko (Inachis io L.), která se vyskytuje všude tam, kde může najít nějakou kopřivu, kterou se její housenky živí. Spolu s ní pak babočka kopřivová (Aglais urticae L.) je s bělásky nejhojnějším motýlem našich zahrad. Zejména ten, kdo má na své zahradě tzv. motýlí keř Buddleia davidii, může v době kvetení fialových květů, podobných šeříku obdivovat desítky těchto motýlů.

V pozdním létě se pak objevují další krasavci, babočka admirál (Vanessa atlanta L.) a babočka osiková (Nymphalis antilopa L.). Nejčastěji je spatříme jak hodují na přezrálém ovoci. Z jihu přilétající tažný druh, žijící mimo Austrálii a polární kraje na celém světě, babočka bodláková (Vanessa Cardu L.), kterou jak její jméno napovídá nejčastěji spatříme podél cest na bodlácích.

Babočka bílé C

Spíše v létě se setkáme s nejmenší babočkou síťkovanou (Araschnia levana L.), která se vyznačuje dvěma barevně odlišnými formami. Jarní, s žlutooranžovými křídly a pozdější s hnědočernými.

Babočka síťkovaná

Při cestě na Bozinku se mi jednou podařilo spatřit párek chráněných batolců duhových (Apatura iris L.), jejichž třpytivá křídla připomínají motýly tropů. Tento nezapomenutelný pohled se mi naskytl pouze jednou a od té doby po nich marně pátrám. Posledním motýlem o kterém se chci zmínit je jeden z našich největších denních motýlů chráněný bělopásek topolový (Limenitis populi L.). Toho jsem několikrát pozoroval v údolí řeky Svratky.

Nyní bych se chtěl zmínit o pěstování motýlů, kterému se věnuji několik posledních let a není to vůbec složité. Začalo to tím, že jsem při prohlídce kopru před sklizní objevil několik pestrobarevných housenek otakárka fenyklového.

housenka na kopru

Protože se jedná ochráněného motýla, byl jsem před volbou buď kopr nesklidit a přijít o něj a riskovat, že nakonec se motýli díky parazitickým vosičkám nevylíhnou nebo se pokusit je odchovat. Volil jsem druhou možnost, udělal si neumělý houseník a začal je chovat. Krmil jsem je snítkami kopru a čekal až se zakuklí. Housenky se zakuklily poslední týden v červnu a po dvou až třech týdnech vylétli motýli.

vylíhlý motýl

Zajímavé je to, že tyto termíny bez ohledu na počasí se každý rok opakují. Tento chov se mi povedl od roku 1998 již pětkrát.

Ing. Jaroslav Sterzel