městys Doubravník

Práce na varhanách v Doubravníku v roce 2009

Stejně jako každý rok Vás chceme informovat o postupu restaurování varhan v našem kostele.

V březnu 2009 nastal čas, kdy bylo třeba přistoupit k restaurování dalších částí hlavního stroje a positivu. Proto byl provoz varhan ukončen, a to až do doby, kdy opět bude moci být nástroj sestavený a naladěný. Bylo třeba zajistit pro tuto dobu náhradní nástroj. Vzhledem k předpokládané délce restaurování bylo dohodnuto, že se pokusíme zapůjčit varhanní positiv z vranovského farního kostela, který by alespoň částečně nahradil zvuk našich varhan.

Ještě koncem března bylo postaveno lešení pod odborným vedením pana Martina Urbánka až ke klenbě nad varhanami. V průběhu velikonočního období byla výzdoba kostela obohacena o lešení. Varhanní stroj byl rozebrán a odvezen k restaurování. Dále byl vyčištěn vnitřek varhanní skříně, ošetřen proti červotoči. V tu dobu přišla na řadu odvaha některých farníků, ti opravili malbu klenby nad varhanami, která silně opadávala, a mohla by tak poškodit nově zrestaurované díly varhan.

Restaurování iluzivního mramorování varhanní skříně se ujal pan Pavel Kučera - restaurátor nefigurálních uměleckořemeslných malířských prací z Brna. Očistil povrch skříně od zežloutlého pokostového laku, dočistil detaily mramorování. Provedl dodřevení a vytmelení defektů po šroubech, hřebech aj. křídovým tmelem, retušoval mramorování a obnovil vrchní vrstvu pokostového laku. V průběhu těchto prací byly sejmuty papírové popisky rejstříků.

Pod rejstříkovými papírovými popiskami byly původní popisky vytvořené přímo do dřeva varhanní skříně.

Do dřeva varhanní skříně byly vytvořeny i jiné popisy vytvořené jinou technikou.

Pan Ladislav Moravec, restaurátor pro uměleckořemeslné pozlacovačské práce, instaloval dřevořezby a sochy, jejichž restaurování dokončil již v roce 2008.

Ukázka práce p. Ladislava Moravce
- detail ruky před dokončením a po dokončení

Do skříně byly vloženy vzdušnice hl. stroje a část traktury. Pokračovaly práce na restaurování dalších dílů varhan v dílně pana Dalibora Michka ve Studénkách.

515.000,- Kč bylo v roce 2009 proinvestováno v rámci akce restaurování varhan v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku. V loňském roce přispělo Ministerstvo kultury České republiky částkou 400.000,- Kč, městys Doubravník 20.000,- Kč zbývající část 95.000,- Kč byla hrazena z darů a sbírek věnovaných farnosti pro tento účel.

Díky patří všem, kdo se podíleli na náročné práci se stavěním i bouráním lešení, firmě Lepo Menšík za zapůjčení lešení. Všem, kdo pomáhali s výmalbou, se stěhováním náhradního varhanního positivu a se stěhováním restaurovaných částí varhan.

Děkujeme za všechny dary, které jsou hojné i v této době.

Ing.Barbora Šenkyříková

Podrobnostmi restaurování varhanního stroje se zaobírá následující článek pana Dalibora Michka.

V roce 2009 bylo dokončeno rozebrání celého varhanního stroje, všechny demontované díly byly odvezeny do dílny ve Studénkách.Varhanní skříň byla zevnitř vyčištěna a dvakrát konservována roztokem Lignofixu III. Byly kompletně restaurovány vzdušnice a píšťalnice hlavního stroje a positivu, jakož i příslušné stoličky, stojánky a věšáky.

Byl restaurován svislý vzduchovod hlavního stroje, vzduchovody positivu a Kornetbasu. Byla očištěna a rozebrána hřídelová deska hlavního stroje. Po odstranění nezachranitelných a nepůvodních částí byla pak vícenásobně petrifikována ponorem v akrylátové pryskyřici, její poškození červotočem bylo totiž enormní. Byly vyrobeny kopie všech panenek kromě dvou, mnohé páčky a jeden nepůvodní váleček. Poté byla hřídelová deska zkompletována. Po očištění byly petrifikovány všechny dochovavší se díly registratury hlavního stroje a positivu, které byly těžce poškozeny červotočem. Chybějící části byly vyrobeny jako kopie. Bylo zahájeno restaurování obou vzdušnic Kornetbasu.

Byly rozebrány, vyčištěny, konservovány a petrifikovány manuálové klaviatury. Z kláves byly odstraněny nepůvodní půltónové nákližky a díly obou versí manuálové spojky. Kdosi se totiž pokusil vyrobit kolíčkovou spojku, která nebyla a ani nemohla být funkční a poté postavil spojku vidlicovou. Jelikož i její funkce by byla problematická a především pro její nepůvodnost a nesmyslnost ji bylo rozhodnuto odstranit. Dendrologický průzkum prokázal, že původní potahy celotónových kláves jsou ze dřeva šeříku, což je rarita. Při práci byla průběžně pořizována podrobná fotodokumentace.

Na základě podrobného průzkumu a za laskavého přispění pánů PhDr. Petra Koukala Ph.D.a Kristiana Wegscheidera byla konečně rozřešena záhada týkající se zjevně nepůvodní osmistopé Flétny, na štítku zvané Bortunal, stojící na poslední posici vzdušnice hlavního stroje směrem od oltáře. Pan Výmola hodlal totiž na toto místo použít jazykový rejstřík, pravděpodobně Fagot 8´. K tomu však už patrně pro nedostatek peněz nedošlo a snad v první půli devatenáctého století byla píšťalnice použita pro velice nekvalitní dřevěný hlas. To mimo jiné podporuje domněnku, že doubravnické varhany byly i pro svého tvůrce čímsi výjimečné. Jazykové píšťaly se u nás totiž v době stavby nástroje prakticky nevyskytovaly a pokud přece, tedy rozhodně ne v manuálu. Proto bylo rozhodnuto dotáhnout po dvou stech padesáti letech záměr varhanáře do konce, Fagot nechat postavit a osadit.

V roce 2010 by měly práce na doubravnických varhanách pokračovat a v ideálním případě spět k závěru. Vyhlídky na jejich financování jsou však, žel, poměrně chmurné.

Že nemaj, že nedaj, že je o ně zle.

Dalibor Michek