městys Doubravník

Lesy městyse Doubravník [13]

V třináctém pokračování seriálu "Lesy městyse Doubravník" uzavřeme kapitolu "Duby v okolí Doubravníku".

Na dnešní výpravě zůstaneme už takřka za humny a do obecního lesa vstoupíme poblíž "Báckého mostu".Další strom, v pořadí již čtvrtý, nás čeká v oddělení 401, dílec H na svažité parcele s místním názvem "Pustá". Tento pozemek přikoupila obec v roce 1931 od velkostatku Pernštejn jako borovinu ve stáří 30-ti let.

Z našeho hlediska je podstatné, že nad uvedenými borovicemi se již tehdy vypínal mohutný Dub zimní (Quercus petranea). Ze svého stanoviště na příkré skále ve výšce 420 m.n.m. shlíží na sousední Černvír v údolí řeky Svratky. Drží vartu, řekli-by naši předkové.

pohled na obec Černvír

Výše zmíněné borovice byly v 80-tých let minulého století postupně káceny a současně byla zahájena obnova porostu.
Nyní [r.2009] obklopuje "Dub na Pusté" smrková mlazina s příměsí Borovice lesní (Pinus sylvestris) a pomístně hloučky dubového nárostu z přirozeného zmlazení. Díky tomu lze samotný dub snadno přehlédnout a právě proto se za ním vydáváme až teď v zimě, kdy je v lese více vidět.

Dub zimní rostoucí na Pusté

Jeho stáří může být podobné jako u jeho kolegů popsaných dříve, ovšem stanovištní podmínky na chudé skále mu nedovolily příliš vyrůst. Je z našich dubů, které jsme zatím obešli, nejmenší a v pomyslné tabulce zaujímá poslední místo.

Laicky změřená výška činí 19 metrů. Obvod kmene 223 cm. Největší průměr ve výčetní tloušťce 1,3m je na dalším obrázku. V ose východ - západ je zjištěná hodnota 72,5cm.

měření lesnickou průměrkou

Ačkoliv je "Dub na Pusté" ve vzrůstu poslední, zajímavý je jeho habitus - celkový vzhled. Ze všech zmíněných se totiž nejvíce přibližuje pěstebnímu ideálu se zdůrazněním souměrné koruny na dostečně dlouhém a kvalitním kmenu. Ideální míry 30-60-90¹⁾ ovšem zdaleka nemá.

Při bližším ohledání však i zde vidíme neúprosný běh času. Koruna začíná od spodních větví postupně prosychat, místy lze spatřit i plodnice dřevokazných hub. Známá skutečnost, že dub sto let roste, sto let plodí a sto let schází dává tušit, ve které vývojové fázi se strom právě nachází.

prosychání spodních větví

Inu, hraje se poslední třetina a ve finále je i naš seriál, v němž jsem chtěl čtenářům tyto nádherné stromy představit. I stalo se, pokud jste dočetli až k tomuto místu.

Na úplný závěr snad ještě malé Post Scriptum.

Je pozoruhodné že jakkoliv je Lípa v dnešní době považována za strom Slovanů, přesto v jejich bájesloví nacházíme častěji zmínku právě o Dubu než o lípě.²⁾

Zajímavý je i značný počet místních názvů.
Namátkou Český dub, Dub nad Moravou, Doubravka, pověstné Dubí a konec konců i náš starobylý Doubravník. V pahorkatině, kde dub přirozeně roste, ovlivnil 96 názvů obcí a měst oproti lípě (30 jmen).³⁾

Podobně lze sledovat četnost osobních příjmení (Doubek, Dubský, Doubrava, ... z Dubé, atd.) A pak je tu celá plejáda lidových písní, v nichž se o dubu nebo o mladém doubku pojednává.

Pod dubem došlo k setkání knížete Oldřicha s krásnou Boženou⁴⁾ a mnoho z nich nese do dnešních dnů přízviska panovníků či slavných osob.⁵⁾.

Tolik odbočka do historie.
Příště se zase vrátíme do lesa a zkusíme objevit něco zajímavého.

Přeji všem čtenářům hezké předjaří.

Petr Koukal