městys Doubravník

Jalovce v okolí Doubravníka

Jedním z atraktivních chráněných druhů rostlin rostoucích v okolí Doubravníku, je jalovec obecný (Juniperus communis). Jedná se o jehličnan většinou ve tvaru mnohotvarého keře, zřídka o nízký strom se štíhlým, nejvýše 10 m vysokým kmenem. Je typický svými pichlavými jehličkami a v době dozrání modročernými bobulkami.

Dřevo jalovce je pevné a tuhé, špatně štípatelné, ale trvanlivé a odolává hnilobě. Dřevo se používá na řezbářské práce, v uměleckém nábytkářství a na výrobu dýmkových násad. Bobule jsou známým kuchyňským kořením a používají se také pro výrobu známých alkoholů jako borovička a gin a ve Finsku při výrobě tradičního piva.

V lidovém lékařství se používají jalovčinky při chorobách ledvin a močových cest. Jalovcová mast prokrvuje tělo a pomáhá proti revmatismu a bolestem kloubů. Strom byl považován za kouzelný a jeho skácení přinášelo neštěstí. Ve středověku se věřilo, že zasazený před domem chrání před čarodějnicemi a kouř z pálení jalovce chrání před morem a cholerou. V některých regionech na Moravě se dodnes používají větvičky jalovce na Velikonoce jako pomlázka.

Jalovce rostou v severní části Eurasie a v severní Africe. U nás rostou po celém území od nížin až po horská pásma, nejvíce na pastvinách a vápencových stráních. Jalovec je nenáročnou, mrazuvzdornou a velice pomalu rostoucí dřevinou. I když se nemůžeme chlubit tak atraktivními lokalitami, kde rostou jalovce, jako Borovec a Švařec, přesto na několika místech v okolí Doubravníka rostou. V tomto článku se seznámíme s jalovci rostoucími na Pláňavě. Na první narazíme při cestě od posledních domků ve Stínadlech nahoru do lesa.

Roste nad cestou vedle staré uschlé třešně, jejíž upadlá větev ho ohnula. Snad se časem narovná a bude vypadat jako původně. Roste na hromadě vysbíraného kamení, jak dosvědčuje snímek výše.

Další a patrně nejmohutnější, se nachází při cestě od božích muk nahoru na Pláňavu. Když budeme pokračovat od křižovatky s cestou vedoucí až za domky Na Vyhlídce vzhůru, tak se ukrývá na levé straně asi po 30metrech. Nejlépe je vidět v zimě kdy stromy, které jej kryjí, jsou bez listí.

Jeho výšku odhaduji asi na 8m. Dříve to asi musel být solitér na louce, která postupně zarostla. Bližší lokalizace bez zaměření je v této lokalitě nemožná. Došlo zde k výrazné změně vedení cest a tyto nejsou v katastrální mapě zachyceny. Je opravdu škoda, že není na tento jalovec lepší výhled ve vegetační době - byl by to opravdu výrazný bod v krajině.

Nejpočetnější skupinou jalovců najdeme na bývalé louce patřící panu Jamborovi. Dnes to však již louka není, neboť jsou na ni vysázeny jehličnany a je zarostlá i náletem hlohu, šípků a různých listnáčů. Podařilo se mi tuto lokalitu zachytit v době, kdy na louku byly vysazeny stromky, i dnešní stav.

Jalovce v roce 1998

Jalovce v roce 2010

I když je jalovec uváděn jako lesní strom, nejlépe vypadá jako solitér nebo ve skupině někde na volném prostranství. Jalovce tak původně na Pláňavě rostly. Dnes však již pomalu zarůstají lesem nebo křovinami. Ale to je všeobecný problém luk v okolí Doubravníka. Jen některé jsou pravidelně koseny a na ostatních je buď vysázen les, nebo zvolna zarůstají křovinami a náletem stromů.

Ing. Jaroslav Sterzel